Analytici Institutu pro studium války (ISW) se podrobně věnovali výrokům ruského vůdce Vladimira Putina, který během setkání se zraněnými vojáky prohlásil, že Západ je nepřítelem Ruska, které proti němu vede válku o svoji existenci.
„Ukrajina sama o sobě není naším nepřítelem. Ale ti, kteří chtějí zničit ruskou státnost, ti, kteří chtějí dosáhnout, jak se říká, strategické porážky Ruska na bojišti, jsou hlavně na Západě, a i tak jsou tam různí lidé. Jsou lidé, kteří s námi sympatizují a kteří jsou s námi v duchu. Jsou ale takzvané elity, pro které je existence Ruska – alespoň v jeho současné kvalitě, v jeho současné velikosti –, jak si myslí, nepřijatelná. Chtějí ho fragmentovat,“ vyjádřil se Putin k současné válce.
Podle Putina Západ dlouho živil „takzvaný kyjevský režim“, aby vznikl tento konflikt. „Bohužel pro nás toho dosáhli, vytvořili tento konflikt a snaží se svůj úkol vyřešit pomocí Ukrajinců, a to úkol bojovat proti Rusku,“ bez kapky studu prohlásil ruský válečný zločinec, který válku na Ukrajině v únoru 2022 rozpoutal.
Putin v rozhovoru také naznačil, že západní rétorika se nedávno přeorientovala na to, jak „rychle ukončit konflikt“. Podle analytiků ISW to znamená, že si Putin myslí, že v případě jakýchkoliv jednání bude Rusko sedět za stolem se západními státy, nikoliv s Ukrajinou, kterou on nepovažuje za partnera. Navíc neustále trvá na tom, že jednat se bude výhradně za podmínek Kremlu, což podle ISW znamená, že se nehodlá vzdát území, která se mu během agrese podařilo obsadit. „Chceme také ukončit konflikt, a to co nejrychleji, pouze za našich podmínek. Nemáme chuť bojovat donekonečna, ale ani se nehodláme vzdát svých pozic,“ řekl doslova Putin.
Experti Putinovo vyjadřování nejen ke zraněným vojákům, ale během celé války považují za jasný signál, že ruský vůdce Ukrajinu nebere v potaz jako nezávislého hráče, ale má ji výhradně za jakousi „loutku“ v rukou Západu. I proto záměrně překrucuje realitu a svoji invazi na Ukrajinu popisuje jako konfrontaci mezi Ruskem a kolektivním Západem.
ISW je přesvědčen, že jakékoli oslabení západní podpory Ukrajině či sebemenší porážku ukrajinské armády v nějaké lokální bitvě bude Putin ruské veřejnosti prezentovat jako obrovské vítězství Ruska v „rusko-západní konfrontaci“, kterou si ovšem stvořil výhradně sám.
Analytici jsou přesvědčeni, že jeho chování a vystupování v této věci jasně ukazují, že vůbec nemá v úmyslu vyjednávat s Ukrajinou, ale snaží se nastavit „informační podmínky s cílem přimět Západ, aby prostřednictvím vyjednávání Ukrajinu zradil“. Ukrajinu vykresluje jako „pěšáka bez volebního práva v konfliktu mezi Ruskem a Západem, aby zamaskoval své expanzivní a maximalistické cíle nastolení plné a efektivní ruské kontroly nad jejím územím“.
Jak ISW připomíná, Putin podobně vystupoval již v minulosti, když v prosinci 2021 dal Spojeným státům americkým a NATO dvě ultimáta, jejichž cílem bylo donutit Západ, aby uznal ruskou sféru vlivu ve východní Evropě tím, že ve jménu deeskalace konfliktu mezi Západem a Ruskem, který podnítil Putin, nechá Ukrajinu na holičkách po politické stránce. „Putin může rozšířit své vojenské cíle na Ukrajině tak, aby zahrnovaly konfrontaci se Západem, aby vytvořil podmínky pro stabilní budování ruské armády a ospravedlnil vysoké ztráty na bojišti,“ domnívají se analytici ISW a upozorňují, že Putinova prohlášení pravděpodobně naznačují, že připravuje dlouhodobé zdůvodnění pro udržení současné situace.