Festival Prague Pride, který má přinést větší pochopení pro LGTB komunitu, se v letošním roce na některých plakátech označuje za zbytečný. Od organizátorů je to nadsázka, protože chtějí světu říci, že nepotřebují toleranci, ale respekt a přijetí. Pravdou ale spíše je, že se podařilo nalézt poměrně trefné označení. Protože zase půjde jen o zbytečnou exhibici věcí, které z velké většiny vůbec na veřejnost nepatří. Ne proto, že by na nich bylo něco špatného nebo netolerovatelného. Ale prostě proto, že otázky jako sexuální orientace nebo preference jsou osobní věcí každého člověka. Patří domů.
Ředitelka Prague Pride Kateřina Saparová popisuje svůj postoj v rozhovoru pro Lidové noviny následovně: „Představte si, že vaše dítě přijde poprvé ze školy, a vy se ho zeptáte: Tak co, jaké to tam bylo? Co spolužáci? a dítě vám odpoví: „Myslím, že mě tolerují. To, o co usilujeme, je přijetí, akceptace, respekt. Respekt k tomu, že jsme jiní, ale jsme lidé úplně stejně jako heterosexuální většina.“
Ovšem srovnání můžeme najít i z druhé strany. Tak si představte, že si teď všichni v práci, ve škole nebo v jakémkoli jiném kolektivu řeknete, jak to máte rádi v posteli. To byste chtěli vědět o ostatních, případně jim to říkat? Asi ne. Přineslo by to nějaký větší respekt? A přitom pokud by paní Saparová a všichni zastánci festivalu ten skloňovaný respekt opravdu chtěli, také by jej dávali najevo. Respekt k soukromí a k intimním věcem v životě. Nebo třeba respekt k tomu, že někoho cizí sexuální orientace prostě nezajímá.
Ano, všichni můžeme začít větou: „Mám spoustu kamarádů, kteří…“, což je asi stejně důvěryhodné jako: „Nejsem rasista, ale…“ Nesmysl. Jde o to, že organizátoři Prague Pride chtějí, aby byli rovnocenně přijímáni společností. Dobře, ale proč tedy za každou cenu exhibovat s tím, co je „jiné“? Protože pak to okolí lépe přijme? Nikoli.
Respektu mohou lidé, kteří patří mezi sexuální menšinu, dosáhnout tím, že z toho přestanou dělat téma. Nezbývá jim tedy než popřát mnoho smysluplných akcí v celém jejich týdnu hrdosti, završeného obvyklou šaškárnou, kterou na sebe zase zbytečně strhnou pozornost lidí, kterým podobné věci vadí.
Jak sami říkají − zbytečně.