Dokud Rusko věří, že může dosáhnout svých cílů na bojišti, žádná mírová jednání se konat nebudou. Ve čtvrtek to podle zpravodajské stanice Tagesschau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Mírnil tak očekávání od mírového summitu ve Švýcarsku plánovaného na polovinu června. Toho se má zúčastnit přes sto zemí.
„Žádná mírová jednání se konat nebudou. K tomu máme ještě daleko, dokud Rusko věří, že může dosáhnout svých cílů na bojišti,“ řekl Olaf Scholz. Cílem summitu je podle něj přilákat co nejvíce zemí z celého světa, aby Rusku jasně ukázaly, že Charta OSN a mezinárodní právo platí. „Aby bylo možné hovořit o jakýchkoli mírových jednáních, je nutné, aby Moskva stáhla všechna svá vojska z Ukrajiny,“ dodal Scholz.
„Na tom, že občanům jde o mír, není nic naivního ani obscénního,“ uzavřel s tím, že německá armáda musí být posílena a Ukrajina musí dostat veškerou pomoc, kterou potřebuje.
Konference o míru na Ukrajině nedaleko Luzernu s účastí představitelů více než stovky zemí celého světa je plánována na 15. a 16. června. Zúčastní se i český prezident Petr Pavel. Cílem summitu je vypracovat mírový plán, který by byl posléze představen Rusku, jež však do Švýcarska pozváno nebylo a celou akci zpochybňuje.
„Dnes bylo potvrzeno 106 zemí světa, které se zúčastní summitu ve Švýcarsku. Na úrovni vedoucích představitelů bylo dnes potvrzeno asi 70 až 75 zemí, což jsou prezidenti a hlavy států. Spojené státy potvrdily svou účast na summitu na vysoké úrovni. Zatím není potvrzen konkrétně prezident. Ale v každém případě si myslím, že máme šanci, že tam prezident bude,“ oznámil nedávno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Stejně jako Rusko se summitu nezúčastní ani Čína. Peking koncem května prohlásil, že na konferenci do Švýcarska nepřijede, protože schůzka nesplňuje jeho očekávání ohledně jednání o míru, tedy účast Ukrajiny i Ruska.
Podle Zelenského Rusko využívá vliv Číny a snaží se mírový summit narušit. „Bohužel tak velká, nezávislá a mocná země, jako je Čína, je nástrojem v Putinových rukou,“ zdůraznil dříve.
Peking tvrdí, že k válce na Ukrajině zaujímá neutrální postoj. Kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit. Zároveň těží z nižších cen za ropu a plyn, které už Rusko nemůže prodávat do Evropy v dřívějším rozsahu.