Petr Zahradník FOTO: Petr Zahradník / se souhlasem
FOTO: Petr Zahradník / se souhlasem
ROZHOVOR / V čase silných geopolitických rizik není špatné být součástí silného a velkého celku, říká ekonom Petr Zahradník. Na dotaz deníku FORUM 24 přiblížil pozitiva i negativa přijetí eura, vysvětlil, proč vývozci a spotřebitelé budou tlačit na různou fixaci kurzu domácí měny k euru, nebo řekl, proč by míra inflace v Česku, pokud bychom již byli v eurozóně, mohla být ještě vyšší. Názory dalších expertů na evropskou měnu a to, jaké vidí v možné výměně české koruny za euro výhody, rizika a zda by mohla ovlivnit příjmy občanů nebo výnosy firem, se dočtete v anketě v aktuálním čísle měsíčníku FORUM 24+.
Jaké vidíte výhody přijetí eura?
Výhody přijetí eura vidím v kontextu výhod Jednotného trhu EU; pokud řádně funguje Jednotný trh EU, prohlubuje se vzájemná ekonomická závislost jednotlivých členských států EU, roste jejich vzájemný obchod a investice a ubývají mezi nimi překážky pro vznik homogenního tržního prostředí, je existence velkého počtu národních měn v rámci tohoto prostoru nadbytečná, nákladná a nepřínosná. Samozřejmě však na druhou stranu neplatí, že nelze ekonomicky fungovat, a to i velmi efektivně, s vlastní národní měnou a měnovou politikou.
Avšak pokud 20 ze 27 EU zemí shledá, v různých vývojových fázích, že ve vstupu do eurozóny výhodu spatřují, je to poměrně silný podpůrný argument. Je založen na učebnicových závěrech ohledně úspor transakčních nákladů, spojených s existencí a nakládáním několika národních měn v rámci Jednotného trhu (konverze z jedné do druhé apod.), eliminace kurzového rizika v rámci eurozóny a neexistence tzv. konkurenčních devalvací (v rámci eurozóny neexistují kurzové výkyvy a státy si vlastní kurzovou politikou nemohou zlepšovat podmínky na úkor ostatních), sblížení úrokových sazeb napříč eurozónou a výkon společné měnové politiky, a větší cenová transparentnost.
Přibližně od roku 2011 k dalším přednostem patří zesílený akcent na správu ekonomických záležitostí (economic governance) a propojení s bankovní unií (případné krachy bank již nehradí daňový poplatník v příslušné zemi, ale samotnými bankami vytvářený rezervní fond). Argumentem pro vstup do eurozóny je též fakt, že po brexitu eurozóna tvoří cca 90 % HDP EU, je to zcela většinová část ekonomiky EU, euro je v členských státech EU obecně vysoce akceptováno, eurozóna sama tvoří významnou platformu při tvorbě hospodářské politiky EU a nyní, v čase silných geopolitických rizik, není špatné být součástí silného a velkého celku taktéž z důvodu posílení ekonomické odolnosti.
Vidíte také rizika? Jaká?
Samozřejmě, rizika jako vždy existují, a dokonce se v praxi vyjevují. Prvním rizikem je fakt, že se členský stát eurozóny nechová v souladu s pravidly pro eurozónu platnými; hraje roli černého pasažéra, který tyje z jejích výhod, ale nepřispívá k její stabilitě, koherenci a funkčnosti. To je možné ilustrovat například tím, jak mnohé členské státy flagrantně porušují pravidla Paktu stability a růstu, když vysoce přesahují maximální kritéria pro poměr jejich veřejného dluhu k HDP či rozpočtového deficitu k HDP. Zejména v době předchozí ekonomické krize se tyto problémy vyjevily do té míry, že byla ohrožena existence eurozóny, resp. její celistvosti; s pomocí nákladných opatření byla odvrácena.
Druhým rizikem je špatná volba kurzu, kterým jsou přepočítány ceny a všechny peněžní veličiny z národní měny do eura (k čemuž by teoreticky dojít nemělo, neboť zde máme kritérium kursové stability ERM II). Pokud je kurz zafixován „špatně“, může buď podrývat exportní konkurenceschopnost na straně jedné, anebo naopak může v opačném případě vyvolávat dojem chudnutí obyvatel, spotřebitelů a vkladatelů.
Třetím rizikem je nezvládnutý proces přechodu od národní měny do eura z čistě procesního pohledu (nedostatečná informovanost, nezvládnutý proces stahování národní měny a uvedení eura do oběhu, ale zejména zneužití této jednorázové transakce podnikateli a obchodníky k obohacení, což může vést ke zvýšení cenové hladiny); to jsou však věci z jiných zemí známé a poučená země by se jich měla vyvarovat.
Může přijetí eura ovlivnit příjmy občanů nebo výnosy firem?
Ano, tato eventualita byla již naznačena v předchozí odpovědi. Pokud by byl kurz domácí měny k euru zafixován jako slabý, vznikl by z pohledu vývozců žádoucí „exportní polštář“, který by jim generoval do budoucna slušné dodatečné exportní příjmy (proto vývozci budou zřejmě i u nás případně požadovat slabší hodnotu přepočítacího koeficientu). Ve zcela opačné roli jsou spotřebitelé a vkladatelé, jejichž zájem naopak je, aby přepočítací kurs byl z pohledu domácí měny co nejsilnější. Bude na tvůrcích hospodářské politiky tyto zájmy vybalancovat do výsledné hodnoty kursu, která bude vhodná pro obě zájmové skupiny.
Jaká by byla dnes inflace, kdybychom měli euro?
Tato otázka je spekulativní a fundamentálně nemá se vstupem do eurozóny nic společného. Zvláště po zkušenostech z právě zažité inflační epizody, která taktéž neměla nic společného s tím, zda je země v eurozóně či nikoliv, ale určujícím parametrem byla energetická odolnost a schopnost reagovat na energetickou krizi. Čistě hypoteticky lze tvrdit, že naše míra inflace, pokud bychom již byli v eurozóně, by mohla být ještě vyšší, neboť naše restriktivní měnová politika použila výrazně vyšší klíčové úrokové sazby, než tomu bylo v případě měnové politiky ECB.
