Při druhé vlně pandemie covid-19 se vláda rozhodla finančně odměnit zdravotníky za jejich náročnou práci částkou 75 tisíc korun hrubého a záchranáře 120 tisíci korun hrubého. Stále se ale objevují zdravotnická zařízení, která svým zaměstnancům mimořádné odměny neproplatila. Zaměstnavatelé podle odborářů tyto peníze používají například na rekonstrukci ambulancí nebo pro soukromé účely. „Pokud se dostaneme do situace, že to někde někdo nevyplatí, půjdeme formou individuálních soudních žalob,“ uvedla po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) šéfka zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková.
Podle Kryštofa Berky z ministerstva zdravotnictví však mělo vše proběhnout podle očekávání. „V rámci dotačního programu na podporu mimořádného finančního ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v souvislosti s epidemií covid-19 pro rok 2021 již byly odměny vyplaceny a nemáme informace o tom, že by odměny v rámci tohoto programu dosud některý ze zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče neobdržel,“ sdělil Berka deníku FORUM 24. Háček se však přeci jen našel. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ve své tiskové zprávě z 3. srpna uvedl, že zádrhel nastal u některých zaměstnavatelů, kteří odmítali zaměstnancům vyjednané odměny vyplatit.
„Ukázalo se, že vše má své zádrhele. Problém nastal u části poskytovatelů, kteří tvrdili, že finanční odměny mohou použít na cokoliv, tedy že mohou nakoupit přístroje, opravit ordinace nebo je využít k soukromým účelům. Druhý paradox byl takový, že zaměstnavatelé se tvářili tak, že žádné finanční prostředky nedostali,“ zaznělo z úst předsedkyně Dagmar Žitníkové.
Docházelo tedy k tomu, že například lékař odměny proplacené pojišťovnou získal, ale sestře je nedal. Odborový svaz se proto 25. června obrátil dopisem na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha s žádostí o vyřešení problému. „Je tedy absolutně neakceptovatelné, aby zaměstnavatelé tyto finanční prostředky použili na cokoliv jiného a tím přišli zaměstnanci o své odměny a stát a zdravotní pojišťovny o plánované odvody a daň z příjmu,“ zveřejnili odboráři odpověď ministra zdravotnictví v tiskové zprávě 3. srpna.
„I zde jsou lidé, kteří peníze zaměstnancům vyplatit nechtějí, a nahrávají tomu také komplikace, kterých nebylo málo. Zaměstnavatelé argumentují například tím, že mají propady v příjmech, že v době, kdy byl redukovaný provoz, v některých zařízeních platili plné mzdy nebo že odměny vyplatili už dříve. Je to nepřehledné a mě to velmi mrzí. Byl by velmi smutný výsledek, kdyby investice 24 miliard korun vedla k tomu, že budou lidé nespokojení. Zaměstnanec má vyplatit veškeré peníze, které dostane na vyplacení covidových odměn,“ okomentoval situaci Milan Kubek, prezident České lékařské komory (ČLK).
Ne všichni ale na finanční odměnu mají nárok. „Ti, kdo nesplňují podmínky dotačního programu, nemají nárok na odměny. Vláda schválila odměny v rámci uvedeného dotačního programu pouze v této podobě. Z toho plyne, že nárok na odměnu nevzniká např. zdravotníkům pracujícím v soukromých zařízeních bez smluv se zdravotními pojišťovnami nebo např. zdravotníkům nově zaměstnaným až po skončení druhé vlny epidemie covid-19,“ tvrdí ministerstvo zdravotnictví.
„Odměny těmto druhům pracovníků ministerstvo neplánuje dodatečně přiznávat, jelikož cílem skutečně bylo odměnit pouze ty pracovníky, kteří pracovali během epidemie covid-19 u poskytovatelů placených z veřejného zdravotního pojištění,“ napsal deníku FORUM 24 úřad vedený Adamem Vojtěchem.
Problémy se ovšem objevily i v ambulantním sektoru. Tam poskytovatelé v první výplatě kompenzací neobdrželi prostředky na své školence. „To ministerstvo napravilo v tzv. Kompenzační vyhlášce na rok 2021, kde kompenzace na odměny přiznalo explicitně i na školence v ambulancích. Tyto kompenzace byly poskytovatelům vyplaceny do 31. července 2021, a ambulantní školenci se odměn tudíž typicky dočkají v červencové výplatě vyplácené v srpnu,“ vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.
Prezident České lékařské komory se obává, jak celá současná situace může skončit. „Netajím se tím, že jsem hodně kritický k ministerstvu zdravotnictví. Myslím si, že je zájmem ministra zdravotnictví, aby lidé peníze dostali,“ říká Kubek. „Většina problémů podle mého názoru pramení z toho, že je to věc nepřehledná a chaotická. Žaloby se očekávat asi dají, ale pokud k nim dojde, tak je to spolehlivý způsob k tomu, jak zdevastovat vztahy v rámci pracovního kolektivu,“ dodal.