Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavila i OSN nebo generální tajemník NATO.

„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ cituje Scholze agentura DPA.

„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii. „OSN zcela potvrzují územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.

Generální tajemník NATO Jen Stoltenberg na twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Pravdou je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml a ne hlasování,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj výsledky neuzná.

Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika, útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, dnes oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Podle západních médií by anexe těchto území poskytla Rusku záminku ke všeobecné mobilizaci, protože ukrajinská protiofenziva by mohla být vykládána jako vniknutí na ruské území. Bezpečnostní poradce Bílého domu Sullivan řekl, že cílem Moskvy může být provést po referendech na těchto územích nábor do armády. Ruská armáda v poslední době utrpěla značné ztráty zejména na severovýchodě Ukrajiny, stáhla se ze skoro celé Charkovské oblasti.

Po podobném referendu Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Výsledky tehdejšího hlasování nejsou mezinárodně uznávané.