Vláda celkem efektivně chrání zdraví a životy občanů. Daří se jí to hlavně proto, že občané jsou ukáznění a velmi tomu sami pomáhají. Vláda by měla ale chránit i českou ekonomiku, tedy podnikání. To se jí nedaří, pravděpodobně vinou jejího nezájmu o malé a střední podnikání. Musíme tedy být ostražití a velmi aktivně musíme bránit zájmy českých firem a živnostníků.
Vše, co dosud vláda v ekonomické oblasti dělá, je nedostatečné, některé kroky jsou dokonce destruktivní. Pokud by vláda pokračovala v takovém modu přístupu k pomoci-nepomoci českému podnikání, pak výsledkem bude krach 20–25 % českých malých a středních firem a až 30 % živnostníků. To je jistě výsledek nežádoucí, zvláště když si uvědomíme, že právě malé a střední podniky a živnostníci jsou největším zaměstnavatelem. A katastrofou by pak bylo to, co by jistě následovalo – převzetí uvolněných trhů a oborů nadnárodními řetězci, výrobci a obřími holdingy, jakým je třeba Agrofert.
Takovému scénáři je třeba zabránit za každou cenu. Vláda musí (i když vládní politici tak neradi slyší tento imperativ) podpořit rychle a účinně české malé a střední podnikání.
Vláda nám tvrdí, že dělá více než jiné země. Pojďme její tvrzení porovnat s fakty.
My máme program Antivirus s kompenzací části mezd zaměstnanců, ovšem jen pokud zaměstnavatel splní náročné podmínky. A ještě má vláda vyhlásit režim, v jehož rámci by měl stát podle ministra Havlíčka firmám s poklesem příjmů o 30 % kompenzovat 20 % mezd. V Austrálii vytvořili jednoduchý systém, kdy každá OSVČ, které spadne příjem pod 2000 AUD měsíčně (v přepočtu 30 tisíc Kč), dostává příspěvek ve výši 1100 AUD, tedy zhruba 16.500 Kč měsíčně, a zároveň může pokračovat v provozování živnosti, pokud je to možné. Firmy, kterým klesl příjem o 30 % a více, dostávají v Austrálii kompenzaci ve výši 3000 AUD, tedy 45 tisíc Kč na zaměstnance.
V České republice musí firmy, které byly nuceny z nařízení vlády zavřít své provozy, platit své běžné výdaje a jedinou pomocí, kterou dostanou, je podpora na zaměstnance nebo půjčka. V Dánsku dostanou firmy, kterým bylo takto znemožněno podnikat, proplaceno 100 % svých běžných výdajů. Firmy, kterým se snížil obrat o 40 % a více, mohou požádat o proplacení běžných výdajů. Ty jim budou kompenzovány ve výši až 80 %. V Česku nedostanou takovéto firmy od státu nic.
Živnostníci, kterým se v Dánsku sníží jejich příjem o 30 % a více, dostanou kompenzaci ve výši 75 % svých běžných příjmů, a to až do výše 23 tisíc DKK měsíčně, tedy zhruba 85 tisíc Kč. U nás se živnostníci dočkali jednorázové „podpory“ ve výši 25 tisíc Kč na přibližně měsíc a půl, tedy 500 Kč na den. Co bude potom, nikdo neví.
V Holandsku dostanou firmy, které přijdou o 20 % a více svého obratu, vládní podporu na platy zaměstnanců, a to až ve výši 90 % v závislosti na tom, o kolik jim poklesne obrat.
V Rakousku se postarali o nejohroženější skupinu živnostníků. Pokud splňují podmínku poklesu příjmů o 50 % a zároveň měli v minulém roce čistý příjem do 33 tisíc eur, tj. zhruba 750 tisíc Kč čistého měsíčně, dostanou vyplacenou jednorázovou podporu ve výši 500 nebo 1000 eur. K tomu budou dostávat 80 % svého běžného příjmu, a to až do výše 2000 eur, tedy asi 55 tisíc Kč měsíčně.
Je zřejmé, že proklamovaná pomoc vlády českým malým a středním firmám a živnostníkům je chiméra a vláda o skutečnou a účinnou záchranu ohrožených firem a živností nemá zájem.
Podnikatelské odbory žádají vládu, aby si vzala příklad ze zemí, kde to myslí se svými občany, se svým podnikatelským sektorem vážně, a aby začala účinně podporovat malé a střední firmy a živnosti. Je nutné, aby stát pomohl podnikatelům a živnostníkům uhradit část jejich nákladů a aby jim kompenzoval část jejich ztrát. Jen tehdy se česká ekonomika znovu rozběhne, jen tehdy nám nebude hrozit skokový nárůst nezaměstnanosti.
Autor je předseda výboru Podnikatelských odborů.