Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jednou z feminizovaných prací v Česku jsou pozice ve školství. Ženy tvoří 80 procent osob zaměstnaných na učitelské pozici v regionech, upozorňuje organizace Učitel naživo, která usiluje o modernizaci českého vzdělávání. O vedoucí pozice ve školách ale přitom mají zájem spíše muži, ukázala studie organizace, kterou realizovala agentura PAQ Research.
Ženy tvoří čtyři pětiny osob na učitelských pozicích. Na 1. stupni základních škol je podíl žen dokonce 94 procent, na 2. stupni základních škol 76 procent. Podle dat ministerstva školství ale každou třetí základní a každou druhou střední školu vedou muži.
Nová studie Učitele naživo, která mapuje, proč se učitelé a učitelky nehlásí do konkurzů, ukazuje, že ženy funkci ředitelek obecně zvažují méně. Šlo pouze o 37 procent žen oproti 65 procentům mužů. Podle organizace také platí, že ženám je daná pozice nabízena výrazně méně často než mužům.
„Skloubit roli matky od rodiny s vedoucí pozicí ve škole a s tak obrovskou zodpovědností může být někdy problém. Klade to na ženy velké nároky, a to je při rozhodování, co je v životě priorita, zda vlastní rodina, nebo 50 až 700 dalších dětí, vždy předmětem úvah,“ popisuje situaci Kristýna Sovinská z organizace Učitel naživo. Sama v minulosti vedla mateřskou školu a nyní je manažerkou kvalifikačního studia Lídr školy.
Dodává, že je potřeba nastavit takový mindset, který umožňuje práci skloubit s rodinou i volným časem. „Není potřeba ve škole jako ředitel nebo ředitelka trávit celý den. Odpovědnost se dá ve škole delegovat a je to tak v pořádku. Je potřeba ulehčit ředitelům i ředitelkám v agendě, která se dá pokrýt někým jiným, kdo není lídrem,“ říká.
Podle studie ženy vnímají bariéry jako nepřijatelné téměř třikrát častěji než muži. Nejvíce se ženy na ředitelském postu obávají přílišné administrativy a ztráty kontaktu s učením a s dětmi. Také se obávají nutnosti zorientovat se v nových odvětvích, což je bariéra pro 26 procent oslovených žen.
„V tomto se shodují s mladými učitelkami a učiteli, lze tedy vysledovat, že být ženou či mít nižší věk s sebou v pedagogickém prostředí přináší podobné nejistoty. A když přičteme velikost školy, musí se ředitelky vypořádávat s větší zátěží než muži na stejných pozicích,“ vysvětluje Kateřina Konrádová, analytička vzdělávací politiky z Učitele naživo.
„Pokud by se podařilo odstranit bariéry, které právě ženám stojí v cestě k ředitelské pozici, otevřeli bychom dveře do ředitelen mimořádně významnému počtu potenciálních kandidátek,“ shrnuje výsledky organizace. „To by v současné situaci významně pomohlo, protože průměrně se do konkurzu přihlásí jen dva uchazeči a uchazečky, v polovině případů jediný zájemce nebo zájemkyně, což znemožňuje mít v ředitelnách kvalitní lídry a lídryně,“ dodává.
Ředitelé mateřských, základních i středních škol jsou do funkce obsazováni vždy na šest let, poté se buď zúčastní výběrového řízení, nebo končí. V rámci výběrového řízení ale nemusí znovu uspět. Zájem o post ředitele není velký, ve školním roce 2021/2022 se podle dat České školní inspekce do 41 procent konkurzů přihlásil jediný uchazeč. V některých případech se dokonce nepřihlásil nikdo.
Ředitelé škol jsou v Česku také často zatížení administrativou a organizačními záležitostmi instituce, kvůli tomu nemají prostor věnovat se přímo výuce a vytvářet podmínky pro růst učitelů. I to je podle průzkumu agentury PAQ Research jeden z důvodů, proč české školství zaostává za těmi nejlepšími ve světě, jako je Estonsko, Finsko, Nizozemsko nebo Kanada.
