Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministr kultury Lubomír Zaorálek je mužem na svém místě, pokud vláda dává najevo, že je kultura na chvostu její pozornosti už od první vlny koronakrize. Zaorálek její zájmy příliš nehájí a jen přihlíží často absurdním a nevysvětlitelným restrikcím devastujícím celé profese v tomto sektoru.
Zaorálek nastoupil do vlády jako krizová varianta, když prezident Miloš Zeman protiústavně vetoval jmenování Michala Šmardy. Dlouholetý funkcionář sociální demokracie vystudoval v osmdesátých letech na Filozofické fakultě Univerzity JEP obory marxisticko-leninské filozofie a politické ekonomie. Zkušenosti s kulturou nemá žádné, pokud nepočítáme dramaturgický podíl na normalizačním seriálu Československé televize Velké sedlo.
Pochopme KLDR, ale kulturu?
Zaorálek navštívil loni v čele parlamentní delegace KLDR, kde se mohl seznámit s revolučními idejemi čučche, zobrazujícími komunistické životní hodnoty jako optimální a politickou moc jedné vládnoucí strany, která o všem rozhoduje, jako absolutně nejlepší. Z návštěvy propagandisticky vytěžila i severokorejská státní agentura KCNA, která zveřejnila Zaorálkovu výzvu k řádnému pochopení KLDR.
Horší je to s ministrovým pochopením současné situace v kultuře, i když si touto exkurzí leccos oživil. Od počátku dával ruce pryč od soukromé sféry bez návaznosti na státní příspěvky a granty. Už od března přitom patří mezi obory nejvíce zasažené vládními zásahy.
Bizarní přístup Babišovy vlády ke kultuře se nyní projevil oznámením, že „od pondělí 23. listopadu se budou moci konat koncerty a další hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté, ovšem výhradně bez přítomnosti diváků,“ jak uvedl vládní twitter.
PES na kulturu
Toto velmi zvláštní opatření vychází z Protiepidemického systému ČR (PES) ministra zdravotnictví Jana Blatného, který vznikal za zavřenými dveřmi. Výsledkem je polotovar odtržený od praxe s pěti pásmy rizika, všechna v nouzovém stavu, který je už dnes v oblasti školství porušován.
Česko bude k výše uvedenému dni přeřazeno do čtvrtého stupně a podle tabulky PES nečeká kulturu zásadnější zlom ani v nejbližších měsících. Stupni dva totiž u hromadných akcí odpovídá maximální počet 100 účastníků venku a 50 ve vnitřních prostorech, zatímco nejmírnější první stupeň povoluje až 500 účastníků venku a 100 uvnitř.
Z toho je vidět, že se zahájení představení většiny divadel a dalších vnitřních kulturních akcí odsouvá na příští rok do neznáma. Těžko pochopitelný je rozdíl v přístupu ke sportovním soutěžím, které mají ve dvou nejnižších pásmech mírnější regulace než kultura. Ve druhém stupni je povolena účast 500 diváků venku a 250 uvnitř, v prvním stupni 1000 diváků venku a 500 uvnitř.
To už není ani absurdní
Co na poslední nápad vlády říkají umělci? „Myslíte, že nám to někdo vysvětlí? Třeba ministr kultury,“ glosoval povolení koncertů, kin a divadel bez diváků na Facebooku zpěvák Matěj Ruppert, který nechápe (a není sám) smysl tohoto opatření.
Za urážku všech umělců považuje tuto „změnu“ herec a principál Cirku La Putyka Rostislav Novák. „Tohle přeci není normální. Člověk se stydí za hloupost, s jakou je to napsaný. Tohle už ani není absurdní. Tohle není ani vtipný. Tohle je jenom blbý a všechny nás to jen uráží,“ reagoval Novák.
Další lidé z branže se obávají, že toto oficiální povolení ke streamovaným vystoupením bez diváků (tudíž bez příjmů), což bylo možné už dřív, může znamenat ukončení hypotetické státní podpory z programu COVID-kultura, která je už tak nedostatečná.
