ANALÝZA / Dostatečné množství dělostřelecké munice je zásadní pro obě strany konfliktu. V závodě dodávek ale Západ prohrává. Severní Korea poslala Rusku tuny dělostřeleckých granátů a Spojené státy a Evropská unie s ní ani přes závazky, že jich Ukrajině dodají do března milion kusů, držet krok nedokážou. Severokorejská munice může být pro Rusko zásadní při přechodu do útoku na doněcké a charkovské frontě.

„Putin a Rusko jsou stále více izolováni s tím, jak válka na Ukrajině postupuje,“ komentovala schůzku Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una letos v září tisková mluvčí Pentagonu. „A tak jsme právě teď svědky toho, že Rusko je zoufalé a hledá podporu u Severní Koreje, pokud jde o munici,“ dodala.

Rusku se ale rozšíření spolupráce s Pchjongjangem vyplatilo. Nyní analytici potvrzují, že dělostřelecká munice dodaná Severní Koreou byla pro Rusko rozhodující pro přechod do útoku na doněcké frontě na jihovýchodě a na charkovské frontě na severovýchodě Ukrajiny.

Podle Spojených států dodala Severní Korea Rusku více než tisíc kontejnerů s vojenským vybavením a municí, kterou může Moskva využít ve válce na Ukrajině. Potvrdily se tak úvahy o možné zbrojní spolupráci KLDR a Ruska, které se objevily po schůzce lídrů obou států ve Vladivostoku. Stejné zprávy potvrzuje i Národní zpravodajská služba Jižní Koreje. Od srpna do začátku listopadu došlo asi k deseti dodávkám, které obsahovaly více než milion kusů dělostřelecké munice, již ruská armáda zřejmě využívá ve válce na Ukrajině.

Západní spojenci zaostávají

Mezitím západní spojenci zaostávají. Například lídři Evropské unie se v březnu shodli, že do jednoho roku Kyjevu dodají milion kusů. Do letošního srpna ale dodávky činily v rámci systému náhrad pro země, které souhlasily s odesláním svých zásob do Kyjeva, jen necelých 224 tisíc kusů.

Produkce navíc není zdaleka taková, aby bylo možné tento cíl do března splnit. Například Francie zvýšila od začátku války v únoru loňského roku své výrobní kapacity tak, že bude schopná Ukrajině poslat tři tisíce dělostřeleckých granátů měsíčně. Takové množství ale pokryje sotva třetinu denní spotřeby na frontě. Lépe na tom nejsou ani Spojené státy. Prezident Joe Biden žádá o poskytnutí 60 miliard dolarů pro Ukrajinu, které mají sloužit k nákupu zbraní i zvýšení výrobních kapacit. Zatím ale není jasné, kdy tyto prostředky bude Bidenova administrativa mít. Spojené státy přitom vyrábí 28 tisíc kusů munice ráže 155 mm, v roce 2025 by se produkce měla zvýšit na 100 tisíc kusů měsíčně.

Dále čtěte

Ukrajina je na cestě ke klíčovému zisku. Pokrok, jaký nyní sledujeme, byl ještě před rokem nemyslitelný

ANALÝZA / Ukrajinská protiofenziva trvá už déle než pět měsíců, ale její výsledky jsou zatím v porovnání s očekáváním západní…

Optimisticky nevypadá ani německá pomoc. Ukrajině podle oficiální tabulky spolková vláda dodala od začátku bojů na Ukrajině přes 18 tisíc kusů munice ráže 155 mm a dalších necelých 28 tisíc kusů Kyjevu dodat teprve plánuje. Každopádně slibným signálem je, že sedm zemí Evropské unie objednalo munici v rámci zrychleného programu společných zakázek Evropské obranné agentury.

„Máme obrovský nedostatek munice nejen na Ukrajině, ale po celém světě,“ přiznal ukrajinský premiér Denys Šmyhal na konci října deníku The Financial Times. „Chápeme, že bychom ji měli vyrábět tady na Ukrajině, protože všude na světě je hotová, vyčerpaná. Všechny sklady jsou prázdné.“

Stejně jako Západ produkci navyšuje i Rusko

Produkci ale navyšuje i Rusko, a to navzdory západním sankcím. Vojenská výroba v zemi podle deníku The New York Times překonává i předválečnou úroveň. Během několika letech bude navíc podle západního představitele, kterého citovala agentura Reuters, schopno zvýšit výrobu dělostřelecké munice na zhruba dva miliony kusů ročně, což je přibližně dvojnásobek předchozích očekávání Západu.

