
Treska tmavá FOTO: Wikimedia Commons / NasserHalaweh / CC BY-SA 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / NasserHalaweh / CC BY-SA 4.0

Losos, který se rovněž pro Čechy stává na Vánoce čím dál populárnější náhradou kapra, není podle švédské verze letošního Průvodce rybami vydávaného Světovým fondem na ochranu přírody – až na jednu výjimku – to pravé ořechové. Pořád je však z čeho vybírat. Ze stovky ryb na seznamu, v němž jsou položky označené jako na semaforu, jich více než polovina dostala zelenou.
Průvodce vychází od roku 2002, aby spotřebitelům pomohl s výběrem ryb a plodů moře. K dispozici je v sedmnácti národních verzích. U volně lovených ryb mimo jiné hodnotí stav populací, vedlejší úlovky a dopad na ekosystémy. U ryb chovaných na farmách se hodnotí také vliv krmiva, jeho úniky do okolního prostředí a životní podmínky ryb.
Na posledním kritériu i letos ztroskotal losos chovaný na farmách. O podmínkách, které v nich panují, deník FORUM 24 již informoval. Každý šestý losos v norských chovech umírá na následky zranění a infekcí. Kromě toho se na farmy dovážejí miliony „čistících“ ryb, které lososy zbavují vší a následně umírají v trýznivých podmínkách.
Zabodovaly tresky
„Poslední zpráva Norského veterinárního institutu neprokázala žádné zlepšení, a proto zůstává na žlutém světle. To znamená, že byste se měli vyhnout jeho nákupu, nebo konzumaci alespoň omezit na čtyři příležitosti ročně,“ řekla Inger Melanderová, odbornice na moře a rybolov ze Světového fondu na ochranu přírody.
Pro ty, kteří si lososa nedokážou odepřít častěji, má průvodce jednu novou alternativu, která dostala zelenou. Jedná se o lososa chovaného v uzavřených recirkulačních systémech na souši (RAS).
„Existuje již nějakou dobu, ale teď se jeho objemy zvýšily natolik, že je k dispozici dostatek důkazů pro posouzení, aby mohl být zařazen do průvodce. Protože se jedná o kontrolované prostředí, vyhýbají se mu problémy se vší lososovou, ryby neutíkají a živiny neunikají do mořského ekosystému,“ vysvětlila Melanderová.
Mezi rybami, které se v letošním průvodci změnily ze žluté na zelenou, jsou například treska aljašská lovená v Beringově moři, síh z Botnického zálivu, treska jednoskvrnná lovená dlouhými lovnými šňůrami na Islandu, ve Skagerraku a v Severním moři a treska tmavá lovená vlečnými sítěmi u Faerských ostrovů.
„Zde vidíme, že se stav populací zlepšil. To může být způsobeno jak sníženým rybářským tlakem, tak přirozenými změnami v životním prostředí,“ uvedla Melanderová.