Státní podpora vázne
Zpěvák Tomáš Klus pro televizi CNN Prima NEWS uvedl, že pomoc státu zatím od jara nedorazila žádná. Živnostníci pracující v kultuře, kterých je 90 procent, mohli maximálně požádat o kompenzační bonus („pětadvacítku“), který nepokryl ani životní náklady, nemluvě o fixních výdajích a ušlém zisku.
„My žádali už v první vlně a zatím nic. Tohle je pro mnoho z nás, ruku v ruce s tím, že není jasné, kdy bude líp, likvidační. Absolutně. Především pro profese, na které není vidět, ale bez nichž kultura fungovat nemůže,“ uvedl Klus svoji zkušenost s jarní státní „pomocí“ z dílny superministra Karla Havlíčka. Špatné nastavení programu COVID-kultura, kvůli kterému na něj dosáhlo jen minimum žadatelů, nedávno přiznal i Zaorálek.
Klus připomněl, že současná přislíbená pomoc jednorázovým příspěvkem až 60 tisíc korun za celou druhou vlnu se týká pouze živého umění, tedy zpěváků nebo divadelních herců, ale úplně opomněla živnostníky pracující mimo jiné ve filmové branži typu produkčních, zvukařů, kameramanů… Na ně se podpora nevztahuje.
„Původně to vypadalo, že filmaři v programu budou. Nakonec jsme z toho ale stejně jako na jaře vypadli. Jsme v šoku a nechápeme, proč se nás to netýká,“ reagovala výkonná ředitelka Asociace producentů v audiovizi Magdaléna Králová. Výpadek příjmů přitom může u umělců a navazujících profesí trvat i déle než rok.
Podle současných pravidel se na tyto profese nevztahuje ani běžný živnostenský bonus, který má podobu chudinské dávky (15 tisíc korun měsíčně, z toho třetina padne na odvody), přisuzovaný jen podnikatelům přímo zasaženým vládními restrikcemi.
Přednost dostaly psí salony
Ve velmi komplikované situaci jsou i knihkupci a nakladatelé. Je nepochopitelné a expertními analýzami nepodložené, že lze knihy nakoupit v supermarketech s velkou koncentrací zákazníků, nikoli v běžných kamenných knihkupectvích, která jsou schopna dodržovat karanténní nařízení stejně jako ostatní otevřené obchody či provozovny, pro které platí četné výjimky.
Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka považuje nouzový stav, ve kterém musí mít tyto prodejny zavřeno, pro mnohé z nich za likvidační. Opakovaně žádal vládu, aby zařadila knihkupectví mezi výjimky a umožnila jim otevřít aspoň koncem listopadu, jelikož dopad na vývoj epidemie by byl marginální.
„Přednost ovšem dostaly psí salony. Pro knižní trh má předvánoční období ještě větší význam než pro většinu ostatního maloobchodu. Kniha jako vánoční dárek zachraňuje celoroční bilanci knihkupců i nakladatelů,“ sdělil Právu s tím, že pokud by měla malá knihkupectví otevřít až v průběhu prosince, ztráty už nedoženou.
Obrazy v supermarketech?
Podobně tristní je i současný stav se zavřenými soukromými galeriemi. Ani v tomto případě není jasné, v čem je v těchto prostorech horší epidemiologická situace než v nabitých velkých nákupních centrech. Nikdo to dosud věrohodně nevysvětlil.
V polovině listopadu zaslali zástupci galerií a umělců z České akademie vizuálního umění Zaorálkovi otevřený dopis a žádají ho, aby se mohly otevřít soukromé galerie, protože vládními opatřeními proti šíření koronaviru trpí galeristé i umělci.
„Galeristé musí platit nájem a další náklady, ale vystavovat a prodávat je jim znemožněno. Výtvarné dílo se dá jen obtížně prodat, aniž by ho kupující fyzicky viděl,“ stojí v dopise ministrovi kultury, který i v tomto případě hraje mrtvého brouka.
Nedopadne to nakonec tak, že i výtvarníci budou muset prodávat svoje obrazy v supermarketech? V éře Babišovy vlády a Zaorálkovy „kulturní revoluce“ by se tomu už nikdo nemohl divit.
