Měsíc před konáním voleb do Evropského parlamentu je mezi Čechy zájem o ně nejnižší ze zemí V4, a to 61 procent. Více než třetina lidí také vnímá pokusy cizích států ovlivnit volby jako velký problém. Vychází to z průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO, který realizovala společnost IPSOS v Česku, na Slovensku a v Maďarsku, a Instytut Badań Pollster, který sbíral data v Polsku.
Více než třetina obyvatel všech zemí V4 vnímá pokusy cizích států ovlivnit evropské volby jako velký problém. V Polsku se dokonce jedná o nadpoloviční většinu obyvatel. V Česku je to 35 procent. Konkrétně panují obavy o ovlivnění červnových voleb ze strany cizích vlád či mezinárodních institucí. Jako největší hrozbu v tomhle ohledu vnímají Češi, Maďaři i Poláci Rusko, Slováci naopak Evropskou unii.
Průzkum také zkoumal důvěru v evropské instituce. „Evropskému parlamentu a Evropské komisi důvěřuje asi čtvrtina české populace. Důvěra v české instituce — parlament, vládu a domácí politické strany — je paradoxně nižší než v ty evropské,“ upozornil výzkumník CEDMO Michal Šenk. Evropskou unii podle výsledků vnímá pozitivně téměř třetina Čechů, 29 procent. Dalších 34 procent ji vidí neutrálně a naopak 37 procent k ní zaujímá negativní postoj.
Největší zájem o účast ve volbách do Evropského parlamentu projevili Poláci. V červnu plánuje k urnám přijít 78 procent z nich. Druhý největší zájem vyjádřili Maďaři, 68 procent. Z Čechů má zájem o volby 61 procent, Slováků potom jen o procento víc.
Dezinformace o EU
V souvislosti s eurovolbami se objevuje řada nepravdivých zpráv. Petr Gongala z platformy Demagog.cz mezi zprávami zachycenými v Česku v období od ledna do dubna tohoto roku jmenuje především narativy zpochybňující Green Deal, falešné zprávy informující o dopadech migračního paktu nebo o podpoře Ukrajiny ze strany evropských zemí.
Na Slovensku se objevily zprávy, podle kterých Evropská unie vnucuje svým členským státům nové potraviny, například geneticky modifikované organismy, hmyz nebo švábí mléko. Současně se také objevují dezinformace o elektromobilech, mimo jiné o rozhodnutí Bruselu úplně zakázat spalovací motory po roce 2035, ačkoliv se ve skutečnosti jedná jen o zpoplatnění emisí.
„Terčem nepravdivých informací se na Slovensku také staly eurofondy v oblasti životního prostředí – zejména se jednalo o zprávu, že Evropská unie dává miliony eur na pozorování syslů,“ uvedli potom autoři průzkumu.
V Polsku se šířily například dezinformace o zákazu domácího pěstování ovoce a zeleniny, zákazu toaletního papíru nebo riziku vyvlastnění domů kvůli směrnici o energetické náročnosti budov.
Volby do Evropského parlamentu se konají za měsíc, od 6. do 9. června. Přibližně 373 milionů Evropanů bude volit 720 nových europoslanců. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. června a v sobotu 8. června, výsledky budou ale zveřejněny teprve po uzavření poslední volební místnosti, to znamená v neděli ve 23:00 v Itálii.
Předchozí eurovolby se konaly v roce 2019 a občané ještě z 28 členských států EU volili 751 členů Evropského parlamentu. Celková volební účast byla tehdy 50,66 procenta a v Česku byla téměř nejnižší v rámci celé EU – hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. Nedávný průzkum Eurobarometru z poloviny dubna ukázal, že se o letošní evropské volby zajímá více Evropanů, než tomu bylo před pěti lety. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že „pravděpodobně“.