Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudů, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice. Justiční aparát už podle ní nemá peníze na základní životní potřeby. Do stávky se zapojí například i asistenti soudců, justiční čekatelé či pracovníci IT.

Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ve čtvrtek ministerstvo přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu.

Dále čtěte

SPD pořádalo hlavní mítink před eurovolbami. Dorazilo jen několik stovek lidí

Na Václavském náměstí se ve čtvrtek odpoledne konalo shromáždění evropských vlasteneckých stran, které pořádá hnutí SPD. Dorazilo na něj několik…

„Tento bod je pro nás velmi důležitý a doufáme, že povede k vyřešení problému, do kterého jsme se dostali v průběhu 30 let. Zaměstnanci soudů mají nepoměrně jinou práci, než mají zaměstnanci na jiných úřadech. Spolupodílejí se na výkonu soudní moci, vydávají poměrně náročná rozhodnutí. Řada z nich rozhoduje samostatně, pomáhají soudcům,“ zdůraznila Šafrová. „Bez kvalitních protokolujících úřednic nemůže soudce vést jednání. Vycvičit kvalitní protokolující úřednici nebo kvalitní vedoucí kanceláře trvá pět, šest let,“ zmínila.

To, že ministerstvo žádá vládu o 80,2 milionu korun navíc pro justiční aparát, označili odboráři za směšné. „To by bylo zhruba 500 korun hrubého pro jednoho, a to opravdu nikomu nepomůže,“ poznamenala Šafrová. Blažek novinářům minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí uvízlo na mrtvém bodě a že ve vládě není vůle platy zvýšit. K možné stávce už dříve uvedl, že by vůči vládě byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá.

Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří. Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.

Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43.341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.