Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Tornádo na jižní Moravě ukázalo, že pokud je skutečně zle, dokáží se Češi semknout a předvést, že solidarita jim není cizí. Během několika hodin po živelní pohromě se již začaly sbírat peníze na pomoc obyvatelům z postižených oblastí. Nejúspěšnější se ihned po svém založení stala sbírka Nadace Via. Její ředitel Zdeněk Mihalco prozradil deníku FORUM 24, co bylo důležité udělat v prvních hodinách po oznámení tragických událostí, jak se peníze ze sbírky rozdělují nebo to, co říkal na záměr vlády krátit státní příspěvěk o finance, které poslali solidární lidé třeba na účet jím řízené nadace.
Pane řediteli, sbírka vaší nadace na pomoc obětem přírodní katastrofy má velký úspěch. Čemu to připisujete?
Myslím, že klíčové bylo rychlé spuštění sbírky a její okamžitá propagace. Dalším faktorem byla nevídaná míra katastrofy, která v Česku nemá obdoby. A nakonec, darování je v Česku na vzestupu a lidí ochotných podělit se podle mnoha ukazatelů v Česku v posledních letech přibývá. Není to totiž primárně sbírka naše, ale sbírka 150 000 lidí, tedy asi dvou procent české dospělé populace.
Proč lidé preferovali Nadaci Via třeba před Člověkem v tísni nebo Červeným křížem?
Myslím si, že roli hrála rychlost a také jednoduchost darování, a věřím, že i důvěra v nezávislou instituci Nadace Via, která v Česku funguje už 24 let. Využíváme službu Darujme.cz, která umožňuje spustit sbírku doslova během půlhodiny. Tento nástroj sami provozujeme a mohou jej využívat i další organizace či obce pro své sbírky. V současnosti je těch organizací už tisícovka. Darujme.cz darování usnadňuje a umožňuje také dárcům poděkovat a komunikovat s nimi. Navíc se k jednotlivým kampaním mohou připojit třeba firmy se svými zaměstnaneckými sbírkami.
Během prvních pár hodin a dnů přibývaly peníze astronomickou rychlostí. V některé momenty nebylo možné kvůli zájmu sbírku podpořit. Co jste si v ten moment říkal?
Především jsme museli rychle posílit technickou správu, aby ten nápor Darujme.cz ustálo, což se díky naší správcovské firmě podařilo. Také bylo ihned nutné komunikovat, kam půjdou peníze, aby lidé ve sbírku měli důvěru.
Nebál jste se, že nefunkčnost může některé lidi odradit od toho, aby přispěli?
To bylo samozřejmě klíčové. Mezi devátou a desátou hodinou ranní, po večerní katastrofě, darovaly stovky lidí každou minutu, a to přes 10 milionů korun za hodinu. Nikdy v české historii dárci neměli takovou touhu darovat. Pokud by server na desítky minut vypadl, snížilo by to výtěžek. Pracovaly na tom všechny technické kapacity, které jsme měli k dispozici. Za den měly stránky neuvěřitelných 2,8 milionu návštěv.
Četl jste si vzkazy, které někteří přispívající posílali rodinám na jižní Moravu?
Těch vzkazů je přes 20 000. Najdeme mezi nimi významné osobnosti, slavné sportovce, politiky i vzkazy dárců ze Slovenska, USA či Tchaj-wanu. Sám jsem si je po několika dnech nasazení pročítal snad dvě hodiny a potvrdil jsem si i díky těmto vzkazům, že to úsilí stálo za to.
Podařilo se nasbírat bezmála čtvrt miliardy korun od 150 tisíc lidí. Napadlo by vás, že je v dnešní společnosti možná taková solidarita?
Osobně jsem věřil, že česká společnost se významně posunula, a naznačuje to řada dat. Filantropie je v Česku na vzestupu a přibývá také odpovědných firem a pravidelných dárců, což je pro organizace neobyčejně důležité, aby mohly fungovat dlouhodobě. Ročně už lidé a firmy v Česku darují 10 miliard, a to už je obrovská suma. I tak je ale ta částka a štědrost dárců ve sbírkách pro Moravu neuvěřitelná.
Je to podle vás známkou toho, že když je potřeba, dokážeme táhnout za jeden provaz?
