FOTO: businessinsider.com.au
Rusko by mohlo směřovat k nejhlubší recesi v této generaci a k milionům nezaměstnaných. Tak zní varování ekonomů, když podrobně rozebrali ekonomické náklady, jaké může mít rozšíření koronaviru v Rusku.
Ve čtvrtek odpoledne ruský prezident Vladimir Putin v projevu k národu oznámil prodloužení odstávky ruské ekonomiky a nařídil méně významným podnikům, aby zůstaly zavřené až do konce dubna a daly svým zaměstnancům měsíční placenou dovolenou.
Přes drastická opatření, která vláda nařídila, když Rusko zaznamenalo další rekordní nárůst případů onemocnění novým koronavirem a oficiální počet nakažených vzrostl na 3548, prezident upustil od přípravy jakéhokoli balíčku ekonomických pobídek či podpory podnikům.
„Putinova řeč potvrdila nejhorší obavy… Měsíční zablokování způsobí v Rusku recesi a celoroční pokles, otázkou je, jak hluboký bude,“ soudí Lilit Gevorgjanová, hlavní ekonomka společnosti IHS Markit pro Evropu a Společenství nezávislých států.
Ekonomové pro server The Moscow Times hovořili o tom, že ekonomický náraz může být horší než jakýkoli jiný z těch, které zažilo Rusko od doby, kdy se Putin dostal před dvaceti lety k moci.
Ekonom Vladimir Miklaševskij z Danske Bank říká: „Vzhledem k takovému prodloužení doby, kdy se nepracuje, a několik let trvajícím nízkým cenám ropy je tu rostoucí riziko, že pokles ruského HDP v roce 2020 by mohl být dvojciferné číslo.“
Šéf auditorské komory Alexej Kudrin na setkání s Putinem prezidentovi řekl, že ruská ekonomika letos klesne o tři až pět procent, i kdyby škody napáchané koronavirem byly jen mírné.
Takový propad by mohl být katastrofou pro podniky a miliony zaměstnanců po celé zemi. Zvlášť kdyby Kreml nepřipravil žádný stimulační balíček.
Další ekonomové se bojí, že o práci přijdou miliony lidí a oficiální míra nezaměstnanosti by mohla do konce roku dosáhnout 15 procent oproti současným 4,6 procenta. Další soudí, že by nemuselo být tak zle, protože Rusko má relativně nízký podíl služeb, které jsou na karanténu nejcitlivější, a vysoké akumulované rezervy, které umožňují provádění stimulů. Také se spoléhají na to, že Rusko je typem země a společnosti, která v mobilizačním režimu historicky funguje velmi dobře.
Budoucnost se těžko odhaduje i kvůli tomu, že není jasné, jaké části ruského hospodářství se zastavení provozu dotkne. Stanislav Murašov z Raiffeisenbank odhaduje, že to bude mít dopad pouze na 30 procent ruské ekonomiky, protože ruský energetický a těžební průmysl zůstaly v provozu, zatímco mnoho dalších podniků může být schopno přejít na práci vykonávanou na dálku.
Jde také o to, kolik peněz bude chtít Kreml nalít do podpory ekonomiky. Má 150 miliard dolarů ve svém Národním investičním fondu a extrémně nízký veřejný dluh, ale zatím se do utrácení v Moskvě nějak nehrnou. Zřejmě tam do svých úvah zahrnují i to, nakolik ruskou ekonomiku postihují západní sankce.
Putinovi kritici si neberou servítky. Vůdce opozice Alexej Navalnyj napsal na Twitteru: „Vysvětlím vám Putinovu logiku. Vychází ze skutečnosti, že téměř celá ekonomika je státní. Státním zaměstnancům, zaměstnancům státních podniků a velkým ‚kontrolovaným‘ společnostem budou vypláceny mzdy. Ten zbytek může být obětován, ti nejrůznější designéři, právníci, taxikáři, číšníci a tak dále.“
Putin již dříve označoval majitele malých podniků za „podvodníky“ a premiér Michail Mišustin pohrozil federálními kontrolami firmám, které uvedou koronavirus jako důvod k propouštění zaměstnanců.
Není ovšem jasné, jestli se vládě podaří udržet zaměstnanost aspoň v těch velkých podnicích, které vedení země považuje za důležité. Spíš je tedy jasné, že se to asi nepovede.
