V roce 2020 dosáhl schodek státního rozpočtu 367,4 miliard korun, navržený schodek státního rozpočtu pro letošní rok je po únorové aktualizaci 500 miliard korun a není zdaleka jisté, zda v průběhu roku nepřijde vláda do sněmovny s návrhem na jeho další prohloubení. Údaje z pokladního plnění státního rozpočtu k 19. březnu ukazují záporné saldo ve výši 124,6 miliard korun, to je 247 % záporného salda stejného dne minulého roku. Zvyšující se tempo zadlužování není možné brát na lehkou váhu. 

Na začátku března vydala Národní rozpočtová rada Stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. V tomto stanovisku doporučuje Rada s ohledem na blížící se termín kolize s dluhovou brzdou, aby vláda připravila realistickou strategii. Ve stanovisku se mimo jiné uvádí: “Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 % HDP ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů. Argumentaci ve smyslu, že toto bude úkolem budoucí vlády, považuje NRR za nesprávnou a nevhodnou, neboť v této logice by pak nemělo smysl zpracovávat jakékoliv strategické dokumenty s přesahem jednoho volebního období.”

Národní rozpočtová rada taktéž upozorňuje na hrozbu zhoršení ratingu agenturou Moody’s, která sice prozatím stávající rating České republice potvrdila, ale ve své tiskové zprávě však agentura hovoří, že “pro trajektorii ratingu ČR po roce 2022 je klíčová formulace a implementace strategie ke snížení fiskálních deficitů a stabilizaci či snížení vládní dluhové zátěže”. Jak shrnuje stanovisko Národní rozpočtové rady: “ratingová agentura Moody’s při potvrzení ratingu České republiky na úrovni Aa3 uvádí jako podmínku jeho zachování v dalších letech právě implementaci takové strategie”. Nemusím dodávat, že v případě zhoršení ratingu se náklady na obsluhu státního dluhu zvýší, což dlouhodobě negativně dopadne na veřejné finance. V této věci jsem interpeloval i ministryni financí Schillerovou. 

Jedním z relevantních argumentů pro dočasné zadlužování může být podpora podnikajících subjektů a jejich zaměstnanců v těžkých dobách koronavirové krize. Jistě, vláda by měla výše zmíněným poskytnout rychlou a dostatečnou pomoc. Jako Piráti jsme přišli s mnoha návrhy pomoci, mnohé z nich nakonec vláda, byť se zpožděním, aplikovala. Já osobně jsem např.  před rokem navrhoval změnu daňové slevy v daňový bonus, což by rychle a efektivně dostalo peníze k těm, kteří to potřebovali. 

S ohledem na výši plnění státního rozpočtu a zprávy podnikatelů, kteří se hlásí do vypsaných podpůrných programů, však nastává rozpor mezi tím, co vláda na tiskových konferencích o podpoře podnikatelů prohlašuje, a reálnou vyplacenou hodnotou. Vláda na tiskových konferencích ráda prezentuje, jak pomáhá podnikatelům, že mají k dispozici kompenzace a nemají si tak na co stěžovat. Bohužel, jak sami podnikatelé uvádějí, tento mediální obraz je daleko od pravdy. Podpora státu je nedostatečná a hlavně pomalá. Vázne vyplácení již ukončených programů. Na tiskové konferenci 8. března vláda oznámila dva nové programy Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady, ale není jasné, kdy a kolik prostředků podnikatelé dostanou. Navíc se opět jedná jen o částečné pokrytí fixních nákladů. Realita naopak ukazuje, že vláda chce podnikatele odškodnit v co nejmenší možné míře. Podnikatelé trvají na tom, že pro všechny z nich je naprosto nezbytné dostat státní podporu na uhrazení 100 % nepokrytých nákladů a dostat tuto podporu ihned. V opačném případě budou postupně krachovat. 

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Podpora, kterou podnikatelé od státu obdrželi z programu Antivirus nebo Covid nájemné, byla vázána na jejich platební transakce, podnikatelé tak museli před samotnou žádostí a obdržením prostředků zaplatit odvody státu za sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, vyplatit mzdy, uhradit 50 % nájmu pronajímatelům. Někteří hovoří o tom, že mzdové náklady a náklady na nájem tvoří 30 až 35 procent celkových fixních nákladů, takže jim v konečném důsledku mnoho prostředků nezbyde. Ti, co podnikají v prostorách pořízených na hypotéku, jsou na tom bohužel ještě hůře. Postrádají tak opravdovou a rychlou pomoc od státu. 

Otálení s vyplácením podpory tak může v konečném důsledku po volbách ovlivnit zmíněnou výši pokladního plnění státního rozpočtu. Nastala by tak situace, kdy od vlády neustále slyšíme, jak pomáhá podnikatelům, přitom konečné účty by skládala nová vláda. Piráti se snaží na nedostatečné a pomalé kompenzace upozornit a problém řešit. Úpadky společností s následným zvýšením nezaměstnanosti i snížením příjmů států by jinak mohly způsobit nechtěné snížení životní úrovně obyvatel Česka.

Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty