The Economist publikoval analýzu o současných vyhlídkách války na Ukrajině. Podle článku musí Evropa v pomoci Ukrajině přidat, a to navzdory unavující a dlouhodobě probíhající válce, aby Putin se svojí agresivní politikou neuspěl.

„Poprvé od doby, kdy Vladimir Putin 24. února 2022 napadl Ukrajinu, to vypadá, jako by mohl vyhrát,“ konstatuje The Economist. Ruský vůdce totiž převedl svoji zemi na válečný program a v neposlední řadě posílil svou moc tím, že odstranil všechny potenciální konkurenty. „Snaží se obrátit globální jih proti Americe. Zásadní ale je, že podkopává přesvědčení na Západě, že Ukrajina může – a musí – vyjít z války jako vzkvétající evropská demokracie,“ píše The Economist.

Podle The Economist je Putinovo potenciální vítězství závislé výhradně na vytrvalosti v konfliktu a délce války, nikoliv na velikosti zabraného území. Na frontě totiž v tuto chvíli není ani jedna strana schopna vytlačit druhou z území, které kontroluje. Ukrajinská protiofenziva se sice zpomalila a místy zcela zastavila, ale Rusko ztrácí každým dnem minimálně 900 vojáků, a to jen v bitvě o Avdijivku v Doněcké oblasti. The Economist varuje, že tímto způsobem by válka mohla pokračovat i několik let.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Příští rok bude důležitý. „Agresorská země bude v lepší pozici, bude mít více dronů a dělostřeleckých granátů, zvládnutou úspěšnou taktiku elektronického boje a fakt, že Putin nebude ani nadále brát ohled na obrovské ztráty vlastních jednotek,“ poznamenává analýza a připomíná, že Rusko je výrazně podporováno Íránem a Severní Koreou, které dodávají potřebné materiální vybavení.

Kreml zároveň rozjel masivní propagandistickou kampaň, do které zapojil všechny své pomocníky po celé Zemi, aby státy na globálním jihu přesvědčil, že je „ve skutečnosti nezajímá, co se stane s Ukrajinou“. Evropa se také cítí dlouhotrvající válkou unavená a vyčerpaná.

Rusy, kteří jsou odříznuti od informačních zdrojů a dostávají se k nim jen informace cenzurované, Putin aktivizuje stejnými frázemi, které používal Sovětský svaz v dobách druhé světové války, totiž že „bojují o přežití“.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Evropa se navíc musí podle The Economist připravit na „strašnou možnost“, že americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, který zcela zastaví dodávky zbraní Ukrajině. Evropa by tak musela zvládnout zpomalení či možná úplné zastavení americké vojenské pomoci. Jak ale The Economist připomíná, „evropští lídři jednají, jako by štědrý Joe Biden byl vždy u kormidla“.

„Západ by měl udělat mnohem víc, aby Putina frustroval. Pokud by se rozhodl, mohl by nasadit průmyslové a finanční zdroje, které zastíní ty ruské. Ale fatalismus, samolibost a šokující nedostatek strategické vize se staví do cesty. Západ se musí naléhavě zbavit oné letargie, a to nejen kvůli Ukrajině, ale hlavně kvůli sobě,“ píše The Economist.

„Evropa musí vnímat Putina jako hlavní dlouhodobou hrozbu pro svou vlastní bezpečnost a evropskou obranu je třeba plánovat tak, aby ruský silák nevycítil slabost EU, zvláště pokud existují pochybnosti, že Trump bude bojovat, pokud by došlo k napadení země NATO,“ uzavírá The Economist.