Až 65 % mladých lidí si myslí, že nemají vůbec žádnou šanci cokoli změnit v politice, organizace Youth, Speak Up! se to snaží změnit a za své úsilí letos obdržela Cenu Gratias Tibi. Usiluje o zapojení mladých lidí do politiky, rozdmýchává debaty na těch nejvyšších úrovních politiky o tématech mladých lidí a učí, jak toto prostředí funguje a jak v něm dosáhnout úspěchu. „Chceme, aby se mladí lidé o politiku zajímali, chodili k volbám, ale aby se také sami účastnili aktivního politického života,“ vysvětluje v rozhovoru pro FORUM 24 zakladatelka organizace Youth, Speak Up! Jana Soukupová.
Co bylo pro vás tím prvním impulsem k založení organizace?
První impuls k založení přišel už poměrně dávno. Byl rok 2016 a já pročítala průzkum OECD (pozn. red. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), kde jsme jako Česká republika na žebříčku mladých lidí a jejich zájmu o politiku skončili jako druzí od konce. Pak následovaly volby 2017, kterých se neúčastnilo více než 50 % mladých. Další průzkumy České rady dětí a mládež praví, že 89 % mladých se neztotožňuje s politiky.
Zkrátka jedna „ťafka“ za druhou. A tak jsem se to společně s mými přáteli z Klubu mladých politologů rozhodla změnit. Řada těch „odrostlejších“ mi teď určitě začne namítat, že „mladí bažanti“ do politiky nepatří, protože si to „drsné“ ještě neodžili. Jenže to je přesně to, přes co se musíme přenést nechceme-li vychovávat politiky frustrovanou generaci. Od roku 1993 je křivka volební účasti mladých konstantně klesající. Navíc se přeci trochu zamysleme. Každá firma, která chce jít s dobou, zaměstnává mladé lidi, kteří mají přehled o novinkách a jsou inovativní. Politické strany to ale nevidí, ty spíše mladé lidi berou jako levnou pracovní sílu na roznášení předvolebních letáků. My v YSU necháváme mladé lidi navrhovat, inovovat. My chceme, aby rostli, ne aby někomu drželi brašny.
Jaký je podle vás ten hlavní důvod, proč se mladí lidé tolik nezajímají o politické dění v České republice?
Nemají se moc s kým ztotožnit. Mladí výrazní politici jsou spíše vzácnou výjimkou a nejsou přítomni ve všech stranách. Je to málo mladých zajímavých osobností a málo témat, které se přímo týkají mladých lidí v centru politického dění. Co se aktivní účasti týče, tedy samotného vstupu do politických stran a dejme tomu i kandidatuře, myslím, že většina politických stran neumí dostatečně pracovat s mladými. Poslední, co mladý člověk chce dělat, je dlouze vysedávat na stranických schůzích a moudře hovořit o „nesmrtelnosti brouka“.
Je důvodem neinformovanosti u mladých lidí i nedostatečné zaměření na politické téma ve školách?
Myslím, že je chyba, že se o politice ve škole nemluví většinou ani teoreticky. Žijeme v demokratickém státě, což pro každého občana znamená určitou míru povinností, které s sebou tento systém přináší. Musíme pochopit, jak naše demokracie funguje a proč ji máme. Nebudeme-li chápat tyto souvislosti, tak nepoznáme, když nám z ní někdo začne ukrajovat. Nebudeme totiž chápat, co se nám děje. Žijeme v systému, který bychom měli sami utvářet, ale když nevíme jak, těžko se to té tvorby budeme jakkoli zapojovat. K tomu potřebujeme přehled, který bychom měli primárně získávat skrze vzdělávají instituce. A je opravdu jedno, zda se jedná o učiliště nebo gymnázium. Volit by měl každý a každý může být volen.
V rámci realizace vašeho projektu jste kontaktovali odborníky i známé osobnosti a zeptali jste se jich, co by změnili, kdyby se na chvíli stali politiky. Koho jste kontaktovali?
