Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se dostal do otevřeného konfliktu se zástupci divadelní obce. Důvodem je nedávná návštěva volebního lídra ČSSD v Národním divadle. Podle první scény šlo o předvolební agitaci. Zaorálek toto tvrzení odmítá a jednotu kulturní fronty srovnává s podpisem Anticharty v roce 1977.

„V době, kdy se umělečtí i neumělečtí pracovníci pečlivě připravovali na premiéru nové Verdiho opery. Přerušili jste práci zpěváků na jevišti. Uprostřed zkoušky orchestru jste přednesl agitační projev,“ stojí v otevřeném dopise, který zveřejnilo Národní divadlo na svých webových stránkách.

Pod dopis se podepsalo pět desítek osobností kulturní sféry. Například téměř celé vedení Národního divadla v čele s ředitelem Janem Burianem, ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer, ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser, ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková, ředitel Východočeského divadla Pardubice Petr Dohnal, rektor AMU Jan Hančil nebo herci Vojtěch Dyk a Václav Postránecký.

„Do Národního divadla jste pravidelně zván na všechny premiéry. Je škoda, že pozvání nevyužíváte. Účast člena vlády na představení sluší kterémukoliv divadlu. Schůzku s Vámi by uvítali i umělečtí ředitelé souborů, na něž se ve svém videu odvoláváte a kteří s Vámi za dobu svého funkčního období nikdy nejednali. Z uvedeného je zřejmé, že jste zneužil Národní divadlo k předvolební agitaci. Pokusil jste se navíc vytvořit dojem, že se o věc zajímáte, aniž byste si opatřil dostatečné a relevantní informace.“ stojí nadále v dopise.

Dramatik Pavel Kohout v ostrém komentáři napsal, že něco podobného by ve Vídni, kde strávil po nucené emigraci z komunistického Československa 10 let, bylo absolutně nemyslitelné.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se útoku divadelní obce brání. Podle něj k žádné předvolební agitaci nedošlo. „Všude, kde jsme někoho potkali, jsem se omlouval za vyrušení a vysvětloval, proč tam jsem. Když mne pan dirigent na zkoušce Maškarního plesu vyzval, abych něco řekl, sotva jsem mohl mlčet jako ryba. Tak jsem aspoň zopakoval svoji omluvu a řekl, že jim práci na této opeře závidím, protože miluji Verdiho a tuto partituru jsem si kdysi doma hrál. Volební agitace jako hrom,“ reagoval včera v textu pro deník Právo Lubomír Zaorálek.

„V minulosti mne často napadalo, že je těžké soudit umělce, kteří ve Zlaté kapličce podepisovali v roce 1977 tzv. Antichartu. Nebylo to tehdy asi jednoduché rozhodování. A jak říká Shakespeare, ,statečných se v každé době najde maximálně na prstech jedné ruky‘. O to víc se divím, jak rychle se může něco podobného odehrát dnes. Jak ještě po letech se tu a tam vynořuje nechvalně známá ,jednotná kulturní fronta‘,“ dodává volební lídr ČSSD k signatářům dopisu.