Češi si připomněli památku Jana Palacha. FOTO: FORUM 24/Veronika Chválková
FOTO: FORUM 24/Veronika Chválková
Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomínají na několika místech v Česku. Dvacetiletý vysokoškolský student se upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Jeho památku si lidé připomínají na nádvoří pražského Karolina i u jeho památníku na Václavském náměstí. V Děčíně bude u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.
Lidem se v úterý otevřelo nádvoří Karolina, sídla rektorátu Univerzity Karlovy, takzvaný Husův dvorek, kde byla vystavena rakev s Palachovými ostatky. Památku Jana Palacha tam uctili zástupci akademické obce, studenti i veřejnost. Na tragický čin vzpomínají politici, zástupci akademické obce, zástupci hlavního města Prahy i pamětníci či současní studenti také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil.
Palachův odkaz si připomenou lidé i v Děčíně, kde bude slavnostně odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta Davida Vávry. V Mělníku připomene památku výstava dosud nepublikovaných fotografií. Výstavou fotografií uctí památku i v Kutné Hoře. Čin si připomenou lidé i ve Zlíně, kde by měl v centru vzniknout světelný řetěz ze svíček.
„Je to významný den, kdy Jan Palach probudil národ k tomu, aby si uvědomil, že nelze nepečovat o svobodu a že pokud národ žije pod tlakem a je podřízen, tak život není životem,“ řekl předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) na pietním aktu na Václavském náměstí k uctění památky. Měli bychom si připomínat to, proč to udělal, a uvědomovat si, jak je důležitá svoboda, dodal. Zapálil svíčku a s dalšími kolegy položil květiny.
„To, že se Palach k sebeupálení, k takovému děsivému činu odhodlal, bylo motorem možná pro to, že jsme už v lednu 1989 započali úspěšnou přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou,“ sdělil Vystrčil.
Na místě byli i další představitelé horní parlamentní komory, například senátor Jiří Růžička (za TOP 09). „Velká část Čechů si Palachova činu váží a velká část má tendenci to zlehčovat. Význam to ale nepochybně mělo,“ řekl Růžička.
Palacha připomínají také další čeští politici. „Dnes je to 55 let. 55 let od chvíle, kdy se student Jan Palach obětoval ve snaze probudit národ k aktivitě vůči komunistickému nepříteli, který měl na svědomí tisíce mrtvých, statisíce vězněných a miliony utlačovaných lidí. Nezapomeneme“ napsala strana TOP 09 na sociální síti.
„Palachův odvážný čin přišel v zoufalé době, kdy lidé ztráceli poslední zbytky naděje na svobodnou společnost a upadali do letargie. Přinést osobní oběť je akt toho nejhlubšího vztahu člověka ke zbytku společnosti, jaký si můžeme představit. Z odvahy dvacetiletého studenta nepřitakávat zlu stále mrazí. A stejně tak z toho, že Rusko dodnes nepřestalo tvrdit, že tehdejší okupace byla aktem osvobození,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Dnes si připomínáme oběť studenta Jana Palacha. Zanechal za sebou trvalé poselství: nesmíme ustupovat zlu, musíme zůstat věrni hodnotám a principům, na nichž stojí společnost. Mladý člověk se zřekl svého vlastního života, aby upozornil na nebezpečí lhostejnosti, strachu a podvolení. Na ztrátu svobody, bez níž se nedá žít důstojný život,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).
„Je to 55 let od chvíle, kdy se Jan Palach rozhodl obětovat svůj život ve snaze probrat národ z letargie po okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy. O 20 let později události tzv. Palachova týdne nastartovaly rok rostoucích občanských protestů, na jejichž konci byl pád komunistického režimu. Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, na odkaz Jana Palacha nesmíme zapomenout!“ napsal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.
O Palachovi představitelé komunistického Československa i média 20 let mlčeli, tabu bylo i jméno Zajíce. Přesto lidé na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
