Přestože prezidentské volby v Rusku končí až v neděli, předseda Evropské rady Charles Michel s nutnou dávkou ironie poblahopřál Vladimiru Putinovi k jeho drtivému vítězství. Připomněl přitom, že ve volbách nemohl kandidovat žádný opoziční politik, v zemi neexistuje svoboda a lidé nemají žádnou možnost volby. Volební místnosti se v Rusku uzavřou v neděli ve 20:00 místního času, výsledky se očekávají v pondělí.

„Rád bych poblahopřál Vladimiru Putinovi k jeho drtivému vítězství ve volbách, které začínají dnes,“ napsal v pátek předseda Evropské rady Charles Michel na sociální síti X. Upozornil přitom na nedostatky ruského volebního systému. „Žádná opozice. Žádná svoboda. Žádná možnost volby,“ dodal Michel.

Dále čtěte

Boris Naděždin exkluzivně pro FORUM 24: Putin nemá žádnou budoucnost. Za dva nebo tři roky rezignuje

ROZHOVOR / Boris Naděždin se chtěl zúčastnit ruských prezidentských voleb. Ústřední volební komise ale údajně našla v podpisech pod jeho…

Prezidentské volby v Rusku probíhají od pátku do neděle. Výsledek je téměř jistý a nedokáže ho zvrátit ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa. Hlasování Rusko vypsalo i na okupovaných ukrajinských územích. Podobné snahy Moskvy už dříve Kyjev i Západ opakovaně odsoudily jako protiprávní.

Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i za další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet kritické hlasy v zemi.

Opoziční představitelé, kteří neskončili ve vězení, se většinou uchýlili do exilu. Někteří další zemřeli za nevyjasněných okolností, což byl případ politika Borise Němcova, zastřeleného v roce 2015, nebo Alexeje Navalného, který zemřel minulý měsíc ve vězení za polárním kruhem poté, co v roce 2020 překonal otravu bojovou nervově paralytickou látkou, ze které obvinil Kreml.

O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Jde o komunistu a poslance Státní dumy Nikolaje Charitonova, místopředsedu Státní dumy Vladislava Davankova z mladé strany Noví lidé, která je kvůli své podpoře války na Ukrajině na sankčním seznamu Evropské unie, a Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany.

Dále čtěte

Chcete pochopit Vladimira Putina a současné Rusko? Tyto texty deníku FORUM 24 vám v tom pomůžou

Rusové budou od pátku do neděle hlasovat v prezidentských volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let…

Další dva zájemci o kandidaturu, bývalý poslanec Boris Naděždin a novinářka Jekatěrina Duncovová, kteří vyzvali k ukončení války, nebyli k volbám připuštěni. Ani u nich se ale nepředpokládalo, že by mohli Putinovy vyhlídky na vítězství ohrozit.

Ruské opozici se v těchto volbách nepodařilo přijít s významnější strategií, řekl webu přidruženému ke stanici Rádio Svobodná Evropa politolog Ivan Preobraženskyj. Mezi hlavní iniciativy opozice patří výzva k voličům, aby na znamení protestu dorazili k urnám v neděli v poledne. S myšlenkou původně přišel nedávno zesnulý Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním. Vdova po Navalném Julija Navalná apeluje na Západ, aby volby neuznal.

Nezávislá ruská média včetně portálu Meduza upozornila, že Kreml vynaložil všechny síly na to, aby Putinovo vítězství bylo co nejdrtivější. Toho se ruské úřady snaží dosáhnout například nátlakem na státní zaměstnance nebo pracovníky velkých soukromých podniků, aby se zúčastnili voleb a k hlasování přesvědčili také lidi ze svého okolí.