Jsou situace, kdy je nutné lidi řídit direktivně. Většinou je to nějaká krizová situace, nebezpečí, hrozba. Jde o čas. V krizi není čas na diskuse, nelze věci probírat a zvažovat. Rozkazy, pokyny, žádné obezličky.
Takových situací není ve společnosti mnoho. Ve většině sociálních skupin se lze s lidmi dohodnout. Vůdce skupiny zvažuje různé podněty a probírá je se svými lidmi, motivuje, podněcuje, ale taky provokuje a stimuluje. Tak se chová většina majitelů firem a manažerů. Tak se chovají zdravě sebevědomé osobnosti. Jen lidé nejistí či narušené osobnosti se snaží vše a vždy prosazovat pomocí příkazů a zákazů.
Pokud platí výše napsané, pak česká vláda je spolek nejistých a slabých lidí. Případně by to ještě mohly být sociopatické osobnosti s neopodstatněným zbytnělým sebevědomím. Vždyť politici ČSSD, ANO a KDU-ČSL již tři roky jen přikazují a zakazují.
Je kouření nezdravé? Nepochybně je. Silní vůdci by vysvětlovali, informovali. Motivovali by namísto zakazování. Jistě by někdo namítl, že by tak potlačení a omezení kouření trvalo velmi dlouho. No, asi ne tak dlouho, jako letité parlamentní divadlo kolem zákazu kouření. A lidé přitom jsou poučitelní. Kuřáků ubývá, naopak přibývá míst, kde se dobrovolně rozhodli nekouřit. Dobrovolně, to je to klíčové slovo. Co totiž člověk dělat chce, to dělá dobře a vytrvá u toho. Ano, spousta podnikatelů se již rozhodla, že u nich v kavárně, restauraci, hospodě, dílně, skladu, … se kouřit nebude. Nepotřebují zákazy a příkazy.
Funguje motivovanost občanů? Jsme schopni něco vykonávat, plnit, aniž by to byl příkaz či zákaz? Jistěže ano, a tady je jeden příklad.
Češi se v posledních letech stali přeborníky v třídění odpadu. Po našich obcích jsou rozmístěny barevné kontejnery na papír, plasty a sklo. A Češi třídí. Nikdo nás k tomu nenutí, nehrozí nám pokuty a vězení, nemusíme vyplňovat žádné výkazy. Důležité je, že jsme přijali třídění odpadů za správné, že chceme chránit životní prostředí.
Vláda, která má neosocialistické tendence tohle těžko pochopí. Myslí si, že musí vše zlomit silou. Mohli bychom mít elektronickou evidenci tržeb? Ano, už dávno, protože je opravdu spousta podnikatelů, kteří by ocenili elektronickou komunikaci se státem. Nemusí to však mít všichni a hned. Nemusí to být pod hrozbou pokut a zavírání živností. Stačí najít správná slova, správné metody a správné načasování, a přidat nějaké motivační faktory. Ale vláda socialistů a korporací ne, ta silou donutí i staré živnostníky na venkově mít elektronické zařízení. Nedonutí, oni raději s živností skončí. Vadí to vládě? Nevadí. No a co, tak skončí pár tisíc živnostníků. Aspoň ubude velkým korporacím konkurence.
A tak je to se vším. Vláda nás nutí mít reflexní prvky na oblečení, předepisuje, co si máme myslet a jak máme mluvit, nutí nám počty žen a mužů, přikazuje podnikatelům koupit si drahé zařízení, aby je mohla sledovat, přikazuje jim předávat jí jejich nejcennější informace. Zakazuje nám kouřit, pít alkohol na trzích, dělat domácí zabíjačky. Vymýšlí a zavádí násobně vyšší pokuty v dopravě, zavádí centrální evidenci bankovních účtů, centrální registr přestupků, zákon na ochranu udavačů, prolomení domovní svobody, kontrolu internetu, rozhoduje o vzdělání našich dětí…
Vláda zakazuje, přikazuje, kontroluje, trestá. Jsou členové české vlády arogantní nebo nejistí? Možná jsou arogantní a nejistí zároveň, ale možná je chování vlády vedeno tím, co si o nás, občanech, myslí. Možná považuje vláda nás, Čechy, za hloupé, až nesvéprávné, a je přesvědčena, že potřebujeme velmi pevné vedení.
Ale třeba se vláda občanů jen bojí. Naše svoboda by totiž mohla být překážkou záměrům, které Sobotka, Babiš, Zeman a další s touto zemí mají. A ty záměry nebudou nic hezkého.
