Členové nové polské konzervativní vlády jsou podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) přesvědčeni, že slouží evropským hodnotám a dělají konzervativní politiku. „Jsou přesvědčeni, že jsou strážci evropských hodnot. Můžete být liberál, můžete být konzervativec, můžete být sociální demokrat, a to všechno patří k evropskému dědictví,“ míní Zaorálek. „Dobře víme, že mezi jednotlivými proudy dochází k velmi tvrdým výměnám názorů a někdy to může být na hraně. Nemůžeme ale někomu říci, že on do Evropy nepatří,“ řekl Zaorálek v pořadu České televize Týden v politice.
Podle něj nový polský kabinet funguje teprve několik týdnů a na hodnocení jeho politiky je ještě dost času. „Česko je země, která předsedá zemím visegrádské čtyřky, a mne zajímá, jak se Polsko staví k těm základním věcem, které máme před sebou,“ sdělil Zaorálek v souvislosti s řešením uprchlické krize v Evropě.
Polská vláda má jen jiný názor na evropské hodnoty než Brusel
„Kdybychom se začali bavit o některých vnitřních záležitostech Polska, ať už jsou to třeba média, nebo ústavní soud, tak bychom zjistili, že to je docela komplikovaná debata,“ uvedl ministr Zaorálek ke svému setkání s šéfem polské diplomacie Witoldem Waszczykowským. „Zvlášť v případě médií. V každé zemi jsou trochu jiné parametry a přicházet teď se soudy, které říkají, že v Polsku je ohrožená svoboda, je předčasné,“ je přesvědčen.
Konzervativní kabinet strany Právo a spravedlnost prosadil zákon, díky němuž vláda může do vedení veřejnoprávních médií dosazovat své lidi. Další kritizovaná změna se týká ústavního soudu, který podle kritiků ochromuje chod instituce.
Evropská komise prošetřuje, zda Varšava skrze své nové zákony o ústavním soudu a médiích neporušuje demokratické hodnoty Evropské unie. Odeslala polské vládě dopis, v němž žádá, aby vysvětila své kroky. Už před tím začala přešetřovat dodržování zásad demokracie a právního státu v Polsku.
Český ministr zahraničí dále vysvětloval, že polských vládních politiků by se velmi dotklo říct jim, že bourají evropské hodnoty. „Oni jsou naopak přesvědčeni, že jim slouží. My s nimi můžeme vést dialog, pokud jsme zrovna jiného přesvědčení, ale je to součást rozhovoru, který bychom měli v Evropě vést. Neměli bychom jen tak někoho z toho rozhovoru vyhánět,“ řekl Lubomír Zaorálek.
Česko-polská spolupráce funguje dobře
V zájmu České republiky je podle něj získat Polsko k dobré spolupráci v rámci Visegrádu. Připomněl, že v roce 2016 má visegrádská čtyřka před sebou velkou agendu. „Česká republika je předsednickou zemí a můj zájem je bavit se s polskou diplomacií o tom, jak si s tím poradíme,“ uvedl.
„Pro mne je podstatné, že česko-polská spolupráce i po výměně vlády běží. Polsko je důležitý partner a nemáme čas na debaty a teorie. Musíme něco společného dělat a bavit se o otázkách ochrany vnější hranice Schengenu, o problému migrace, o nebezpečí terorismu, které nás sužuje. To jsou otázky, které nebudeme schopni zvládnout, pokud se v nich nedokážeme dohodnout a postupovat společně,“ zdůraznil Zaorálek v pořadu Týden v politice.
Prioritou je řešení migrační krize
Podle něj musí být zájmem České republiky chránit schengenskou hranici v současné podobě. Soustředit se na to, co se děje v Sýrii, v Iráku. To podle Zaorálka činí česká zahraniční politika velmi intenzivně, protože se speciálně v Sýrii mimořádně angažuje a také v posledních dnech jedná o způsobech, jak sjednat humanitární průchody do oblastí, v nichž žijí statisíce lidí v hrozných podmínkách. „Spolupracujeme s Evropskou unií při hledání způsobu humanitární pomoci. Pokud se nám to povede, tak ti lidé nebudou muset utíkat,“ sdělil Zaorálek.
Uvedl také, že Česko v současnosti zajímá, jak bude Řecko schopné plnit program fungujících hotspotů, které ještě nevznikly v té míře, jak to po Řecku Evropská unie vyžaduje. Řecko je v tuto chvíli klíčová hraniční země Schengenu. Česko proto žádá, aby v případě, že některá země neplní to, co by měla, jako hraniční země Schengenu, Evropská unie zasáhla a přijala opatření, na základě kterého by měla možnost chránit schengenskou hranici svými silami.
„V tom se chceme angažovat a to je zrovna bod, ve kterém se s polským ministrem zahraničí úplně neshodneme, protože názor Polska nebo i Maďarska je odlišný. Polsko, stejně jako Maďarsko, se moc nechce smířit s tím, že by jeho hranici mohl chránit někdo jiný,“ uvedl Zaorálek.
