Raketomety Grad FOTO: Vitaly V. Kuzmin, wikimedia, CC BY-SA 4.0
FOTO: Vitaly V. Kuzmin, wikimedia, CC BY-SA 4.0
Zásoby moderní i starší techniky a munice byly ve státech ochotných podporovat Ukrajinu už do značné míry vyčerpány, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Zbraně ze Západu dodané Ukrajině, která od konce února čelí ruské invazi, ale podle něj výrazně posílily obranyschopnost Ukrajiny.
Významnou roli v bojích měly podle něj dodávky lehkých protitankových a protileteckých zbraní, jako Javelin nebo Stinger, dodané před začátkem konfliktu. Tento typ zbraňových systémů měl podle Stojara zásadní význam v první fázi konfliktu, později na ukrajinské straně vyvstala potřeba zbraní jiného typu. „Ukrajina také v zásadě již nepožaduje dodávky systémů protivzdušné obrany a bojové letouny, které poptávala rovněž v první fázi války. Ruská strana si sice i nadále udržuje převahu ve vzdušném prostoru a je schopna úderů i v hlubokém ukrajinském vnitrozemí, celkově však ruské operace tohoto typu nejsou natolik efektivní a účinné, aby měly zásadní vliv na další průběh konfliktu,“ uvedl Stojar.
V posledních týdnech Ukrajina žádá o prostředky hlavně pro pozemní vojska, zvlášť dělostřelectvo. Současné boje totiž mají podobu masivního dělostřeleckého ostřelování pozic protivníka, kdy Rusové využívají množstevní převahy. Pro ukrajinské ozbrojené síly jsou podle Stojara klíčové dodávky vyspělých dělostřeleckých a raketových systémů přesných na velkou vzdálenost. V posledních týdnech Ukrajina obdržela třeba moderní samohybné francouzské houfnice Caesar, polské samohybné houfnice Krab nebo americké tažené houfnice M777. Bylo jich ale relativně málo. Částečně tyto systémy podle Stojara kompenzují ruskou početní převahu, zásadně ale nemění poměr sil.
Ukrajina obdržela i starší typy zbraní sovětské provenience a konstrukce od středoevropských a východoevropských států včetně Česka. Intenzita dodávek obou druhů této techniky podle Stojara nyní poklesla.
„Disponibilní zásoby moderní i starší techniky i munice byly ve státech ochotných podporovat Ukrajinu do značné míry vyčerpány, s dlouhodobým konfliktem obdobného typu a intenzity se rovněž v předchozích dekádách příliš nepočítalo a výrobní kapacity nejsou schopné okamžitě reagovat na extrémní zvýšení poptávky. Z celkového hlediska však doposud realizované dodávky byly včasné a velmi efektivní, bez této podpory by se ukrajinské síly nacházely v daleko obtížnější situaci a utrpěly by patrně výrazně větší ztráty,“ uvedl Stojar.
Obranyschopnost Ukrajiny podle něj na těchto dodávkách dál závisí, byť její požadavky není podle Stojara patrně žádný stát schopen zcela naplnit. V tomto kontextu vnímá i nedávné informace o vysokých ztrátách v ukrajinských řadách. „Tyto údaje mohou mít za cíl podpořit ukrajinské argumenty o nezbytnosti urychlených dodávek dalšího vojenského materiálu, zejména pak vyspělých systémů dalekého dosahu, které by umožnily efektivní eliminaci ruského dělostřelectva,“ uvedl Stojar.
Ukrajinská armáda obdržela i první americké salvové raketomety HIMARS, které by podle Stojara mohly výrazně přispět k neutralizaci ruské dělostřelecké dominance na frontové linii. „Lze však mluvit pouze o jednotkách kusů těchto zbraní, takže navzdory svým technickým parametrům a očekávané vysoké efektivitě rovněž nemusí přinést zásadní změnu poměru sil ve prospěch ukrajinské strany,“ míní Stojar.
