Andrej Babiš nechápe, proč je odvolán z postu ministra financí, když nic neudělal a hnutí ANO žádné kauzy − na rozdíl od tradičních stran − nemá. Vyzývá premiéra Sobotku, aby o něm přestal lhát, ale sám bohužel znovu nemluví pravdu. Kauz se kolem něj vyskytuje více než dost, počínaje bývalým hlavním manažerem ANO odsouzeným za korupci, konče záhadným sponzorským darem vyšetřovaného miliardáře Davida Rusňáka.

Babišův dvojí metr presumpce viny

Nelze přehlédnout, jak si Andrej Babiš protiřečí. To je patrné zvláště u aktuální rozsáhlé kauzy úniků informací z policejních spisů, týkající se mimo jiné bývalých elitních policistů a vlivného podnikatele a člena hnutí ANO Davida Rusňáka, který si měl získání informací zadávat. Pokud se podezření o působení brněnské mafie potvrdí, bylo by to pro Babiše velmi zlé. Jelikož však má případ v rukou olomoucký žalobce Ivo Ištvan, je na místě jistá opatrnost, zejména co se důkazní roviny i motivací týče. Přesto případ už nyní minimálně nasvítil neutěšené poměry v jihomoravském hnutí ANO.

[ctete]126111[/ctete]

Původně bylo zveřejněno, že Rusňák věnoval hnutí ANO před komunálními volbami v roce 2014 sponzorský dar ve výši 1,5 milionu korun a jeho žena, dcera kandidátky na Babišův post Aleny Schillerové, přidala 200 tisíc. Rusňákova manželka se stala následně brněnskou radní a jeho tchyně po vynuceném odchodu Simony Hornochové povýšila na náměstkyni ministra financí. Je s podivem, že proslulý právní inovátor Ištvan v tomto případě nezahájil trestní řízení i za poskytování „úplatků“ formou politických trafik.

Andrej Babiš rezolutně požadoval odchod Rusňáka z hnutí ANO, vrácení všech darů a stažení jeho ženy z kandidátní listiny do poslanecké sněmovny. Tím se dostal do sporu s brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO), který by s vrácením daru vyčkal. Babiš však trval na svém. Důsledně tak uplatňuje presumpci viny, což by mohlo působit sympaticky, pokud by stejný metr uplatňoval u sebe. Sám je policejně vyšetřován v několika kauzách, z vlády odchází jen s velkým sebezapřením po dosazení loutky Ivana Pilného a o vlastním stažení z kandidátky nemůže být řeč.

Mezitím se podivně zamotává situace kolem Rusňákova daru. Jeho existence byla zpočátku potvrzena samotným podnikatelem i brněnským primátorem. „Bylo to poskytováno formou nepeněžitého daru věcného plnění z více komponentů,“ vysvětlil Vokřál s tím, že šlo o zajišťování volební kampaně.

Sled dalších událostí je velmi záhadný. Nejprve nebylo možné darovací smlouvu najít, a když dokument spatřil světlo světa, šlo o částku 1,1 milionu, o které v centrále ANO nikdo nic neví. Údajně ani Babiš, který je oprávněný takto vysoké částky podepisovat. Proto dar nebyl zaznamenán ve výroční zprávě ANO za rok 2014, darovací smlouva je prý neplatná a šéf hnutí ANO dokonce zpochybnil, jestli byl dar vůbec poskytnut. Ještě nedávno kritizoval konkurenci za dvacet let staré dary „Bácse“ a „Sinhy“, a sám nemá současné vlastní dary pod kontrolou. To však zdaleka není jediná kauza spojená s hnutím ANO.

Babišovy kauzy. Samostatnou kapitolou jsou policií vyšetřované kauzy spojené přímo s Andrejem Babišem, kde bylo podáno trestní oznámení. Jedná se o všeobecně známé případy dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo, podezření ze zneužití korunových dluhopisů, zvýhodňování bank obchodujících se státem a současně s Agrofertem, nebo zadání projektu EET bez výběrového řízení.

Korupce Vladislava Kovala. Bez většího zájmu médií proběhl soud s bývalým volebním manažerem ANO a vysoce postaveným úředníkem ministerstva pro místní rozvoj Vladislavem Kovalem. Za žádost o úplatek od jednoho z dodavatelů v rámci resortu byl pravomocně odsouzený na tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let.

