NÁZOR / Lídr sociálních demokratů Lubomír Zaorálek zřejmě pohlédl na výsledky své strany v předvolebních průzkumech a zjistil, že pokud to takhle půjde dál, v Evropském parlamentu si ani neškrtne. Následkem toho nebude mít ani zajištěné stáří, ani se nepovede Česko zachránit z úpadku, do kterého se podle něj dostalo. Proto se opět vybičoval k revoluční rétorice.
Na tiskové konferenci sociálních demokratů padala skutečně ostrá slova o kabinetu Petra Fialy (ODS). Je to prý „chcípácká vláda, která nemá koule a není schopna udělat to, co je evidentně v zájmu českých občanů“. Je také „kolaborantem s někým, kdo není reprezentantem veřejných zájmů“.
Také na sociální síti X Zaorálek burcuje k tažení za nové zítřky, v jehož čele hodlá stát. Ocitujme i s překlepy, protože to ukazuje, že ani těsně před volbami si kandidát na nějaký perfekcionismus nepotrpí.
„Vláda zradila české občan. Důchod po 70, nízké mzdy, pomáhají bankám a velkým korporací. ČEZ má miliardy na úkor obyčejných lidí. A Babiš se tváří, že lidem pomůže, ale nikdy nezvedne mzdy a nezdaní velké firmy, protože by sám sobě škodil, o tom že důchodovou reformu nezmění se podle mého názor s Fialou dohodl. A to je obrovský podvod na voliče. Proto volte číslo 20, Sociální demokracie jde proti vládě a opravdu lidem pomůže, nebude o tom jenom mluvit. Zvedneme mzdy, snížíme věk pro důchody, zdaníme banky a zastavíme odliv stovek miliard do daňových rájů.“
Kdyby tady přistál nějaký průzkumník z mimozemské civilizace, musel by mít dojem, že Zaorálek je mladý a v politice ještě nerozkoukaný kandidát jakési nově vzniklé strany.
Stejně jako v případě hnutí ANO a dalších stran, které nás chtějí zachraňovat, bychom mohli použít předem připravený blok textu, kde by se opakovalo stále totéž. Zaorálek i ostatní slibují něco, co nemohou z Evropského parlamentu nijak ovlivnit, a pokud tam chtějí kvůli svým slibům, je zbytečné jim dávat svůj hlas.
Sociální demokraté, stejně jako ANO a to ještě mnohem déle, byli dost dlouho u moci. Pokud kritizují něco, co je problémem po několik desetiletí, je první otázka celkem jasná. Proč jste s tím nic nedělali, když jste měli premiéry a ministry? Dělo se něco, když jste kdysi dostávali desítky procent ve volbách do sněmovny? Proč by se teď mělo něco změnit, kdybyste nějakým zázrakem získali jedno křesílko v europarlamentu, kde je přes sedm stovek poslanců?
Pokud jde o kolaboraci, to slovo by Zaorálek neměl radši vůbec vyslovovat. Zaorálkova sociální demokracie nás obohatila o postavy, které něžně lnuly k čínskému komunisticko-asociálně kapitalistickému režimu, o ruském ani nemluvě. Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Jaroslav Tvrdík.
To byla samá politika mnoha azimutů, a všechno nakonec skončilo trapně a symbolicky, když Čína nechala kdesi v hlubinách svých vyšetřovacích zařízení zmizet Zemanova poradce Jie Ťien-minga. Byl zatčen kvůli podezření z hospodářské kriminality. Slibované čínské investice, kterými se Zeman chlubil, nedorazily. Místo toho sledujeme, jak Peking omotává různé země svou pavoučí sítí „investic“ a činí je na sobě závislými. Tenhle osud by nám hlasatelé „všech azimutů“ rádi dopřáli.
Zaorálek, bojující proti kolaboraci, je autorem proslulého „dopisu čtyř“, tedy podlézavého dokumentu čtyř ústavních činitelů (prezidenta, předsedy vlády a šéfů obou komor parlamentu) Číňanům v říjnu 2016. Byla to reakce na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Tehdy byl Zaorálek ministrem zahraničí. „Text vznikl na ministerstvu zahraničních věcí stejně jako doporučení, aby se k němu připojili čtyři nejvyšší ústavní činitelé,“ řekl tehdejší premiér Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jan Hamáček se také za covidu účastnil bizarního rituálu vítání čínského letadla přivážejícího zdravotnické potřeby na pražském letišti.
„Ta scéna byla sama o sobě potupná, vypadala jako nějaká parodie na cargo kult v Melanésii, kdy domorodci rituálně uctívají dodávky zboží ze vzdálené civilizace. Mnohem horší ovšem na tom výjevu bylo, že přesně nahrává zmíněné snaze Pekingu o změnu chápání úlohy ČLR v pandemii – od původce v zachránce, kterému musí být všichni vděčni. Proto si ho také zřejmě čínská strana vyžádala. Tedy pokud si ho nevyžádal kancléř Mynář jako onen výhružný dopis zemřelému předsedovi senátu Jaroslavu Kuberovi,“ komentoval pro Respekt sinolog Martin Hála.
Jan Hamáček také hodlal odletět na záhadnou cestu do Moskvy. Ohlásil ji v době, kdy české bezpečnostní složky spojily výbuch v muničních skladech ve Vrběticích s ruskými špiony. Nakonec byla na poslední chvíli zrušena několik hodin předtím, než bylo odhalení ruských agentů oznámeno.
V SOC DEM by neměli mluvit o kolaboraci a neměli by si stěžovat, že má naše země nějaké letité problémy. U toho všeho sociální demokraté byli a byl u toho také Lubomír Zaorálek. Nějakých ohromujících výsledků se za jejich vládnutí zjevně nedosáhlo. Představovat Zaorálka jako nějaký příslib nové budoucnosti Česka je podobné, jako kdyby nějaká restaurace nabízela vařené zkameněliny trilobitů a tvrdila, jak si hosté konečně pochutnají.
Svůj osud si tato strana způsobila sama.