První kolo této aktivity jsme učinili v říjnu 2018. Tenkrát jsme začali v Lucerně společně například s Ondřejem Krátkým (spoluzakladatel Liftaga), Dominikem Stroukalem (hlavním ekonomem banky Creditas), Hanou Fořtovou (spoluzakladatelka společnosti Frusack), Marií Salomonovou (zakladatelka organizace Nevypusť duši), Tomášem Klusem a dalšími. Zkrátka tam bylo 21 mladých velmi zajímavých osobností do 35 let věku, kteří nám pomohli navrhnout agendu „21 bodů pro 21. století“, pod kterou se následně podepsalo sedm mládežnických parlamentních stran s tím, že nám ji pomou naplnit.
Přišla ve spojitosti s covidem nějaká změna?
S druhou vlnou covidu přišly pochybnosti spjaté s aktuálností agendy. Dali jsme tedy opět hlavy dohromady a začali aktualizovat. Oslovili jsme další mladé lidi s názorem, například Johannu Nejednolovou (zakladatelka organizace Konsent, zabývající se otázkami násilí na ženách), Bárou Kvasničkovou (mladá delegátka ČR do OSN), Milana Fořta (marketingový manažer a stratég ve společnosti LMC), Jana Lukačeviče (vesmírný fyzik, AV ČR), Daniela Pražáka (místopředseda Iniciativy Otevřeno a učitel na Gymnáziu Přírodní škola). Tentokrát jsme však cítili, že kromě návrhu agendy musíme témata podrobit ještě datové analýze. Díky Nadaci BLÍŽKSOBĚ, jsme mohli zadat našimi lídry vytvořené teze agentuře Behavio, která na reprezentativním vzorku zjistila jejich relevanci u mladých ve věku 18–29. Zjistili jsme tedy, jaká témata mezi mladými rezonují nejvíce.
Jaká témata to jsou?
Pro mladé je naprosto stěžejním tématem bydlení. Vidí ho jako důležité a zároveň problematické. Další témata, ve kterých lidé pociťují deficit, se týkají odpovídajících trestů za znásilnění, ochrany přírody, kvality systému vzdělávání a flexibilních úvazků pro rodiče s dětmi. Všem organizacím, politickým i nepolitickým, které se snaží porozumět mladým, doporučuji, aby se podívali na naší webovou stránku www.youthspeakup.cz, kde je celý průzkum zdarma ke stažení. My jsme průzkum poslali především předsedům politických mládežnickým organizacím, se kterými spolupracujeme. Zejména proto, aby nyní, v době psaní politických programů, měly pro programový tým zajímavé podklady, na základě kterých by mohly zaujmout více mladých lidí.
A pokud jde o vašich původních 21 bodů, jaké to například byly? Posunuli nějak vaše následné působení?
Byla to témata týkající se životního prostředí, vzdělávání – se zaměřením na podporu mladých vědců, digitalizace, duševního zdraví, prevence ve zdravotnictví, právní gramotnosti, problematiky české „montovny“. Na to konto jsme za podpory mládežnických organizací otevřeli v Poslanecké sněmovně první 4 pracovní skupiny na první čtyři zmíněná témata. Jednání se účastnili zejména mladí politici, mladá odborná veřejnost, zástupci resortů, kterých se problematika dotýká, a další mladí, kteří se o témata zajímají nebo byli prostě zvědaví. Od března 2019 se tady skupiny scházely a posouvaly danou agendu vpřed. Ve všech skupinách jsme zaznamenávali úspěchy.
Cílem projektu je ukázat, že politika se dá dělat i jinak. Dokázala byste říct jak?
Youth, Speak Up! mladým lidem poskytuje jejich vlastní program, který je reprezentován politickými a nepolitickými zástupci v jejich věku. Problém se starší generací prezentující „program pro mladé“ je ten, že ostříleným politickým matadorům to mladí zkrátka nevěří. Řada mladých lidí, když přemýšlí o vstupu do veřejného života, si není jistá, zdali pro své vize a nápady bude schopna sehnat patřičnou podporu a neví, kde vůbec začít. Youth, Speak Up! těmto lidem nabízí širokou škálu témat, síť kontaktů a politickou podporu. Díky projektu se mladí lidé mohou naučit, jak fungují rozhodovací a legislativní procesy na nejvyšším stupni politiky. Dalším pozitivním aspektem projektu je, že se jeho účastníci učí spolupracovat napříč rozdílnými názory a vytvářejí tak mosty pro další politickou generaci a spolupráci.
Má projekt nějaké dosavadní úspěchy? Podařilo se změnit něco z oblastí, na které se zaměřuje?
Tak například jsme dojednali dohodu s MŠMT ohledně digitalizace potvrzení o studiu pro vysokoškolské studenty. Digitální potvrzení bude součást nově vznikajícího Resortního informačního systému. RIS bude napojen rovněž na základní registry, informace tam obsažené tedy budou moci být sdíleny i pro další orgány veřejné moci (finančák, sociálka, zdravotka…). Jen kvůli covidu bylo výběrové řízení na RIS pozastaveno, musíme tedy čekat. Dohoda však trvá.
Dále například YSU připomínkovalo vládní strategický dokument Národní akční plán pro duševní zdraví, který díky nám obsahuje i pasáž zaměřenou na vysokoškolské studenty a (finanční) podporu psychologických poraden na veřejných vysokých školách.
Za velký úspěch považuji přistoupení ministra životního prostředí ke Klimatickému příslibu mládeži OSN. Do naší skupiny zaměřené na životní prostředí se přidala Mladá delegátka do OSN Barbora Kvasničková s tím, že bychom měli spojit síly a pokusit se o přistoupení ministra životního prostředí k tomuto dokumentu, který mladým lidem umožní přístup na důležitá jednání o klimatických otázkách. Podařilo se. Pod příslib se podepsalo šest ze sedmi politických mládežnických organizací, ale co víc, připojily se k nám i další organizace spolupracující s mládeží na otázkách klimatu jako Fridays for future, Univerzity za klima, Česká rada dětí a mládeže, Studentská́ komora Rady vysokých škol, Mladí delegáti ČR do OSN 2016-2021… a po vyjednávání ministr na dokument přistoupil. Nyní testujeme limity spolupráce v rámci vyjednávání o konci využívání uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR..
Může mladá generace změnit negativní dopady změny klimatu?
Ne jestli může, ona musí. Pokud chceme mít kde vychovávat naše děti, tak s tím prostě musíme hnout. Právě proto vznikají takto široké koalice (viz. výše), protože si to uvědomujeme.
Mohla by být vzorovým příkladem Greta Thunberg?
Youth, Speak Up! se snaží o jedno, vtáhnout mladé lidi do hry o jejich budoucnost. Slečna Thunberg nám na poli životního prostředí usnadňuje práci. Greta používá nějaké nástroje, my používáme třeba jiné, ale to, jak dokázala obrátit pozornost na otázku životního prostředí, je zkrátka velmi důležité.
Když jste přiváděli Youth, Speak Up! do Poslanecké sněmovny, podepsali se pod akci mimo jiné i poslanci ze sedmi parlamentních stran. Kteří to byli?
Za Piráty František Kopřiva, za TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, za KDU-ČSL Marek Výborný, za ODS Martin Kupka, za ČSSD Petr Dolínek, za STAN Jan Farský a za ANO Jaroslav Bžoch.
Napsali jste společně s organizací Nevypusť duši také otevřený dopis k rukám ministryně práce a sociálních věcí Janě Maláčové, ministru školství, mládeže a tělovýchovy Robertu Plagovi a tehdejšímu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, ve kterém jste vyzvali k nezbytnosti komplexního a meziresortního přístupu k duševnímu zdraví dětí a mladých lidí. Proč by se této problematice měla zvlášť nyní věnovat větší pozornost?
