Lubomír Zaorálek FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
NÁZOR / Lubomír Zaorálek se změnil v experta na vojenské letectví a po boku komunistů a věrných Andreje Babiše se nás snaží přesvědčit, že letadla F-35 jsou pro nás k ničemu. Stroje, které kromě nás chtějí země jako Německo, Polsko, Finsko a Rumunsko a které nedávno použil Izrael při úspěšné akci proti Íránu. Na pomoc si vzal tweety Elona Muska, který preferuje drony. Odborníci na obranu to ale vidí jinak.
„U nás se vážná odborná debata ke smyslu nákupu letadel F-35 nikdy nekonala. Stovky miliard korun budeme platit na základě čistě ideologického rozhodnutí, dokonce bez parlamentní rozpravy,“ napsal Zaorálek na sociální síti X.
„Plno řečí o hrozbách, ale v ozbrojených silách naprostý chaos. Kupovat nejdražší letadla F-35, to po nás vůbec nikdo nechtěl. NATO chtělo těžkou brigádu. A ta bude kdy, paní ministryně? Jako ta letadla, až za deset let? A kde máme vojáky? Těch máme hrstku a stále ubývají,“ sdělil ještě místopředseda SOCDEM.
Zaorálek si posloužil příspěvkem Elona Muska, který o letadle napsal: „It’s a shit design.“ Musk to ovšem píše hlavně jako součást větší polemiky o smyslu lidmi pilotovaných bojových letadel jako takových. Letadlo F-35 mu slouží jako příklad něčeho, co je drahé (což je) a již zbytečné (což podle mnoha odborníků není).
Smlouvu o nákupu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun podepsali letos v lednu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. První stroje bychom měli dostat v roce 2031 a všechny nakonec do roku 2035. F-35 nahradí švédské stíhačky Gripen, které si pronajímáme za 1,7 miliardy korun ročně.
Při nákupu takového letadla se bere v úvahu jeho použitelnost, cena, náklady na provoz, a to ve srovnání s jinými možnostmi. Podle ministerstva obrany je cena letounu F-35A nižší než letounu JAS-39 Gripen E. „A ačkoli nemůžeme být konkrétní, tak cena uváděná v marketingových materiálech společnosti Saab je z důvodů, které nám nejsou známy, o desítky procent nižší, než za jakou nám tyto letouny oficiálně nabídla švédská vláda,“ tvrdí ministerstvo.
Roční provoz F-35 vychází podle přepočtení o necelou čtvrtinu levněji vyšší než provoz jiných platforem (porovnávalo se jich sedm). F-35 má přitom vyšší schopnosti a životnost.
Stejný způsob hodnocení jako naše armáda použili třeba Belgičané nebo Nizozemci. Letouny 5. generace budou díky průběžné modernizaci plnohodnotně akceschopné i za 50 let. Ukončení provozu Gripenů C/D přitom v roce 2035 v tuto chvíli předpokládá i samo švédské letectvo.
„Bez letounů 5. generace se naše letectvo ocitne v podstatě mimo NATO. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35,“ uvádí ministerstvo.
Při vší úctě, o tom, jak by vypadala „odborná“ debata o tak složitém tématu ve sněmovně, si můžeme udělat představu z toho, co velké množství zákonodárců předvedlo třeba v diskusi o covidu a vakcínách. Radek Koten, Jiří Koten a další myslitelé z SPD ohromující svou svéráznou (ne)znalostí přírodních zákonů na úrovni základní školy by si jistě přišli na své.
ANO Andreje Babiše už soudí, že letadla F-35 jsou špatně a hlavním důvodem zřejmě bude, že smlouva byla podepsána za vládnutí Petra Fialy. Nikdo by se asi nedivil, kdyby se jednoho dne vrátil Babiš z „oválu“ (jak tomu vůdce ANO důvěrně říká, jako by ho tam zvali obden) a poté, co by mu Donald Trump vysvětlil, že americká letadla jsou úplně MAGA-úžasná, na místě otočil.
„Odbornou“ úroveň debaty nám loni v létě předvedl poslanec ANO Pavel Růžička. Tento místopředseda výboru pro obranu (!) sdílel na síti X bez jakéhokoli ověření pochybnou zprávu z webu securitymagazin.cz, jak ruské letadlo „zvítězilo“ nad americkým strojem F-35. Rus prý dokázal svým systémem elektronického boje narušit systémy americké. Poslanec to hned použil jako argument pro zpochybnění možného nákupu těchto letadel naší armádou.
Generál Petr Čepelka, velitel vzdušných sil, mu pak odpověděl a vysvětlil, že se událost vůbec nestala. Růžičkovi odhalení jeho naivity a rozbor jeho zavádějících tvrzení vůbec nevadily a ještě se choval arogantně. Nepřekvapuje.
Pokud jde o Muska, na kterého se Zaorálek odvolává, tvrzení technologického magnáta narazila na odbornou kritiku.
„Konstrukce F-35 byla vadná už na úrovni požadavků, protože se od ní vyžadovalo, aby byla příliš mnoha věcmi pro příliš mnoho lidí. To z něj udělalo drahého a složitého ‚všeuměla‘ a ‚mistra v oboru’… A pilotované stíhačky jsou v době bezpilotních letounů stejně zastaralé. Jenom by kvůli nim zahynuli piloti,“ tvrdí Musk.
Mauro Gilli ze Švýcarského federálního technologického institutu (ETH) v Curychu s tím ale nesouhlasí.
„Je tu tolik chybných úvah,“ napsal Gilli na síti X. “To, co dělá F-35 nebo B-21 drahými, je software a elektronika, nikoli pilot jako takový… což je důležité, protože opakovaně použitelný dron by musel dostat všechnu tu honosnou elektroniku F-35, což by bylo drahé.“
Gilli zdůraznil, že bezpilotní letouny zcela neodstraní náklady spojené s vyspělou obrannou technologií. Poukázal také na strategické důsledky existence letounu F-35.
“ Už jen tím, že F-35 a B-1 existují, nutí Rusko a Čínu ke strategickým rozhodnutím, která by jinak nemusely učinit (tj. přidělení rozpočtu),“ vysvětlil. Gilli argumentoval, že opuštění programů, jako je F-35, by mohlo ulehčit protivníkům USA a poskytnout jim strategickou flexibilitu.
Vysoce odborným otázkám týkajícím se obrany rozumí většina z nás asi tak, jako po zhlédnutí Nemocnice na kraji města každý pronikl do problematiky totálních endoprotéz. Je dobré to o sobě vědět. To ale neznamená, že nepoznáme zavádějící argumentaci. Volba amerického letadla určitě může být, jak to v politice bývá, mimo jiné také ideová, což je ovšem něco jiného než „ideologická“, jak píše Zaorálek. Zatím ideologičnost a chrlení nepravd předvádí opozice. Opozice a vláda by se přitom na základních otázkách obrany měly shodnout, ať vládne kdokoli. Zvládají to v Izraeli i Polsku, není věcný důvod, proč by to nešlo u nás.
