Poslanci Josef Bernard (STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Olga Richterová (Piráti), Martin Baxa (ODS) a Jana Pastuchová (ANO) podali na začátku června návrh na vydání zákona, který by měl narovnat práva stejnopohlavních párů. V důvodové zprávě popsali rozdíly mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím a jejich dopady.
Poslanci se odvolávají na Ústavu České republiky, která ve své preambuli deklaruje Českou republiku za vlast rovnoprávných a svobodných občanů a za základní hodnotu naší země označuje důstojnost jejích občanů. „Již samotná existence dvou různých právních institutů pro ceremoniál veřejného závazku vztahu dvou dospělých lidí, kde jediným rozlišujícím kritériem je pohlaví partnerů, musí být posuzována ve vztahu k těmto ústavním principům,“ stojí v textu.
Rozdílů jsou podle poslanců desítky a nacházejí se ve více než sto právních předpisech. V důvodové zprávě uvedli nejvýznamnější z nich.
Symbolické rozdíly
V rovině rozdílů symbolických upozornili na to, že základním problémem je již samotné rozdělování lidí do dvou kategorií pouze na základě toho, koho milují a s kým chtějí vstoupit do státem uznaného svazku. Uvádí rozdíl v označení dvou lidí ve svazku, tedy manželé versus registrovaní partneři.
Zmiňují, že sňatečný obřad je slavnostní ceremonie a významná veřejná deklarace oproti vstupu do registrovaného partnerství, který podle zákona představuje v podstatě administrativní úkon. Manželství je navíc základním kamenem rodinného práva, ale registrované partnerství do něj vůbec není zahrnuto.
Snoubenci se mohou vzít téměř na jakékoliv matrice za přítomnosti svědků a svá prohlášení „činí před starost(k)ou, místostarost(k)ou nebo pověřeným/nou členem/kou zastupitelstva“. Registrovaní partneři mají pouze čtrnáct určených matrik, účast svědků zde není vůbec potřeba a prohlášení probíhá pouze před matrikářem nebo matrikářkou.
Manželstvím navíc získávají manželé příbuzné, jejichž vztah zákon uznává. V případě registrovaného partnerství nic takového není.
Rozdíly ve vztahu k dětem
Zásadní je v těchto dvou různých způsobech soužití vztah dětem. Dítě vyrůstající v rodině registrovaných partnerů je podle poslanců oproti dítěti vyrůstajícímu v rodině manželů neodůvodněně znevýhodněno a ocitá se ve vakuu a právní nejistotě.
V manželství má manžel nebo manželka možnost přiosvojit dítě toho druhého (například z předchozího vztahu), oba manželé si mohou osvojit dítě nebo mohou být společnými pěstouny. Registrovaní partneři nemohou ani jedno ze zmíněného. „Nemožnost společně osvojit dítě nebo přiosvojit dítě druhého partnera způsobuje, že zákonem uznaným rodičem („zákonný rodič“) může být vždy jen jeden z páru, byť se o dítě starají oba stejně. Ten druhý („faktický rodič“) nemá vůči dítěti z hlediska práva postavení rodiče,“ stojí ve zprávě s tím, že rozebírá problémy, které tyto rozdíly způsobují.
V případě rozvodu se vztahy manželů k dětem nutně upravují, ale v registrovaném partnerství dítě nemá automaticky nárok na styk s faktickým rodičem. Ocitá se v ohrožení, že ze dne na den ztratí kontakt s tím, koho celý život vnímá jako rodiče. Faktický rodič navíc nemá povinnost výživného, děti se tak ocitají v ohrožení chudobou a zákonný rodič je ze dne na den odkázán na jeden plat.
Dítě manželů také ze zákona dědí po obou rodičích, je nepominutelným dědicem a má nárok na sirotčí důchod. Dítě registrovaných partnerů na nic takového ve vztahu ke svému faktickému rodiči nárok nemá, jelikož není zákonem považováno za jeho dítě. V případě manželství mají oba rodiče stejnou možnost získat informace o zdravotním stavu dítěte, být s ním v průběhu hospitalizace, podílet se na jeho léčbě a tak dále. V případě registrovaného partnerství má plný a neodvozený rozsah těchto práv pouze zákonný rodič.
Praktické problémy
Co se týče praktických problémů, ty jsou přítomny už u samotného vstupu do užší formy vztahu. Manželé mají nárok na dva dny pracovního volna a při uzavření sňatku si snoubenci mohou určit, jaké společné příjmení budou používat. Registrovaní partneři na žádné takové volno nemají a o změnu příjmení musí po registraci žádat.
Se vznikem manželství dochází ke vzniku společného jmění manželů. To má usnadňovat jejich život tím, že si nemusí k jakémukoli nakládání se společným majetkem udělovat plnou moc. Na manžela také může při dědění připadnout větší podíl než na registrovaného partnera. Dále je společné jmění výhodnější z hlediska daní. Registrovaní partneři jsou pouze podílovými spoluvlastníky a v případě rozpadu vztahu k žádnému majetkovému vypořádání nedochází.
Manželé mají také nárok na vdovský a vdovecký důchod a po úmrtí jednoho manžela přechází na druhého nárok na různé dávky (důchod, nemocenské atd.). V registrovaném partnerství se tyto nároky vůbec nevyskytují.
Důsledky
V důvodové zprávě poslanci rozepsali rozdíly, které mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existují. Ty mají podle nich v rozsahu práv a povinností tři negativní dopady. V první řadě snižují důstojnost svazků lidí stejného pohlaví a tím i lidí samotných a zároveň dětí, které pár vychovává. Zadruhé jsou v důsledku toho tisíce dětí, které jsou vychovávány stejnopohlavními páry, uvrhnuty do právní nejistoty, a to z toho důvodu, že je za rodiče zákonem uznán pouze jeden z páru. Jako třetí uvádějí každodenní praktické problémy.