Areál amerického Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) na pražském Hagiboru má oprávněně pověst jednoho z nejpečlivěji střežených míst v demokratické Evropě. To však může změnit výstavba nového kancelářského a bytového komplexu prakticky hned za plotem „Svobodky“. Z neformálních rozhovorů s několika pracovníky RFE/RL zřetelně plyne, že z budoucího souseda v sousedství dobře chráněné i opevněné budovy mírně řečeno radost nemají.

„Je to zvláštní. Máme tu pořád různá bezpečnostní školení, cvičení a přísné kontroly, ale hned za plotem nám staví bytový dům a kanceláře, kam bude mít přístup každý – s dokonalým výhledem na náš hlavní vchod,“ říká jeden z členů personálu stanice. Oficiálně se ale vedení zpravodajské stanice financované americkým Kongresem do debat o bezpečnosti pouštět nechce.

„RFE/RL nemůže poskytnout konkrétní informace o bezpečnostních protokolech. Fyzická a digitální bezpečnost našich zaměstnanců je však pro nás nejvyšší prioritou. V Praze, stejně jako na každém z našich 23 vysílacích trhů, pečlivě zmírňujeme potenciální bezpečnostní rizika,“ odpovídá tiskové oddělení obecnou formulací.

Jen otevřít vstupní dveře

Faktem je, že na zabezpečení objektu si americká strana zakládá a je v tom skutečně důsledná. „Praha otevřela nejstřeženější místo Evropy,“ psalo se například v květnu 2009, když se budova RFE/RL slavnostně otvírala.

Už jen otevřít těžké masivní dveře v kontrolní místnosti desítky metrů od samotné budovy dá dost práce i dospělému muži. Následuje bezpečnostní kontrola známá třeba z mezinárodních letišť – jen ještě o něco důkladnější. Výjimkou není ani rutinní stěr z tašky, kůže či oblečení pro detekci stop trhavin. Samozřejmostí jsou bezpečnostní kamery, zátarasy, vysoké ploty a početná ochranka. Další bezpečnostní systémy jsou zavedeny i uvnitř hlavní administrativní a vysílací budovy.

Ochranka se živě zajímá například i o fotografa, který si v úvodu zmíněnou akci odskočil nafotit zvenčí, z místa před vysokým plotem. S budovou, která postupně vyrůstá hned vedle, ale stanice nemůže dělat nic.

Komplex bytových domů a kanceláří hned v sousedství RFE/RL, na pomezí pražských Vinohrad a Strašnic, staví společnosti HG1 a HG5 s.r.o. Ty společně ovládá developerská firma Crestyl a EP Real Estate byznysmena Daniela Křetínského. Na Hagibor, do nových kanceláří, by se výhledově měl přestěhovat Křetínského mediální dům Czech News Center.

„V rámci projektu postupně roste několik staveb. U všech probíhá standardní povolovací proces dle platné legislativy a proces se nijak neodlišuje od jiných projektů, které řešíme,“ říká Ondřej Micka, mluvčí společnosti Crestyl.

S americkou stranou firma prý v rámci povolovacího procesu nic neřešila: „Vlastníkem budovy je český subjekt, který je jako majitel sousedních pozemků standardním účastníkem povolovacích procesů našeho projektu,“ dodává Micka.

Stavba této části komplexu sousedící bezprostředně s RFE/RL už běží rok, s dokončením se počítá v červnu 2024.

Pozemky pro stavbu koupila společnost Crestyl v roce 2022 od ruského byznysmena Michaila Arustamova. Respektive – firma zdůrazňuje, že všechny transakce pečlivě prověřuje a že pozemky koupila na základě osm let starých smluv z roku 2015 od české společnosti (za níž údajně stojí Arustamov).

I když v samotné stavbě Arustamov nijak nefiguruje, jde o zajímavou osobu. Podle webu Seznam Zprávy má vazby do nejvyšších pater ruského byznysu a politiky, včetně okolí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Arustamov je bývalý viceprezident státního provozovatele ruských ropovodů Transněft, přičemž šéfem podniku byl Nikolaj Tokarev, bývalý důstojník sovětské tajné služby KGB, který stejně jako Putin v 80. letech sloužil v Německé demokratické republice.

Odtud se také se současným ruským prezidentem znají a Tokarev od Putina dostal vloni státní vyznamenání za zásluhy o vlast.

Ale zpět k stavbě samotné. Část zamýšleného komplexu je již hotová a byty v dokončené rezidenční budově jsou prakticky vyprodané. „Ve výstavbě jsou další dvě rezidenční budovy, v jedné z nich budou byty určené k pronájmu, ve druhé jsou v současné době prodány necelé dvě třetiny bytů,“ uvádí mluvčí Micka.

