Z kandidátů ANO se do finále probojovalo 17 adeptů, což je historicky největší úspěch hnutí Andreje Babiše v senátních volbách. Ve druhém kole ale uspěli jen tři. Naopak úspěšná byla ve volbách do hodní komory parlamentu ODS. Její kandidáti zvítězili v osmi případech. Ve druhém kole se ale dařilo i dalším kandidátům stran vládní koalice. Pro TOP 09 z voleb vzešli tři zástupci a pro lidovce sedm.
Jeden z nejsledovanějších soubojů v druhém kole senátních voleb ovládl stávající předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V druhém kole senátních voleb průběžně získal 60,04 procent hlasů. O post v horní komoře parlamentu se ve volebním obvodě číslo 52 utkal s kandidátkou opozičního hnutí ANO Janou Nagyovou, která zatím oslovila 39,95 procent voličů. Ta se v poslední době do povědomí občanů i voličů zapsala hlavně tím, že je s předsedou hnutí Andrejem Babišem obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.
Mandát obhájil také Tomáš Czernin (TOP 09), který v Jičíně ve 2. kole senátních voleb získal 53,83 procenta hlasů. Druhý Jaromír Dědeček (ANO) dostal 46,16 procenta hlasů. Další zástupce TOP 09 uspěl v obvodu Praha 10. Ve 2. kole senátních voleb získal Jan Pirk 60,44 procenta hlasů. Jeho protikandidátka Renata Chmelová (STAN) dostala 39,55 procenta hlasů.
ČSSD, která byla měla před 12 lety v senátu nadpoloviční většinu, letos pokračovala v ústupu z parlamentních pozic. Po loňském odchodu ze sněmovny nezískala letos v senátních volbách žádný mandát a zůstane jí jediný senátor, bohumínský Petr Vícha.
Naopak velký favorit Petr Vokřál (ANO) v Brně pohořel. V uplynulých letech patřil k nejviditelnějším tvářím hnutí ANO. V nynějších senátních volbách však nedokázal přesvědčit dostatek tamních voličů, aby se stal novým senátorem. V druhém kole ho porazil šéf brněnské hvězdárny a stávající senátor Jiří Dušek (ODS).
Nejsilnější frakcí bude ODS a TOP 09. SPD stále bez zastoupení
Nejsilnějším klubem bude frakce ODS a TOP 09, která by i díky úspěchu dvou finalistů TOP 09 Tomáše Czernina a Jana Pirka mohla mít nejméně 32 členů. Posílit by je mohl navíc nový táborský senátor Marek Slabý (za Tábor 2020), který kandidoval s podporou koalice SPOLU. Většinu v jednaosmdesátičlenném senátu bude mít klub ODS a TOP 09 s klubem KDU-ČSL a nezávislý, který si udržel pozici třetí nejpočetnější frakce a bude mít nadále 12 senátorů.
Druhou nejpočetnější frakcí zůstane přes neúspěch ve volbách klub Starostů a nezávislých. Z šesti mandátů, které obhajoval, jej znovu získal jen Michael Canov (SLK) na Liberecku. Další finalistky Renata Chmelová (STAN) a Alena Dernerová (SD-SN) místo v senátu neobhájily. Klub bude mít i s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (navržen TOP 09) 20 členů. Bude si ale muset najít nového předsedu místo Petra Holečka (STAN), který neuspěl už v prvním kole stejně jako místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) a Václav Chaloupek (OPAT).
Opoziční hnutí SPD podle očekávání nadále nebude mít zastoupení v senátu. Jeho jediná finalistka Eva Chromcová prohrála závěrečný duel s kandidátkou ANO Věrou Procházkovou. Na Kroměřížsku překvapivě porazila favorizovanou kandidátku ANO Lucii Pluhařovou někdejší poslankyně Jana Zwyrtek Hamplová (za hnutí Nezávislí). Na Plzeňsku zvítězila prezidentka Unie rodinných advokátů a někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (nezávislá) nad starostou Přeštic Karlem Naxerou (TOP 09).
Druhé kolo vynechaly tři obvody
Druhé kolo tentokrát vynechaly hned tři volební obvody. Mandát už v prvním kole obhájili místopředseda senátu Jiří Růžička (navržen TOP 09) z klubu Starostů, který kandidoval v obvodu Praha 6, a Ladislav Václavec (ANO) v Bruntále. Mandát v horní komoře nově získal i lidovec Petr Fiala. Poslední jmenovaný v Ústí nad Orlicí získal 65,66 procenta hlasů. Více senátorů, a to čtyři, bylo v prvním kole zvoleno pouze v prvních senátních volbách v roce 1996.
Vítězem prvního kola senátních voleb se minulý týden stalo opoziční hnutí ANO před ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Premiérové zastoupení v druhém kole mělo z parlamentních stran opoziční hnutí SPD. Hnutí ANO mělo šanci k Ladislavu Václavcovi přidat dalších 17 senátorů.
K prvnímu kolu senátních voleb, které se konalo souběžně s obecními volbami, přišlo 42,64 procenta voličů. Byla to druhá nejvyšší účast v historii, vyšší byla jen v roce 2010 – 44,59 procenta. Volby do senátu se konají každé dva roky. Další tedy v České republice proběhnou v roce 2024. Ve volbách se obměňuje vždy třetina senátorů, a v každém volebním obvodě tedy volby probíhají každých šest let.