Kolem zákazu prodeje o svátcích nastávají nejasnosti. Jak jistě víte, pokud prodáváte zboží (ať už konečným zákazníkům, nebo ve velkoobchodě) a máte velkou podlahu, musíte spolu se svými zaměstnanci povinně slavit vybrané státní svátky.
Oslava musí probíhat tak, že nesmíte prodávat. Jinak však můžete vy i vaši zaměstnanci dělat cokoli. Ukazovat lidem vaše zboží, změnit své hračkářství z prodejny na zábavní centrum, kde si děti mohou s hračkami hrát, jen si je nesmí koupit, provádět inventuru, uklízet a podobně.
Řada zaměstnanců slaví místo českého Štědrého dne Vánoce až 25. prosince, jak je to běžné (a logické) všude možně po světě, nebo slaví až v lednu pravoslavné Vánoce, takže jsou mnozí ochotni za příplatek zůstat v práci i během vánočních svátků. Můžete jim to umožnit, na Štědrý den odpoledne a po celé dva následující dny však nesmí prodávat zboží. Tedy pokud máte rozlehlou prodejní plochu, jak už bylo uvedeno. Povinné oslavy nám přikázali naši poslanci za ČSSD (s jednou výjimkou), KSČM, KDU‑ČSL a také většina bývalého Úsvitu.
Jak jsme vás již informovali, existuje levný způsob, jak v případě některých obchodů nechat i během povinných oslav vybraných svátků alespoň zčásti otevřeno. Inspiroval nás postup obchodní centrály společnosti Alza.cz. Tento obchodní dům totiž nechal otevřené dveře i během státního svátku 28. října. Zákazníci měli k dispozici přímo v prodejně terminály, na nichž si mohli zboží objednávat, stejně jako mohli samozřejmě použít k objednávce třeba svůj počítač u sebe doma. Z prodejny se tak stalo velké místo pro objednávání zboží „na dálku“. Následně si mohli svůj nákup přímo v obchodě u přepážky vyzvednout.
V čem byl problém? Společnost Alza.cz zapomněla, že výdej zboží je také součástí prodeje. Pokud tedy bylo na rozlehlé ploše vydáváno zboží, zákon o povinných oslavách byl zřejmě porušen. Takový je i názor České obchodní inspekce. [ctete]83496[/ctete]
Jaký je tedy způsob, jak nechat v takových obchodech otevřeno? Celé řešení spočívá ve správném pochopení slovíčka „výdej“. Tímto pojmem se totiž jednoznačně, jak vyplývá z účetních předpisů, myslí převzetí rizik spojených se zbožím. Pokud zákazník přímo v kupní smlouvě „na dálku“ (pomocí počítače, terminálu apod.) převezme veškerá rizika spojená se zbožím, byl celý obchod (prodej) sjednán „na dálku“, takže velikost prodejní plochy je nulová, a zákazník si pak může třeba i ve stejný den (včetně státních svátků) přijít zboží převzít k přepážce. Přebírá tak již v okamžiku uzavření smlouvy „na dálku“ také veškerá práva (právo používat zboží) i povinnosti (např. daňové) spojené s takto právně převzatým zbožím. Problém je, že pokud by se se zbožím mezitím na skladě v obchodě něco stalo, nikoli vinou prodejce, např. by byl sklad vytopen Vltavou, zákazník by se nedočkal vrácení peněz. Všechna rizika již zkrátka převzal. Shrňme tedy, že obchod by pro takové zákazníky mohl zůstat za účelem pouhého fyzického převzetí zboží na přepážce (využití jejich „dispozičního práva“) otevřen i během povinných státních oslav.
Celý uvedený logický postup však komplikuje nelogičnost ze strany České obchodní inspekce. Ta na dotaz Svobodného fóra vysvětlila, že má pod pojmem „výdej“ na mysli fyzické převzetí zboží zákazníkem (na přepážce nebo třeba od doručovací služby). Podnikatelé s velkou podlahou se tak během státních svátků buď musí (resp. mohou) řídit zákonem, čímž jim hrozí spor s „čoikou“, nebo se musí řídit tímto předvídaným výkladem ze strany inspekce, čímž však sami sebe poškozují (popřípadě mohou v jistých ojedinělých případech dokonce jednat v rozporu se zákonem).
Tím však nesrovnalosti ve výkladu nekončí. Inspekce totiž tvrdí, že prodejem se myslí jak objednání zboží, tak jeho výdej. Odhlédněme nyní už od sporů kolem slova „výdej“. Víme, že prodej je během některých státních svátků zakázán pod hrozbou vysokých pokut (v případě opakovaného porušení zákazu dokonce až pět miliónů korun). Znamená to však, že je zakázán pouze prodej jako celek (objednání zboží a jeho následné převzetí), nebo je zakázáno i pouhé samotné převzetí již dávno objednaného zboží?
Svobodné fórum kvůli této nedomyšlenosti položilo obchodní inspekci dotaz, zda je podle jejího výkladu prodejem myšlena objednávka a zároveň následné převzetí, nebo i samotné převzetí (popřípadě samotná objednávka přijatá od zákazníka). Z odpovědi ale jistě nebudete moudří. Podle ní na sebe oba pojmy bezpochyby navazují a je nepodstatné, zda dojde k vyzvednutí objednaného zboží třeba i s několikadenním odstupem. Jenže co z toho vyplývá? Tak buď došlo k objednávce mimo státní svátek a je tedy nepodstatné, že bylo zboží vyzvednuto v den povinných státních oslav, nebo naopak je vydání zboží ve státní svátek zakázáno, protože je lhostejné, že bylo objednáno již dlouho předem. Stejně tak není zřejmé, zda obchod s velkou podlahou neporušil zákon, pokud v den oslav přijal osobně od odběratele objednávku.
Zákon o zákazu prodávání je tedy nejen povýšeneckým zneužitím síly, nýbrž také již několikátým paskvilem v současném volebním období, se kterým si příslušní úředníci zjevně nevědí rady.
