Český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Evropský parlament se na této věci shodl většinou 505 hlasů. Proti bylo pouze 30 europoslanců. Jedná se tak o největší shodu ze všech dosud projednávaných rezolucí.

O rezoluci se hlasovalo ve středu. Jelikož v Evropském parlamentu stále platí proticovidová opatření, výsledky byly oznámeny ve čtvrtek na začátku schůze. Na tom, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů a je potřeba s tím něco dělat, se shodla naprostá většina evropských poslanců.

Rezoluce, jejíž navrhovatelkou je šéfka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová, obsahuje více než čtyřicet bodů. Týká se zejména systémových problémů, které Česká republika má. Podle europoslanců Česko nedostatečně předchází konfliktu zájmů a nefungují zde kontrolní mechanismy. Europarlament také vyzval Evropskou komisi, aby co nejdříve zveřejnila výsledky druhého auditu, který se Babiše a jeho holdingu Agrofert týká. Ten zahrnuje tzv. nárokové zemědělské dotace.

zdroj: Evropský parlament

Evropští poslanci ve své rezoluci zmiňují i fakt, že český předseda vlády vlastní třicet procent mediálního trhu v zemi. Jsou zde zmíněny jeho útoky na novináře, konkrétně na Deník Referendum, a také rezignace nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který uvedl, že odchází kvůli tlaku ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

„Agrofert je s téměř 30 miliony eur získanými ročně jen z fondů společné zemědělské politiky největším příjemce zemědělských dotací v celé EU. Otázkou tu přitom není, jestli dotace pobírají i další zemědělci, jak Agrofert premiéra Babiše argumentuje. Koncentrace dotací do jednoho konglomerátu, kterého je premiér Babiš skutečným majitelem, je problém. V Česku kolem 6 % všech příjemců obdrží každý více než 100 000 eur, tedy 70 % obálky pro Česko v rámci společné zemědělské politiky,“ říká k rezoluci Hohlmeierová.

Rezoluce vznikla poté, co Evropská komise oficiálně zveřejnila výsledky prvního auditu o střetu zájmů v Česku. Na jeho základě EU nevyplácí dotace společnosti Agrofert. Navzdory tomu jsou některé dotace propláceny z českého státního rozpočtu – i o tom europoslanci ve své rezoluci hovoří.

„Nejnovější PR kampaň Agrofertu v médiích Andreje Babiše a nyní dokonce kontaktování europoslanců je jasnou labutí písní. Téma zneužívání peněz daňových poplatníků je příliš vážné, aby mohlo být politickou hrou. A to zde nemluvíme o zanedbatelných částkách, jak tvrdí Agrofert, ale o největším příjemci zemědělských dotací v Evropě. Někdy ani sebelepší PR nemůže zakrýt fakta,“ okomentoval celý problém europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten musel v loňském roce mít policejní ochranu poté, co jej Babiš kvůli kontrolní misi europoslanců do Česka veřejně urážel.

O Babišovi se v Evropském parlamentu naposledy hlasovalo loni v červnu. I tehdy se jednalo o jasnou většinu europoslanců, kteří vyzvali k řešení problému střetu zájmů.

Kompletní znění rezoluce Evropekého parlamentu o premiérovi Babišovi

Evropský parlament

1.  vítá zveřejnění závěrečné zprávy o auditu generálního ředitelství REGIO a generálního ředitelství EMPL o fungování zavedených řídících a kontrolních systémů, aby se zabránilo střetu zájmů v Česku, a to na základě opakovaných výzev europarlamentu, které potvrzují současný a probíhající střet zájmů předsedy vlády Babiše ve vztahu k holdingu Agrofert, čímž potvrdil postoj europarlamentu vyjádřený v předchozích usneseních a zprávách o udělení absolutoria;
2. vítá skutečnost, že generální ředitelství REGIO a generální ředitelství EMPL uznávají důležitý veřejný zájem na transparentnosti a informacích o této výjimečné situaci jako rozumný důvod pro zveřejnění; lituje nicméně, že zjištění byla zveřejněna až v dubnu 2021, přestože závěrečná zpráva o auditu byla českým orgánům zaslána v listopadu 2019 a Komise obdržela odpovědi v květnu 2020; naléhavě žádá generální ředitelství AGRI, aby urychlilo postup auditu a následná opatření a aby bez zbytečného odkladu zveřejnilo svou závěrečnou zprávu o auditu; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost platbám společnostem přímo a nepřímo vlastněným předsedou vlády Babišem nebo jinými členy české vlády;
   
