V Kremlu se zase něco děje. Odchází významný muž Putinova „politbyra“ Sergej Ivanov, jeden z těch, kteří byli považováni za nedotknutelné. Co se to vlastně děje? To se pokouší rozebrat německý Der Spiegel v článku Benjamina Biddera v článku „Putinův exdůvěrník Ivanov – jedno propuštění a mnoho otázek“.
Když noviny pro moskevské intelektuály „Nezavisimaja Gazeta“ publikovaly v červenci seznam nejvlivnějších politiků v Rusku, Sergej Ivanov byl na vrcholu, pokud nepočítáme Vladimira Putina. Byl na druhém místě před premiérem Dmitrijem Medveděvem.
Medveděv je považován za zástupce liberálního ekonomického křídla v Kremlu. Ivanov byl prominentní tváří skupiny zvané „silovici“, což jsou lidé ze zpravodajských a bezpečnostních složek.
V pátek ale Kreml oznámil Ivanovovu rezignaci z postu šéfa vlivné prezidentské administrativy, oficiálně na vlastní žádost. Nemohl prý toto náročné místo zastávat déle než čtyři roky a teď bude „dynamicky“ pracovat na ochraně životního prostředí. To asi nebere nikdo moc vážně, jaképak životní prostředí v Rusku. (K tomu dodejme, že když chtěli v SSSR někoho odstavit, poslali ho věnovat se zemědělství.)
S Ivanovem opustí Kreml muž, který je obeznámen s prezidentem Putinem a jeho politikou. Oba se znají ze společných časů sovětské tajné služby KGB. V Leningradu, nyní Sankt Petěrburgu, pracovali ve stejném oddělení. Ivanov byl dlouho považován za úspěšného, byl poslán do Keni a Finska, Putin do bývalé NDR. Nasazení na nepřátelském Západě bylo ale prestižnější.
Putin přivedl na začátku své kariéry v Moskvě sebou mnoho lidí z Petěrburgu. Ivanov ale dělal kariéru už předtím. Když ho vzal Putin do svého týmu, Ivanov už by generálem. Putin o něm řekl, že je s ním naladěn „na stejné vlnové délce“, udělal ho ministrem obrany a stál na počátku komplexní reformy armády. Ivanov zredukoval ruskou armádu z 3,5 milionu vojáků na 1,1 milionu. Kreml chtěl raději menší a pružnější armádu, než tomu bylo v dobách SSSR.
Z této doby, jak Der Spiegel připomíná, pochází jedno velmi trapné faux pas. Zemi tehdy pobouřil případ šikany, jehož následkem přišel jeden voják o nohy i genitálie. Ivanov to ale komentoval slovy, že „se nic zvláštního nestalo“.
Ivanov se stal také Putinovou spojkou ohledně spolupráci s Washingtonem. Jeho vztah s poradkyní pro národní bezpečnosti USA Condoleezzou Riceovou byl přátelský. Při státní návštěvě se oba oddělili od nudné společnosti a šli na baletní představení. Riceová o něm řekla: „Sergej byl tvrdý a trochu podezřívavý, pokud jde o Spojené státy, ale je možné se na něj spolehnout.“
Ivanov hrál v Kremlu roli jestřába. Když se mluvilo o americkém protiraketovém štítu v Evropě, vystupoval tvrdě proti tomu. V roce 2007, když už Putin nemohl kandidovat na prezidenta, byl vedle Medveděva dalším kandidátem, který by Putinovi křeslo podržel, než se zase vrátí.
Proč ale najednou odchází? Nebo byl vyhozen? Jedná se o nějaké další přeskupování na mocenské šachovnici? Putin zatím dělá personální změny, které jsou charakteristické tím, že dosazuje na místa ve státě bývalé důstojníky KGB. To by v tomto případě neměl být problém,
Moskevský politolog Alexej Muchin věří tomu, že Ivanov byl možná skutečně ve svém úřadu už unaven. Ivanov prožil před dvěma lety rodinnou tragédii, když při potápění zahynul jeho syn. Ale ostatní pozorovatelé pochybují o jeho dobrovolné rezignace. Putin spíše přestavuje mocenskou elitu v zemi. Několik gubernátorů bylo nahrazeno muži z tajné služby. Před Ivanovem musel místo opustit další Putinův důvěrník, který byl považován za nedotknutelného: Vladimir Jakunin, po léta šéf ruských železnic, o kterém jsme tu v minulých dnech psali, neboť je hostitelem Miloše Zemana na konferenci na Rhodosu. Putin zřejmě odstraňuje své staré společníky, protože pochybuje o jejich bezpodmínečné loajalitě. „Putin je car a potřebuje tým mladých lidí, kteří jsou mu na sto procent oddáni a nemají v životě žádnou jinou autoritu, než jeho,“ říká politolog Igor Bunin.
Ivanovův nástupce v Kremlu Anton Wäinö má 44 let.
(S použitím materiálu Spiegel.de.)
