Co je větším projevem antisemitismu než zapálení synagogy? ptají se němečtí Židé. Zatímco všechna média psala o útoku ve Wuppertalu, při němž před dvěma lety útočníci hodili do židovské modlitebny Molotovův koktejl, jako o antisemitském útoku, vrchní zemský soud rozhodl, že se nejednalo o antisemitský útok z nenávisti, nýbrž o politický čin, který měl obrátit pozornost ke konfliktu v Gaze.

Tři Palestinci, jednatřicetiletý Mohamed E., šestadvacetiletý Ismail A. a dvacetiletý Mohamed A., vyvázli v únoru 2015 jen s podmínkami a několika hodinami veřejně prospěšných prací. Soud teď toto rozhodnutí potvrdil. Antisemitský motiv prý zůstává stranou, pokud útočníci chtějí „svobodnou Palestinu“. Dalším důvodem velmi nízkých trestů pak je, že byli v době činu opilí a hasiči synagogu uhasili včas.

Synagoga byla ve Wuppertalu naposledy vypálena během Křišťálové noci v roce 1938.

Židovské noviny Jüdische Allgemeine přijaly rozsudek soudu se znepokojením. „Kdo chce v Německu protestovat proti Izraeli, může to dělat na veřejných místech. (…) Nikdo by ale neútočil na hinduistický chrám na protest proti politice Indie nebo na mešitu, aby se zamezilo Erdoganovi či kritizovalo Turecko,“ podotkl novinář Stefan Laurin.

Židovská populace v Evropě se stále zmenšuje, nejsilněji tento exodus zasáhl Francii a Belgii, kde po dlouhá léta žily velké komunity. Židé se zde už necítí bezpečně. Podle šéfa izraelského střediska pro výzkum antisemitismu Roberta Wistricha útoky na Židy souvisejí v naprosté většině s islámským extremismem, ale v Evropě se o tom kvůli politické korektnosti nesmí hovořit.