Manipulace se zakázkami České pošty. Závažnou kauzou spojenou s Agrofertem je obvinění dvou manažerů firmy Agrotec z manipulací s veřejnými zakázkami České pošty. Tehdejší předseda představenstva firmy Jaroslav Faltýnek, který se z ní krátce po vypuknutí skandálu tiše vypařil, označil jednání manažerů za „neúmyslné pochybení“. Z policejních zjištění však vyplývá něco jiného, i když vyšetřování se neúměrně vleče.

Odstoupení Radmily Kleslové. Andrej Babiš obětoval svou dlouholetou blízkou spolupracovnici a tehdejší členku vedení ANO Radmilu Kleslovou poté, co se provalily její pokusy ovlivňovat členy dozorčí rady ČEZ, kde pobírala stotisícové honoráře. Navíc se provalilo její angažmá v řadě dalších polostátních firem, ačkoli proti podobným praktikám hnutí ANO vždy důrazně vystupovalo.

Ovlivňování evropských dotací. Evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyšetřuje úspěšný lobbing místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra ve státní správě za zvýšení čerpání evropských dotací pro velké chemické firmy na dvojnásobek podílu doporučeného Evropského komisí. To jsou řádově desítky miliard korun navíc, z čehož může těžit zejména největší tuzemský odběratel dotací Agrofert.

Střet zájmů Jaroslava Faltýnka. Evropská komise vyměřila České republice pokutu ve výši 22 milionů korun kvůli střetu zájmů místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka kvůli pochybení při rozdělování evropských dotací pro Agrofert. Faltýnek se octl ve střetu zájmů, protože byl členem představenstva holdingu, a zároveň na rozdělování dotací dohlížel jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. V případě prokázání chyb hrozí vyšetřování úřadem OLAF a pokuta se může ještě zvýšit.

Monitorovací systém MMR. Policie vyšetřuje tendr na monitorovací systém pro čerpání evropských fondů ministerstva pro místní rozvoj. Audit bývalého náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta v něm objevil řadu závažných chyb, což může vyústit ve vrácení stovek milionů korun Evropské komisi. Babiš i jeho ministryně Karla Šlechtová monitorovací systém přikryli, zatímco Wagenknecht musel odejít.

Střet zájmů v Čepru. Babiš dosadil do vedení státního podniku Čepro, spadajícímu pod jeho resort, své lidi. Během dvou let se mu podařilo monopolizovat a zdvojnásobit podíl dodávek bionafty Čepru z jeho firem Preol a Primagra na 87 procent. Loni přitom významně poklesl podíl zahraničních dodávek pro Čepro ze 48 na 12,5 procenta.

Vyšetřování politických obchodů v Mostě. V září 2015 se tři politici z mosteckého zastupitelstva – Jan Schiller (ANO), Jan Syrový (Mostečané Mostu) a Adolf Sigmund (KSČM) – pokusili krátce po rozpadu koalice získat potřebnou podporu pro nově vznikající formaci nákupem hlasů. Jiřímu Švábovi, zastupiteli z hnutí Severočeši Most nabídli, že pokud přejde na jejich stranu a pomůže v Mostě vytvořit novou vládnoucí koalici, dostane byt, práci a dobře placené funkce. Ze schůzky, během které nabídka padla, vznikl audiozáznam. Policie však o rok později podezření z korupce odložila, zatímco v jiných podobných situacích jde případ k soudu.

[ctete]121499[/ctete]

Mýtus o hnutí ANO bez kauz je neudržitelný. Končící ministr financí odchází z vlády s maskou mučedníka, proti kterému se spikl zbytek světa. Zřejmě spoléhá na to, že nemalá část veřejnosti trpí selektivní ztrátou paměti nebo k ní řada většinou mediálně tlumených kauz spojených s hnutím ANO a Agrofertem nedolehne či jí z více či méně iracionálních důvodů nevadí.

Marketingové konstrukci mladého protestního hnutí postaveného proti zločinnému Palermu se podobné „drobné“ vady na kráse nehodí do krámu, a proto je nutné držet neposkvrněnou image za každou cenu. I když je v rozporu s realitou.