Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
Ruský prezident Vladimir Putin je otevřený jednání s Donaldem Trumpem o dohodě o příměří na Ukrajině. S odkazem na tři anonymní zdroje to napsala agentura Reuters. Podle nich ale Putin vylučuje jakékoliv větší územní ústupky a trvá na tom, aby se Kyjev vzdal ambice vstoupit do Severoatlantické aliance. Zvolený americký prezident Donald Trump, který dlouhodobě slibuje, že ukončí konflikt na Ukrajině, se vrací do Bílého domu v době, kdy Rusko na Ukrajině pravidelně postupuje.
Kreml by podle zdrojů agentury Reuters mohl souhlasit se zmrazením konfliktu na současné frontové linii. Podle tří z nich může existovat prostor pro vyjednávání o přesném rozdělení čtyř východních regionů Ukrajiny – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Moskva tvrdí, že tyto čtyři regiony jsou zcela součástí Ruska a jsou bráněny jeho jaderným deštníkem. Ruské síly kontrolují zhruba 70 až 80 procent jejich územní, přičemž přibližně 26 tisíc kilometrů čtverečních stále drží ukrajinské jednotky.
Už v létě Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích.“
„Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů, a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání,“ dodal Putin.
Rusko ale může být podle další zdrojů agentury Reuters rovněž otevřeno stažení z relativně malých kousků území, které drží v Charkovské a Mykolajivské oblasti na severu a jihu Ukrajiny. Rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joea Bidena o zrušení omezení útoků na ruské území Západem dodanými raketami dlouhého doletu by mohlo zkomplikovat a oddálit jakékoli urovnání – a přitvrdit požadavky Moskvy, která tvrdě prosazuje větší kus Ukrajiny.
Zákaz vstupu do NATO
Rusko sice nebude tolerovat vstup Ukrajiny do NATO ani přítomnost vojsk NATO na ukrajinském území, ale podle pěti současných i bývalých ruských představitelů je otevřeno diskusi o bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Mezi další ukrajinské ústupky, na které by Kreml mohl tlačit, patří souhlas Kyjeva s omezením velikosti jeho ozbrojených sil a závazek neomezovat používání ruského jazyka, dodali.
Deník The Wall Street Journal už dříve napsal, že tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy, ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA. Zdroj deníku prozradil, že Spojené státy by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
Rusko kontroluje 18 procent Ukrajiny včetně celého Krymu, poloostrova, který anektovalo v roce 2014, 80 procent Donbasu – Doněcké a Luhanské oblasti – a více než 70 procent Záporožské a Chersonské oblasti. Drží také necelá tři procenta Charkovské oblasti a kousek Mykolajivské oblasti, vyplývá z otevřených zdrojů.
Na domácí scéně by Putin podle jednoho ze zdrojů mohl prodat dohodu o příměří, podle níž si Rusko udrželo většinu území Doněcka, Luhanska, Záporoží a Chersonu, jako vítězství, které zajistilo obranu ruskojazyčných obyvatel na východě Ukrajiny a zabezpečilo pozemní most na Krym.
O budoucnosti samotného Krymu se nediskutuje, uvedli všichni ruští představitelé. Jeden z představitelů, vysoce postavený zdroj obeznámený s jednáními na nejvyšší úrovni v Kremlu, dodal, že Západ bude muset přijmout „krutou pravdu“, že veškerá podpora, kterou poskytl Ukrajině, nemohla zabránit vítězství Ruska ve válce.
Ukrajina už přes 1000 dní čelí ruské invazi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti na mimořádném zasedání Evropského parlamentu přes videospojení v úterý zdůraznil, že ke spravedlivému míru může Moskvu přimět jen jednotná Evropa.
Ukrajina ve stejný den poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, což podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dokazuje, že Západ chce válku eskalovat. Ruský prezident Vladimir Putin, z jehož rozkazu vpád na Ukrajinu začal, dnes výnosem potvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování.