Už nyní přitom Rusko vyrábí asi 100 tisíc kusů dělostřelecké munice měsíčně. Naopak celý evropský obranný průmysl zvládne vyrobit ročně méně než 500 tisíc dělostřeleckých granátů. Na začátku listopadu toto číslo potvrdil jeden ze čtyř největších evropských výrobců munice, skupina Nammo.

Právě dělostřelectvo způsobuje na frontě největší škody a ztráty na životech. Na začátku války vypálila ruská armáda 63 tisíc dělostřeleckých střel denně, opačným směrem jich přitom směřovalo jen okolo čtyř tisíc. V říjnu se karta i přes nedostatečné dodávky ze Západu otočila. Ukrajina vypálila denně devět tisíc dělostřeleckých granátů, Rusové o dva tisíce méně, což je nejnižší číslo od února loňského roku.

Dále čtěte

Ať sáhne po jakékoliv variantě, nahraje Kremlu a Putinovi. Zelenskyj má před sebou těžké rozhodnutí

ANALÝZA / Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud by Rusko v únoru loňského roku nenapadlo jeho zemi,…

Dodávky ze Severní Koreje by ale mohly Moskvě pomoci znovu získat převahu. Podle některých už k tomu dochází. Ruské dělostřelectvo je v posledních týdnech výrazně aktivnější, tvrdí podle agentury Reuters ukrajinští vojáci na frontě u Doněcku. Ostřelování prý zesílilo v říjnu, tedy v době, kdy už v Rusku byly severokorejské dodávky munice.

Pro Ukrajinu to znamená jediné – Rusko má další zdroj dělostřelecké munice pro svou armádu a zatím není známo, jaké dohody v tomto ohledu Moskva a Pchjongjang mají a jaké objemy budou předávány v dalších dávkách, pokud se jedná o dlouhodobou spolupráci.

Munice, která dorazila ze Severní Koreje, byla rozhodující

Rusku se během léta nepodařilo jen zastavit ukrajinskou pozemní ofenzivu, získalo navíc i iniciativu u Avdijivky nedaleko Doněcka a postoupilo na kupjanské frontě na východním okraji Charkovské oblasti, a to i s pomocí severokorejské munice. „Munice, která dorazila ze Severní Koreje (byla rozhodující, pozn. red.) v Avdijivce. A Rusové dostanou mnohem více, než kolik už mají,“ popsal člen finské vojenské skupiny Black Bird John Helin.

Severní Korea má navíc obrovské množství dělostřelecké munice, která může být rozhodující i na dalších místech fronty. Ozbrojené síly Ukrajiny jsou v opačné situaci, trpí nedostatkem personálu a munice, a i když Ukrajina nakupuje také u soukromých společností v Evropě, dodávky nejsou dostatečné.

Spojené státy údajně uvolnily tisíce kusů munice ráže 155 mm z Jižní Koreje. O něco podobného se pokoušejí v Japonsku. Finsko se svými ohromnými dělostřeleckými silami posílá na Ukrajinu houfnice a raketomety. Američtí představitelé hledají životně důležité zbraně v Peru, Egyptě a dalších zemích.

Munice, která dorazila ze Severní Koreje (byla rozhodující, pozn. red.) v Avdijivce. A Rusové dostanou mnohem více, než kolik už mají.

Obecně ale lze říci, že dnešní situace s municí dokonale vystihuje potíž, kterou již dříve popsal šéf ukrajinské obranné rozvědky Budanov. „Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu ukázala, že svět nebyl připraven na válku takové intenzity. Dnes se spotřebovává více zbraní a munice, než je možné vyrobit.“ Dělostřelecké munice se na Ukrajině vystřelí desítky tisíc kusů denně, což je od druhé světové války nevídané množství. V Afghánistánu se takové množství vystřílelo za rok, na Ukrajině denně.

S menším počtem vojáků a munice, než má ruská armáda, se mezitím Kyjev připravuje na rok 2024. Boje na frontě de facto zamrzly a Ukrajina ve snaze obnovit okupované území čelí zatím obrovským překážkám. Západ zatím prohrává závod v dodávkách munice se Severní Koreou.