Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V úterý začíná Týden pro wellbeing ve škole, který má za cíl poukázat na wellbeing jako na základní princip pro prevenci duševních onemocnění, ale také pro to, aby se děti a mladí lidé efektivně učili. Do nultého ročníku akce se zapojilo přes 60 neziskových organizací, například Centrum Locika nebo Člověk v tísni.
Cílem Týdne pro wellbeing ve škole je zvýšit povědomí o problémech, se kterými se děti a mladí lidé potýkají. Zapojené organizace během únorového týdne nabídnou zájemcům z řad odborné veřejnosti, ale například i rodičům inspiraci a řadu příkladů a nástrojů, jak wellbeing mladých, dospívajících i dospělých nejen ve školním prostředí rozvíjet.
„Wellbeing zahrnuje několik vzájemně souvisejících oblastí – fyzickou, kognitivní, sociální, emoční a duchovní. K podpoře každé z nich můžeme uplatňovat širokou škálu opatření, od zdravého stravování, přes nenásilnou komunikaci po hodnotové vzdělávání. V Česku je řada organizací, které se věnují aktivitám podporujícím wellbeing v některé z těchto oblastí nebo oblastech. Abychom školám a dalším zájemcům nabídli co nejširší škálu příkladů a inspirací, jak k podpoře wellbeingu ve vzdělávání přistoupit, bylo propojení s dalšími aktéry a aktérkami naprosto logickým krokem. Máme velkou radost, že se nám podařilo vytvořit tak širokou platformu organizací, které téma wellbeingu spojuje,“ uvedla vedoucí pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+ Lenka Felcmanová.
K Týdnu pro wellbeing ve škole se připojuje i Centrum Locika, které představilo několik materiálů pro učitele a žáky.
Národní ústav duševního zdraví loni v říjnu zveřejnil výzkum o duševním zdraví dětí, ze kterého vyplynulo, že více než 50 procent žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného wellbeingu. „30 procent dotazovaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci. 4 z 10 oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné,“ popsal koordinátor a analytik Matěj Kučera.
Platí přitom, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ uvedl Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Odborníci z ústavu proto chtějí pravidelně po několika letech testovat duševní zdraví a duševní gramotnost dětí v 5. a 9. třídách podobně jako češtinu nebo matematiku. Spolupracují na tom s Českou školní inspekcí. Zároveň připravili pro učitele program na půlroční výuku žáků 6. či 7. tříd na téma duševní pohody a duševního zdraví.
