Premiér Petr Fiala FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Premiér Petr Fiala (ODS) září na zahraniční scéně. V domácí politice to ale hlavně ve zvládání energetické krize a snižování schodků státního rozpočtu drhne, hodnotí bývalí politici a politologové první rok premiéra Petra Fialy ve funkci. Před rokem, 28. listopadu 2021, ho jmenoval na lánském zámku do funkce prezident Miloš Zeman. Podle expertů oslovených deníkem FORUM 24 se Fialovi podařilo vrátit do výkonu funkce premiéra rozvahu a České republice důstojnost.
První rok Petra Fialy ve funkci premiéra bezesporu ovlivnila válka na Ukrajině. Tu Rusko rozpoutalo asi tři měsíce po nástupu předsedy vlády do Strakovy akademie. Jeho reakci na válku v Evropě kladně hodnotili skoro všichni politologové a bývalí politici, které oslovil deník FORUM 24.
Konsolidace veřejných rozpočtů se nedaří
Podle expremiéra za ODS Mirka Topolánka je odpověď na otázku, co se Fialovi v premiérském křesle podařilo nejvíce, dána mírou očekávání a zklamání. „Při vědomí složitosti vlády s pěti nesourodými stranami jsem neměl velká očekávání a nejsem tak ani zklamán. Fiala byl schopen vládu zatím udržet vcelku a navenek opticky i jednotnou, což je nejvíc. Celý rok byl ovlivněn zděděnými a námi nezpůsobenými exogenními problémy, které umocnila válka na Ukrajině a povinnosti českého předsednictví,“ uvádí na dotaz deníku FORUM 24.
„Fialova vláda brilantně zvládla migrační krizi, pomoc Ukrajině, krátkodobé šoky nedostatku energií a předsednictví,“ dodává Topolánek. Bývalý ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek zase mluví o zahraniční politice. „Premiéru Fialovi se podařilo vrátit České republice důstojnost na mezinárodní scéně,“ popisuje.
Naopak problémy vidí Kalousek u veřejných rozpočtů. „Absolutně se mu je nepodařilo konsolidovat,“ uvádí.
„Je limitován rozdanými kartami a stranickou DNA partnerů. Díky tomu vláda vypadá bezradně, nerozhodně a rozpolceně. Hrůzostrašná komunikace! Eroze vládní jednoty určuje poločas rozpadu. Fiala měl po začátku války razantně změnit politiku, rekonstruovat vládu, změnit Programové prohlášení a říct si ve sněmovně o novou důvěru. Rezignoval na řadu vládních slibů, což je logické, ale i na konsolidaci veřejných rozpočtů, což je neobhajitelné. Bude muset přitvrdit a riskovat, a to mu není vlastní,“ vypočítává Topolánek to, co se Fialovi ve vedení kabinetu nepodařilo.
Postoj k válce zvládl mimořádně dobře
„Věc, která se dá vypíchnout nejvíc, je asi reakce na rusko-ukrajinskou válku. Myslím, že z této krize vyšla Česká republika se ctí. Druhá věc, kterou bych asi vypíchl, ale je zatím neuzavřená, zdá se, že české předsednictví v Radě Evropské unie probíhá v tuto chvíli bez nějakých větších zádrhelů,“ popisuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. Úspěchy předsedy vlády složené z koalice SPOLU a Pirátů se Starosty jsou podle něj hlavně v zahraniční politice.
Naopak otázkou je, jak nahlížet na vládní řešení energetické krize a také snižování rozpočtového schodku. „Česko se rozhodlo poměrně dost pomáhat vlastním občanům v rámci energetické krize, což není nejpozitivnější pro schodky státních rozpočtů. Dívám-li se na tohle, tak je otázka, jestli řešení, které vláda zvolila, to jest poměrně velké výdaje jdoucí ve prospěch obcí, občanů i firem, jestli je to něco, co se dalo nastavit nějak jinak,“ komentuje Kopeček.
Přesně tohle je ale podle něj rámec, který zjevně z hlediska působení vlády nevychází jako nejpozitivnější položka. „Vláda tím do určité míry popřela své původní sliby na snižování rozpočtových schodků,“ dodává politolog.
V tom se shoduje i s dalšími politology, které oslovil deník FORUM 24. Politolog a ředitel New York University Prague Jiří Pehe míní, že se Petru Fialovi podařilo vrátit do výkonu funkce premiéra důstojnost a rozvahu. „Zazářil především v souvislosti s válkou na Ukrajině a uznání mu patří i za způsob, jakým si počíná coby premiér předsednické země Evropské unie.“
I podle Tomáše Lebedy z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci premiér a jeho vláda mimořádně dobře zvládli postoj k válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vláda se zachovala velmi pevně, ani na okamžik člověk neměl pocit, že by lavírovala, a myslím si, že tady společně s Poláky patříme k zemím, které jsou ostatním evropským státům příkladem,“ řekl deníku FORUM 24 s tím, že vláda důstojně zvládá i předsednictví v Radě Evropské unie. „Velmi slušným způsobem se jim daří nejen předsedat, ale i během předsednictví artikulovat zájmy České republiky a zemí střední a východní Evropy.“
Na domácí scéně to občas drhne
Naopak Fialovy neúspěchy se objevují i podle politologů na domácí scéně. „Špatnou stránkou je ne úplně dobrá komunikace ve věci zdražování energií. Premiér Fiala měl mnohem přímočařeji komunikovat s veřejností, měl mnohem dříve a intenzivněji veřejnost informovat, uklidňovat, aby nedošlo k tomu, že se ta nejistota promítne výrazně do nálad ve společnosti,“ říká deníku FORUM 24 politolog Lebeda.
Jako předseda pravicové vlády podle něj Fiala trpí slepotou, nebo nedůvěrou vůči tomu, že problémy spojené s energetickou krizí mohou být pro část společnosti skutečně existenční povahy. „Zdálo se mi, že si pravicoví představitelé včetně premiéra neuvědomili, jak závažné problémy to pro část české společnosti mohou být. Myslím si, že nedokázal úplně dobře potlačit některé hlasy uvnitř jeho vlastní strany, které tu situaci bagatelizovaly,“ doplnil politolog.
Neúspěchy by se ale podle Jiřího Pehe daly najít jak na domácí, tak na zahraniční scéně. „Občas nereagoval dostatečně rychle na obavy veřejnosti v energetické krizi. A bohužel nedokázal zaujmout coby premiér předsednické země kritičtější stanovisko k Maďarsku. Jeho výrok o plánované úzké spolupráci na ose Řím-Praha-Varšava byl vysloveně nešťastný, na Západě vzbudil silné rozpaky.“
