Zakázky německého průmyslu se v únoru oproti lednu snížily o 2,2 procenta. Je to větší pokles, než se čekalo. Na vině byly slabé dodávky, rostoucí ceny energií a aktivitu továren omezovala také nejistota ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z údajů německého statistického úřadu.

Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že se zakázky sníží o 0,2 procenta. V lednu se ještě zakázky podle dnes upravených údajů meziměsíčně zvýšily o 2,3 procenta. Zahraniční objednávky se v únoru snížily o 3,3 procenta. Objednávky spotřebního zboží vzrostly o 0,7 procenta.

„Na únorový pokles objednávek by se mělo nahlížet v souvislosti s prudkým nárůstem v předchozím měsíci,“ uvedlo německé ministerstvo hospodářství. „Dopad ruské války na Ukrajině se v datech téměř neodráží. Přesto válka způsobuje vysokou nejistotu, zejména pokud jde o budoucí poptávku,“ dodalo.

Hlavní ekonom banky Commerzbank Jörg Krämer uvedl, že pokles nepředstavuje žádné „drama“, které by nastalo po prudkém nárůstu poptávky v lednu. Hlavní výzvou pro výrobce byl podle něj nedostatek surovin a potíže v zásobování.

„V nadcházejících měsících bude výzva pro výrobu méně o poptávce a více o dostupnosti surovin, která se zhoršila vzhledem k válce na Ukrajině a přísným protikoronavirovým uzávěrám v Číně,“ dodal.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu podle zpřesněných údajů o 0,3 procenta. Německý institut Ifo zhoršil ve druhé polovině března výhled růstu HDP Německa na 2,2 až 3,1 procenta. Ještě v prosinci počítal s růstem o 3,7 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem.