1. Začněte tím, že oponenta zahrnete urážkami. Na jejich výběru až tak nezáleží. Může to být rasista, fašista i sionista. Tradiční je také kosmopolita, pravicový oportunista, revizionista, případně stalinista nebo trockista. Maoista už se moc nehodí.
2. Vytkněte oponentovi, že jeho postup není vědecký. Vědecký je jen ten váš, protože na vaší straně stojí historické poznání. Nezvratná vědecká pravda. Vytkněte protistraně, že vychází jen ze své paměti, což je vrcholně nevědecké. Pokud by oponent citoval jakékoliv množství pramenů, zamlčte to.
3. Nezapomeňte popsat motivaci oponenta. Ta není nikdy čistá. Obviňte ho, že zneužívá polemiky k dosažení svých politických cílů. Nevadí, že žádné nemá, koho to zajímá?
4. Jste-li cizinec, hned na začátku obviňte svého oponenta, že je xenofob, který všem cizincům upírá právo diskutovat.
5. Vytkněte oponentovi, že nemá právo mluvit jménem lidu. Jasně, že ho to ani nenapadlo. Ale je to pádný argument. Lidi nemají rádi ty, kteří se snaží mluvit jejich jménem.
6. Připište oponentovi jakékoliv tvrzení, které umíte snadno vyvrátit. Je jedno, že jej nevyslovil. To nikdo nebude zjišťovat. Taky můžete polemizovat s tím, co si oponent myslí. To přece nikdo nemůže vyvrátit.
7. Pokud s vámi protistrana polemizuje, obviňte ji z toho, že vás chce umlčet nebo přinejmenším cenzurovat. Nařkněte ji z toho, že si nárokuje regulovat, co lze veřejně říkat. Přímo se nabízí srovnání, že se chová, jako se chovali stalinisté, ale opatrně – je třeba mít na paměti, že stalinisté zase až tak moc špatní nebyli.
8. Argumenty není třeba plýtvat, obvykle se vám jich nedostává. Nahraďte je označením komunikace protistrany za pokleslou. Vytkněte také protistraně, že není schopna vést polemiku a místo toho vede osobní útoky.
9. Je třeba správně přiřazovat adjektiva – naši spojenci jsou poctiví, bezelstní, opravdoví, rozvážní a seriózní, zatímco oponenti jsou neseriózní, neurvalí, útoční, nesolidní, agresivní, nepřijatelně emotivní, sugestivní, nezvykle ostří a především netolerantní. Nezapomeňte také na to, že zatímco vy jste objektivní, oponent je vždy subjektivní!
10. Je dobré co nejdříve obvinit oponenta ze zaujatosti. Pokud se polemika odehrává v moderované diskusi, moderátor pochopitelně neprofesionálně straní protistraně. Není třeba to ničím dokládat, i když jakýkoliv důvod se vždycky najde, stejně to nikdo nebude zkoumat.
11. Zatímco vy poctivě hledáte argumenty, vedete analytický výklad a opíráte se o fakta, váš oponent se dopouští argumentačních faulů a nekorektních výroků.
12. Oponenta je třeba závěrem objektivně zhodnotit. Pochopitelně z marxisticko – leninských pozic. Vhodná formulace je například: Většina jeho argumentů selhala, neuvedl žádné argumenty, nepřijatelně moralizuje. Pokud byste chtěli, aby myšlenka vyzněla honosněji, nabízí se formulace: Tváří v tvář ověřitelným faktům nelze jeho morální nároky uspokojit jinak než vědomým přehlížením pramenů.

V tom všem vás bude posilovat poznání, že jedině marxismus-leninismus je vědecký směr. To, že je marxismus-leninismus vědecký směr, se opírá o nevyvratitelná vědecká zjištění marxismu-leninismu.

Světu mír!

P.S.: Milí oponenti, pokud přijdete ještě na něco, co jsem tu nezahrnul, rád to doplním. Snažte se!