Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko říká, že dodávky těžkých zbraní Kyjevu, jako jsou obrněná vozidla Bradley a Marder a výkonné průzkumné tanky typu AMX-10 RC, jsou pro jeho zemi důležité. Dosavadní technika ale nestačí na to, aby bylo možno válku vyhrát ještě v tomto roce. Je třeba více moderních obrněných vozidel a především těžké tanky.
Kromě praktických otázek je podle poslance ve hře i politika stojící za tím, co Ukrajině dát a nedat. „Zdá se mi, že spousta lidí na Západě na jedné straně určitě chce, aby Ukrajina zvítězila, a pomohla jí, ale zároveň se bojí totální porážky Ruska a možných důsledků této totální porážky. A to souvisí s tím, že Ukrajině nejsou poskytovány rakety dlouhého doletu, těžké bezpilotní letouny, západní těžké moderní tanky… Protože je jasné, že pokud toto všechno bude Ukrajině poskytnuto, pak bude konečná porážka ruských sil na území Ukrajiny otázkou doslova několika měsíců, maximálně šesti měsíců. Tato porážka však bude mít další důsledky, kterých se, myslím, mnozí na Západě stále obávají. A samozřejmě je třeba se tím zabývat,“ říká pro web Nastojaščeje Vremja poslanec.
K náznakům, že by Ukrajina mohla přece jen dostat i těžké tanky, poslanec říká, že takové rozhodnutí zatím nejspíš nepadlo. „Vím, že se o tom aktivně diskutuje, především o Leopardu, to je zatím nejreálnější možnost.“ Některé země mají německé tanky Leopard a mohly by je poskytnout, ale nemohou to udělat bez německého souhlasu. To platí obecně o zbraních, které mají nějaký zahraniční původ. Bez souhlasu země původu nemohou takové zbraně překročit hranici.
„Je to velmi nešťastné a urážlivé, protože je to pro nás opravdu nezbytné. Jsme Německu vděčni za veškerou pomoc, kterou nám poskytuje. Ale chtěl bych jen připomenout, že Německo se vždy připojuje, když ne jako poslední, tak až po ostatních. Zdá se, že jde o záměrnou strategii německé vlády. Když jiné země dodávaly Ukrajině Javelin a NLAW, Německo nám dodávalo přilby – na Ukrajině se to na začátku války stalo takovým mementem, řekl bych smutným mementem. Když nám ostatní země začaly dodávat těžké zbraně, přidalo se k nim i Německo. Ale vždycky jde po někom. To je mimochodem velká škoda, protože právě Německo mělo hrát díky své roli v Evropské unii – největší země, největší ekonomika – vedoucí roli, bylo by to velmi důležité pro Německo samotné a samozřejmě i pro Ukrajinu a pro mír a bezpečnost na kontinentu,“ říká Hončarenko.
Zdá se, že jde především o přístup kancléře Olafa Scholze, protože ten nechce dělat kroky jako první. Na otázku, proč se Západ bojí úplné porážky Ruska, poslanec vysvětluje, že je tu skutečně ve hře hodně neznámých.
„Přečtěte si například Kissingerovy články nebo mnoho dalších. Proč se toho bojí? Nemůžete říct, že k tomu není důvod. Úplná vojenská porážka Ruska na Ukrajině s velkou pravděpodobností povede k rozpadu tohoto státu jako takového. Před sto lety jsme viděli pád ruského impéria, před třiceti lety Sovětského svazu. Je to stále stejné ruské impérium, jeho různé reinkarnace. A proč se bojí? Opět lze najít důvody, které tu jsou: kdo bude kontrolovat zbraně hromadného ničení v případě chaosu v Rusku? Co se stane s rozlehlým územím? Vstoupí Čína na území Sibiře? Co se stane na Kavkaze? A spousta dalších otázek.“
Pentagon zjevně podcenil vojenské schopnosti Ukrajiny, když před rokem plánoval, že Rusko dobude Kyjev, a myslel si, že Ukrajina potřebuje zbraně jako Javelin a Stinger, což jsou konvenční zbraně pro partyzánskou válku. Předpokládali, že Ukrajinci budou svádět pouliční boje nebo se schovávat v lesích před ruskými obrněnými vozidly, podobně jako za afghánské války. Ukrajina však dokázala útoku odolat a Rusové žádná velká ukrajinská města nedobyli. Ukrajina ve skutečnosti potřebovala jiné zbraně. Kdyby Ukrajina měla v březnu a dubnu HIMARS, dělostřelectvo M37, Bradley a mnoho dalších zbraní, mohla válka skončit v dubnu 2022.
Když byli Rusové od Kyjeva a dalších měst vytlačeni, ukrajinská armáda neměla prostředky na jejich pronásledování. Podle Hončarenka je zřejmé, že Pentagon nepočítal správně s potenciálem ukrajinského odporu a útočným potenciálem Ruska. Teď je situace podobná v tom, že více výkonnějších zbraní by pomohlo válku zkrátit a ukončit. „Ukrajina potřebuje více a těžších zbraní, než jaké jsou jí v současnosti ochotni poskytnout spojenci,“ míní Oleksij Hončarenko.