Bezpochyby. A ani v evropském kontextu to není vůbec samozřejmost. Žijeme v zemi, která se umí semknout.
Kdy jste začali přemýšlet nad tím, jak budete peníze rozdělovat?
V podstatě okamžitě. Hned druhý den jsme se definitivně rozhodli, že budeme peníze rozdělovat ve třech fázích. Část okamžitě uvolníme obcím, druhá a největší část půjde přímo lidem a třetí na dlouhodobější podporu zasažených komunit.
S kým koordinujete, kam je třeba finance poslat?
Koordinujeme se s asi 15 dalšími organizacemi. Mezi ty hlavní patří Diakonie ČCE, Adra a Člověk v tísni, které na místě odvádějí fantastickou terénní práci.
Byl jste se osobně podívat na místě katastrofy? Mluvil jste s lidmi, kterým pomáháte?
Ano, hned v prvním týdnu jsme na místě podepsali smlouvy se starosty obcí, aby hned dostali peníze na nejnutnější okamžité náklady. Atmosféra na místě byla s tou obrovskou mírou podpory vlastně docela nadějeplná, postupem času ale přichází stále více únavy.
V diskuzích na internetu se najdou názory, že všechny sbírky jsou podvod a nikdo neví, kam peníze poputují. Jaký máte argument proti těmto nařčením?
Dnes už je řada profesionálních organizací, které fungují léta, a tyto organizace už několikrát potvrdily, že umí v krizi pomoci. V darování je důležitá důvěra. Míra důvěry v konání jiných lidí či neziskovek je obecně v Česku nízká, ale důvěra je to zásadní, co v krizových situacích máme. Tedy předpoklad, že není třeba ostatní hned podezřívat z nějaké nekalosti.
Jak mohou lidé, kteří přispěli, zjistit, kam jejich peníze směřují?
Všem dárcům, kteří přispěli přes Darujme.cz, posíláme a budeme posílat zprávy o tom, kam peníze putují. Informujeme o tom také na sociálních sítích. Jen ze sbírky Nadace Via už bylo podpořeno přes 500 domácností, které už mají peníze na účtu.
Co jste říkal na nápad ministryně Dostálové, že by státní pomoc postiženým oblastem byla krácena o finance ze sbírek? V tom případě by si vláda de facto vzala peníze i z vaší nadace a nemusela by se ani ptát.
Věřím, že stát po kritice pochopil, že to nebyl šťastný nápad. Něco takového by mělo velmi negativní dopad i pro příští sbírky. Tyto sbírky jsou tu od toho, že se lidé rozhodli podpořit jiné lidi, a to zcela nezávisle na státu.
Nadace Via z principu nepřijímá evropské ani státní peníze. Naše činnost je závislá pouze na důvěře lidí a firem. Chceme tím ukázat, že tu může vzniknout na státu zcela nezávislá nadace, která umožní lidem třeba nezištně darovat bez ohledu na momentální vrtochy státu.
Sbírka pro jižní Moravu je bezesporu váš nejvydařenější projekt. Jaké další vás potěšily podobně jako tento?
Těší mě zejména malé, málo viditelné nápady skupin lidí, kteří zlepšují život v místě, kde žijí. V celostátních médiích o nich oslavné články nenajdete, ale to jsou ti, kteří tmelí společnost a díky kterým se nám tu všem žije o něco radostněji a stáváme se sebevědomou společností.
Osobně mi pak dělá radost také to, že přibývá dárců a firem, se kterými spolupracujeme na darování také mimo Česko, a to i směrem do západoevropských zemí. To značí, že se tím Západem skutečně stáváme.
Komu konkrétně Nadace Via pomáhá a jak se mohou lidé zapojit?
Dlouhodobě podporujeme zejména aktivní lidi v Česku, kteří berou věci do svých rukou a společně s dalšími ve své obci mění své okolí k lepšímu. Někdy společně třeba svépomocí opraví náves, jindy organizují divadlo, ale stále častěji také vstupují do komunální politiky. Díky našim velkorysým dárcům je podporujeme granty, propojujeme je s ostatními a hledáme další, kteří se k této myšlence svépomoci přidají. Právě díky těmto lidem učíme zodpovědnosti a spolupráci a jsou to ti, kteří staví základy něčeho, co asi nejlíp vystihuje slovo „demokracie“.