Duševní zdraví je důležitou součástí spokojeného života. Pandemie covidu však na duších nás všech zanechává ještě výraznější šrámy. Ovlivnila duševní zdraví celé populace, včetně dětí a mladých lidí. Dokazují to četnější kontakty krizových linek (počet hovorů vzrost o 120 %), ale také nárůst ekonomických problémů v rodinách, zvýšený výskyt domácího násilí a dalších patologických jevů. Osamělost a ohrožení základních jistot, jakými jsou například školní docházka, dostupnost sociálních a zdravotních služeb a podobně mohou být příklady faktorů, které také zásadně ovlivnily duševní zdraví mladé populace.
Vzali si ministři vaše rady k srdci a provedli nějaké změny?
Bohužel ne tolik, jak bychom chtěli. Z ministerstva práce a sociálních věcí přišla odpověď, která vysvětlovala, že duševní zdraví je pro všechny adresované prioritou. Náš dopis například zmiňoval ony krizové linky pro děti a mladistvé. V tomto sektoru vidíme jako nutné navýšení kapacit. V dopise jsme se dočetli, že MPSV „do budoucna významně uvažuje o rozvoji služby krizové telefonické pomoci pro děti a mládež“ a že v této věci nad komplexním řešením jedná s ministerstvem zdravotnictví. Od ministerstva školství a zdravotnictví odpověď nepřišla. Mluvčí ministerstva školství sice již v létě tvrdila, že se plánují tématu věnovat, nicméně nic jsme nezaznamenali. Přišla druhá vlna a situace s duševním zdravím se výrazně horší a odezva žádná.
Jaký politik podle vás nejvíce spojuje mladé lidi s politikou?
Myslím, že velmi dobře informuje o politice Domink Feri. Skvěle umí pracovat se sociálními sítěmi, je tedy tam, kde jsou mladí – jeho voliči. Jenže Dominik je výjimka, česká politická scéna by potřebovala víc takových.
Společně s Dominikem Ferim jste se podílela na tvorbě informačního webu. Je web vytvořen podle vašich představ? Co vše by podle vás měl web obsahovat, aby byl přehledný vícero generacím?
Na webu jsem se z YSU nepodílela jen já. Na několik týdnů na něm dělal náš „core team“. Když Dominik přišel s onou myšlenkou vytvoření webu, podmínka byla, že bude prakticky za tři týdny hotový. Tak jsme na tom společně s Česko digital dělali od rána do noci, dokud jsme to všechno nenapsali. Zadání bylo následující: Ať je to co nejjednodušší a ať to mluví jako člověk, ne jako úředník. Základní verzi jsme pak předali Národní agentuře pro komunikační a informační technologie, s. p., která má nyní web v péči. Když jsem z projektu odcházela, navrhovali jsme řadu možných vylepšení a „upgradů“ (zejména pro mladé neb původní verze je dosti univerzální), doufám, že k nim postupem času dojde.
A na závěr – pokud se chtějí mladí lidé dozvědět něco víc o politice, co mají udělat?
Třeba nám napsat na některou z našich sociálních sítí nebo email a zapojit se. U nás zjistí, o čem je politika na té nejvyšší státní úrovni a budou si moci zkusit i něco reálně ovlivnit a změnit. Pro všechny doporučuji nás alespoň sledovat. Dále je dobré si stáhnout Twitter a dát follow alespoň veřejnoprávním médiím. Určitě to stojí za průzkum. Podívejte se po výrazných poltických jménech, která Vás pak navedou i na ta méně výrazná. My jsme kvůli covidu samozřejmě museli přejít na online provoz. Místo Sněmovny se tedy scházíme na Google Meets. Na druhou stranu to umožňuje stávajícím a budoucím členům se připojit ze všech koutků světa. Budeme rádi, když to s námi zkusíte. Napište nám.