Francie odmítá trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie, který prosazuje Německo. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to prohlásil francouzský premiér Manuel Valls. „Francie to odmítá,“ řekl Valls na adresu trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků. Evropská unie by podle něj měla vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme.

Francie podle premiéra dodrží svůj slib, že v rámci loňské dohody na přerozdělení běženců přijme 30.000 lidí. Nepřistoupí však na žádné zvýšení tohoto počtu. „Žádné další nepřijmeme,“ prohlásil Valls. „Francie nikdy neřekla ‚pojďte do Francie‘,“ dodal.

Evropa by se ale podle něj měla držet plánu na přerozdělení 160.000 migrantů z Řecka a Itálie, na kterém se státy unie dohodly loni přes odpor některých zemí, včetně České republiky.

O tom, že evropské země nemohou v dlouhodobém horizontu přijímat tolik uprchlíků jako dosud, hovoří Valls opakovaně. Francie loni zaregistrovala 79.130 žádostí o azyl, což je o 22 procent více než v předchozím roce. Je to ale jen zlomek ve srovnání s Německem, kam loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.

Proti jednorázovému rozdělení 120 tisíc uprchlíků hlasovalo loni v září vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska i Česko. Polsko původně avizovalo, že bude také hlasovat proti návrhu, vláda tehdejší premiérky Ewy Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro. Ostatní země osmadvacítky tedy nakonec tyto „rebely“ přehlasovaly, a Česko tak musí přijmout tři tisíce uprchlíků.

Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo už na jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale vedle toho podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování – a to je právě ta věc, kterou Valls odmítá. Berlín argumentuje tím, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku.

Předseda Evropské rady Donald Tusk však prohlásil, že uprchlické kvóty nemají a nebudou mít mezi zeměmi EU většinovou podporu. Po teroristických útocích v Paříži se proti nim jasně vymezila třeba Varšava. Tuska za jeho výroky kritizovala řada německých politiků.