Koupit či pronajmout byt s dokonalým výhledem na „štvavou vysílačku“, jak stanici přezdívala před rokem 1989 komunistická propaganda, si může kdokoli. To, že může jít o bezpečnostní riziko, potvrzuje případ překaženého úroku na RFE/RL z počátku milénia, který popisujeme níže.

Na opačné straně budova sousedí s taktéž pečlivě střeženým Domovem sociální péče Hagibor, který slouží členům Židovské obce v Praze a přeživším holocaustu. O něco dále je hotel Don Giovanni. Výhled na budovu REF/RL má horší a hlavně zde stojí už od roku 1995, tedy o 14 let déle než budova RFE/RL.

RPG z okna přes ulici

Pokud jde o bezpečnost RFE/RL a jejích novinářů, nejde jen o teoretické obavy. Stanice vysílá do zemí, kde má na informace obvykle monopol stát a vládnou tam autoritativní a totalitní režimy – zejména jde o státy bývalého Sovětského svazu a země Blízkého východu, kde jsou novináři šířící svobodné a nezávislé informace nežádoucí.

„Novináři RFE/RL přinášejí reportáže z nebezpečného prostředí. Čelí obtěžování a pronásledování ze strany autoritářských vlád, které jednají beztrestně. Naši zaměstnanci byli napadeni, uvězněni a někteří přišli o život kvůli svému odhodlání přinášet důvěryhodné zprávy,“ potvrzuje na dotaz HlídacíPes.org tiskový odbor RFE/RL.

Aktuálně jsou dva novináři RFE/RL – Andrej Kuznečik a Ihar Losik – věznění v Bělorusku a jeden, Vladislav Jesipenko, na ruském okupovaném Krymu.

Rádio Svobodná Evropa se stalo v minulosti terčem dokonaného teroristického útoku i několika nepovedených pokusů o ně.

V únoru 1981 explodovalo pod okny československé redakce, tehdy vysílající z Mnichova, bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny. Exploze zranila šest lidí a způsobila značné materiální škody. Ostrahu tehdy zajišťovala jen soukromá agentura a objekt nebyl ani náznakem tak střežený jako dnes.

„Byl tam i případ atropinu v solničkách v kafeterii rozhlasu, ovšem člověk, který to měl udělat, se těsně předtím, než to provedl, šel sám udat,“ vzpomínal před lety bývalý ředitel československé redakce Pavel Pecháček s tím, že komunistická StB prý plánovala únos jeho tehdy pětiletého syna i únos jeho samotného z Vídně do Bratislavy. 

A jsou i novodobé případy chystaných teroristických útoků.

V roce 2009 česká Bezpečnostní informační služba odtajnila a publikovala informaci o překaženém raketovém úroku na RFE/RL (v té době vysílající ještě z budovy bývalého Federálního shromáždění v Praze u Národního muzea). Mělo jít o akci irácké zpravodajské služby. Zahájení vysílání z Prahy do Iráku v roce 1995 tehdejší režim Saddáma Husajna označil za nepřátelský akt a z Česka stáhl svého velvyslance.

Na podzim roku 2000 prý dostala BIS od svého zdroje z irácké ambasády důležitou informaci: „Saddám Husajn dal své tajné službě pokyn násilně narušit irácké vysílání Svobodné Evropy a pro tuto akci nařídil uvolnit velké finanční prostředky.“ Útok raketovou střelou měl být veden z okna některého z protilehlých domů ve Washingtonově ulici.

Příprava akce počítala pro ten účel s pronájmem – případně zakoupením – příslušného bytu jménem malé zahraniční firmy.

V úterý 29. dubna 2003 pak přišel policejní zásah přímo na irácké ambasádě, při němž bylo zabaveno jedenáct pistolí, čtyři výsadkářské verze samopalu Kalašnikov, dva samopaly Heckler & Koch s tlumiči, dva tisíce kusů nábojů, zásobníky, pouzdra a především ruční protitanková střela, známá pod zkratkou RPG-7.

V posledních letech pak BIS ve svých zprávách opakovaně varuje před aktivitami íránských tajných služeb v Česku. Za potenciální hrozby označuje možné útoky na opoziční novináře nebo politické aktivisty „z řad kurdské, sunnitské a obecně progresivní názorové opozice duchovního režimu“.

„Útoky by mohly ohrozit perskou redakci Rádia Fardá (pod Rádiem Svobodná Evropa), které vysílá z Prahy,“ konstatuje BIS.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.