Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
Ať již dopadne ruská agrese proti Ukrajině jakkoli, jedna věc je jistá. Západ a Rusko jsou opět ve studené válce. Sny Václava Havla o tom, že Západ nejvíce pomůže svobodě a demokracii, pokud bude pomáhat Rusku, jsou mrtvé. Rusko je nepřítelem Západu a naopak. Není to dobrá zpráva, protože svět je kvůli tomu mnohem nebezpečnějším místem a možnost zániku lidstva je opět reálnější než v době relativní stability.
Na druhou stranu, Západ již jednu studenou válku vyhrál a není důvod, aby ji nevyhrál podruhé. Proti Západu navíc nestojí světová supervelmoc Sovětský svaz, ale Rusko, jehož ekonomika má velikost jako ekonomika Brazílie. I vojensky je Rusko neporovnatelné se Sovětským svazem. Ve srovnání s NATO má pouze přibližně čtvrtinu vojáků, pětinu leteckých sil NATO nebo třetinu vojenských plavidel NATO. Srovnatelné jsou jenom počty pozemních bojových vozidel. Rusko disponuje stále obrovským jaderným arzenálem, což je vlastně jediný důvod, proč je nutno brát ruskou hrozbu vážně.
Je ovšem pravdou, že ve srovnání s koncem minulé studené války je oslaben i Západ. USA za sebou mají dvě vysilující války v Iráku a Afghánistánu a evropské státy dvě desítky let podfinancování svých vojenských rozpočtů. Novým prvkem je i obrovská ekonomická, a tudíž i politická a vojenská moc Číny, která bude z nového vyčerpávajícího soupeření Západu a Ruska těžit, a její úloha v asijském regionu ještě stoupne.
Jak již bylo uvedeno, Západ už jednu studenou válku vyhrál, a aby vyhrál i tu druhou, je zapotřebí, aby zopakoval úspěšné metody první studené války a vyhnul se chybám, kterých se po druhé světové válce do doby rozpadu SSSR dopustil.
Základní metodou Západu bylo zabraňovat sovětské expanzi, zatěžovat komunistický režim a podporovat disent zaměřený ke svrhnutí komunistických vlád. Na této strategii není třeba nic měnit s výjimkou ohledu na silné vazby mezi Ruskem a Čínou.
Osvědčenou obranou před ruskou expanzí je udržování silných amerických vojenských jednotek na východní hranici NATO. Nemůže se ale jednat o symbolický počet několika stovek či tisíců amerických vojáků v Polsku, Pobaltí nebo na Balkáně, ale o desítky tisíc amerických vojáků tak, jako tomu bylo před rokem 1989 ve Spolkové republice Německo. To bude vyžadovat obrovské investice do infrastruktury zemí, které leží na východní hranici NATO. Vzhledem k tomu, že Rusko má jaderné zbraně v Kaliningradu a nově je bude mít i v Bělorusku, mělo by NATO zvážit i nové rozmístění těchto typů zbraní.
Další prověřenou metodou je omezení či eliminace závislosti západních ekonomik na ruských nerostných surovinách i s vědomím toho, že to citelně zasáhne i některé západní ekonomiky, českou nevyjímaje. Společně s vyššími výdaji na zbrojení to povede ke snížení ekonomické úrovně, i když zřejmě pouze krátkodobě.
Nutností je mezinárodní izolace Ruska a podpora států sousedících s Ruskem, které nejsou jeho vazaly, jako například Gruzie. Velmi důležité jsou sankce, které západní státy na Rusko uvalily, a stejně tak je důležité, aby zůstaly v platnosti i poté, co se situace na Ukrajině uklidní, neboť jejich účinky se začnou projevovat až za několik měsíců, či spíše let. Správné je i stažení západních korporací z podnikání v Rusku.
Často je v médiích uváděno, že po okupaci Krymu se z Ruska stala ekonomická pevnost, kterou sankce příliš nezasáhnou. To je ale pravda pouze do určité míry. Rusko je schopno nahradit například potraviny pocházející ze západní Evropy svojí vlastní produkcí. Počítačové čipy a jiné sofistikované technologie ale na svých úrodných polích nevypěstuje a dodávky z Číny západní produkci zcela nenahradí. Stejně tak Rusku Čína například není schopna zajistit leteckou dopravu.
Důležitý je i postih oligarchů podporujících stávající ruský režim. Není myslitelné, aby v Rusku finančně podporovali válku proti Západu a zároveň si užívali své jachty a vily na Azurovém pobřeží a posílali své děti do anglických škol.
Je nutné, aby se Rusko stalo mezinárodním psancem. Zákaz účasti ruských sportovních týmů a sportovců vystupujících pod vlajkou Ruska na mezinárodních soutěžích je krok správným směrem. Stejně tak je krok správným směrem vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací, ze kterých je to možné. Rusko také nemůže mít místo například na setkáních typu G 20.
Západ musí aktivně podporovat ruský disent. V dobách minulé studené války hrálo důležitou roli rádio, resp. rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Jejich roli musí nyní převzít internet, který bude do určité míry funkční, i kdyby Rusko vyvinulo svoji vlastní síť.
Západ má dostatek sil, aby Rusko v nové studené válce porazil, ale i aby udržel krok s ekonomikou Číny. Musí však najít sílu k tomu přiznat si, že jiná cesta, i když bude bolestná, není možná.
