KOMENTÁŘ / Ruská propaganda líčí odpůrce režimu ve stylu známého dílu Mimikry ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Proti státu vystupují především takzvané „deklasované živly“, narkomani, vyšinuté osoby a podobné „elementy“. Hlásné trouby diktatury nechápou, nebo to předstírají, že by se někdo na putinovský režim mohl naštvat sám od sebe. Takový provinilec musí být určitě navedený temnými silami. Rozuměj ukrajinskými rozvědkami.
Malá ukázka z webu Vzglad, kde oficiální verzi podává jakýsi Andrej Rezčikov.
„Federální bezpečnostní služba (FSB) uvedla, že na žhářských útocích na budovy ministerstva obrany, ministerstva vnitra a ruských železnic se podílely ukrajinské speciální služby. Jak vyplývá z vysvětlení, při pátrání po pachatelích sabotáží a teroristických útoků se ukrajinské speciální služby spoléhají na mladé lidi, starší osoby nebo duševně nemocné, kteří si neuvědomují závažnost svého jednání. Inzeráty (kterými jsou pachatelé verbováni, pozn. red.) jsou zveřejňovány na internetu na stránkách online kasin, obchodních řetězců, v telegram-kanálech na hledání práce,“ tvrdí autor.
Náboráři prý svým obětem namlouvají, že jejich jednání pak bude po případném odhalení soudem kvalifikováno jako přestupek menší závažnosti, a pokud pachatel dostane pokutu, tak mu to „zadavatel“ uhradí a to se vyplatí. „Po dosažení kýženého výsledku však kontakty přeruší,“ uvedla FSB s tím, že se zahájením vojenské operace na Ukrajině se počet inzerátů na „rychlé peníze“ zvýšil.
Všechno je třeba vylepšit historkou, aby to na čtenáře udělalo dojem.
„V polovině srpna byl v Petrohradě poblíž vojenské odvodní kanceláře na ulici Bolšaja Monetnaja zadržen migrant s lahví benzínu. Podle podezřelého se na internetu seznámil s prostitutkou a převedl jí peníze za její služby. Žena však místo slibovaných intimností uvedla, že zálohu zabavil pasák. Nabídla se, že se pomstí zapálením budovy, z níž se vyklubalo vojenské náborové středisko. Orgány činné v trestním řízení se domnívají, že migrant byl podveden příslušníky Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU).“
Nic tam nechybí, ukrajinské tajné služby, migrant, prostitutka. Dalo by se to hezky viziualizovat v nějakém komiksu.
Jistě, nemusíme si dělat iluze o metodách jakékoli tajné služby kdekoli ve světě. Zvláště za probíhající války nebudou důstojníci rozvědek k dosažení svých cílů najímat jen Mirky Dušíny, protože by to mohli rovnou zabalit. Ruská propaganda ale líčí odpůrce režimu jako svedené, placené, duševně nemocné. Takhle ostatně musí vysvětlovat i to, proč Ukrajinci stále vzdorují a nenechají se radostně osvobodit usměvavými chlapci z ruské armády. Nacistická propaganda jim prý vymyla mozky a samo vedení v Kyjevě je zaprodané za dolary a oddává se ve svých doupatech kokainu.
Vidíme tady krásný případ psychologické projekce. Pokud jde o žhářství, provozuje ho ruská armáda. Cílem nejsou barabizny nějakých vojenských odvodových středisek, ale celá města a děje se tak nikoliv v momentálním afektu, ale plánovaně, cíleně a dlouhodobě. Bylo to Rusko, respektive jeho služebník Prigožin, kdo masově nabíral vrahy a další zločince v lágrech a posílal je na frontu. Spodina společnosti dostala zaplaceno a byl jim odpuštěn trest. Jen u Bachmutu takových padlo asi dvacet tisíc. To byly skutečně jiné typy než nějaký mladík, co hodí zápalnou lahev na vchod úřadovny vojenské správy.
Pokud jde o počiny tajných služeb, do metod ruské rozvědky jsme letmo nahlédli, když u nás praskla činnost proslulé husté dvojky Čepiga a Miškin ve Vrběticích.
Opakuje se argumentace z dob SSSR, kdy některé disidenty KGB posílala na psychiatrické kliniky, protože když je někdo proti budování komunismu, nemůže být přece normální, ne? (KGB byla ta instituce, kde Vladimir Putin dělal důstojníčka.)
Současný ruský „stát“ je unikátní útvar, kde se kombinují rysy mafiánského klanu a teroristické skupiny. Mafiáni obvykle neprovozují teroristické činy zasahující nahodilé lidi a teroristé nemají klientelistickou strukturu „rodiny“. Rusko přece jen dokázalo přinést něco nového a spojilo obojí do jednoho celku. Můžeme celkem důvodně předpokládat, že zapalování odvodových úřadoven je prostě výraz nechuti vůči režimu, který posílá své občany do bojů, ze kterých se odvedení muži nevrátí buď živí, nebo zdraví. Hodit zápalnou lahev na dveře budovy se každopádně nedá srovnat s vypálením města nebo sestřelením civilního letadla plného nevinných lidí.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Zoufalý odvedenec něco zapálí, zoufalí propagandisté vymýšlejí zoufalou propagandu, aby to nějak vysvětlili. Člověk nemusí být hlubokomyslný analytik, aby tohle prokoukl.