Pod náporem uprchlíků se zjevně hroutí schengenský systém. Několik zemí už uzavřelo své hranice (země, které jsou „cílové“ a „průchozí“), jiné (ty, které se proti své vůli staly v Evropě „výchozími“, hlavně Itálie a Řecko) jsou zjevně v dosti zoufalé situaci.
Je to konečná stanice „demokratických revolucí“ v severní Africe a na Blízkém východě: export Pravdy a Lásky z USA a EU se nezdařil, všichni touží utéci do Evropy (do USA ne, jsou daleko). Většinou jim ani nic jiného nezbývá, státy, které tam před exportem Pravdy a Lásky byly, se úplně zhroutily, a pokud místo nich vzniklo něco jiného, je to stejné, jako kdyby tam nebylo nic. Ne-li horší. Zavedení demokracie dnešního evropského a amerického střihu je v té oblasti vždycky jen kratičká přestupní stanice k islámské teokracii.
Nutnou míru nestability, která k demokracii v našem pojetí patří, ty země nějak nesnesou. To je základní věc. Bude se s ní něco dělat těžko, protože jsme chtěli do té oblasti exportovat demokracii, kterou tu vybudovali naši předkové, jenže ti věřili v Boha ve smyslu apoštolského vyznání víry a v žádnou Pravdu a Lásku, kýčovité pseudonáboženství lidí, kteří nevěří ničemu. Místo toho se nám tam podařilo exportovat jen naši vlastní prohnilost.
To je ovšem obecná a dlouhodobá stránka problému. Pak je tu věc okamžitá a naléhavá: Co dělat s nešťastnými uprchlíky, kteří tu už jsou, a jak pomoci zemím, kam se navalili. Tady nám nezbývá než s postiženými zeměmi společně a solidárně nést nechtěné následky naší indolence. To v první řadě. Samozřejmě, pokud se co nejdřív nepodaří zarazit příliv uprchlíků a stabilizovat rozvrácené země, bude to k ničemu a pomoc destabilizuje a zničí nakonec i západní demokracii.
Musím však v té souvislosti zuřivě oponovat tomu, co píše jakýsi čtenář Babišovy Mladé fronty Dnes: „To, co se děje v Evropě, je invaze a je potřeba ji zastavit za každou cenu. Jsme napadeni cizími muslimskými hordami, musíme se bránit.“
Nesmysl. Jsme napadeni nechtěnými důsledky naší vlastní blbosti, její ještě větší obětí jsou ti nešťastní lidé, kteří k nám prchají ze zemí rozvrácených naším nezodpovědným experimentem. Nazývat je „muslimskými hordami“ a dělat z nich agresory je od nás vrchol drzosti.