3. považuje za politováníhodné, že auditní a rozporové postupy, jakož i postupy při provádění finančních oprav, se v současné době táhnou několik let; naléhavě žádá Komisi, aby revidovala pravidla postupů auditu a finančních oprav s cílem umožnit včasnější závěry a vymáhání neoprávněně vyplacených finančních prostředků EU; opakuje svou výzvu Komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty týkající se střetu zájmů českého předsedy vlády;
4. je hluboce znepokojen zjištěními ze zprávy o auditu, které ukazují, že:
   • ESI fondy byly neoprávněně poskytnuty subjektům ve skupině Agrofert,
   • předseda vlády je skutečným vlastníkem společnosti Agrofert Holding a od února 2017 svěřenských fondů AB Private Trust I a AB Private Trust II, které kontroluje, přičemž má přímý ekonomický zájem na úspěchu společnosti Agrofert,
   • předseda vlády Babiš se aktivně podílel na plnění rozpočtu EU v České republice a byl schopen vykonávat vliv na orgány, jako je Rada ESI fondů a Národní koordinační orgán, a zároveň se podílel na rozhodováních skupiny Agrofert,
   • identifikované projekty byly zadány v rozporu s článkem 4c revidovaného českého zákona o střetu zájmů, stejně jako s finančním nařízením EU,
   • během kontrolovaného období byl ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí pana Babiše jako předsedy vlády, předsedy Rady ESIF, ministra financí a místopředsedy vlády pro hospodářství;
5. trvá na tom, že střet zájmů na nejvyšší úrovni správy členského státu, nyní potvrzený zveřejněním závěrečné zprávy Komise o auditu fungování zavedených řídících a kontrolních systémů dne 23. dubna 2021 v České republice, nelze tolerovat a musí být plně vyřešen:
   • přijetím opatření, která zajistí, aby předseda vlády Babiš již ve vztahu ke skupině Agrofert neměl žádné ekonomické zájmy ani jiné zájmy spadající do působnosti článku 61 finančního nařízení EU nebo českého zákona o střetu zájmů, nebo
   • zajištěním toho, aby podnikatelské subjekty pod kontrolou předsedy vlády Babiše přestaly dostávat jakékoli financování z fondů EU, veřejné dotace nebo financování distribuované všemi úrovněmi veřejných orgánů v celé EU, nebo
   • zcela se zdrží účasti na jakémkoli rozhodovacím procesu EU, který by se mohl přímo či nepřímo dotýkat zájmů skupiny Agrofert; zdůrazňuje však, že s ohledem na funkce a pravomoci předsedy vlády a členů jeho vlády se zdá nemožné, že by takové opatření mohlo v praxi adekvátně řešit střet zájmů, pokud dotyčné osoby budou nadále vykonávat svou veřejnou správu funkce, a že odstoupení od veřejné služby proto představuje vhodnější prostředek k úplnému řešení střetu zájmů;
6. lituje, že zjištění auditu potvrzují existenci závažných systémových nedostatků ve fungování řídicího a kontrolního systému, zejména při odhalování střetu zájmů; lituje, že neúčinnost kontrolních mechanismů a neprůhledné procesy a struktury brání spolehlivosti prevence a odhalování střetu zájmů v České republice;
7. je hluboce znepokojen tím, že i po schválení článků 61 a 63 Finančního nařízení v roce 2018 stále přetrvávají nedostatky řídicích a kontrolních systémů – pokud jde o předcházení střetu zájmů – a že české orgány nepřijímají opatření k vyřešení problému;
8. vyjadřuje politování nad pokusy české vlády legalizovat střet zájmů předsedy vlády Babiše zákonem, který byl navržen na začátku pandemické krize v březnu 2020, místo řešení samotného střetu zájmů;
9. očekává, že národní orgány provedou všechna požadovaná doporučení s cílem mimo jiné zlepšit systém řízení a kontroly a prozkoumají všechny dotace udělené po 9. únoru 2017, které by mohly porušovat zákon o střetu zájmů;
10. žádá Komisi, aby informovala Parlament o provádění doporučení auditu českou vládou, zejména pokud jde o kontrolu všech finančních prostředků přidělených skupině Agrofert, které nebyly součástí auditu;
11. je hluboce znepokojen nedostatky celkového regulačního rámce, které ztěžují systematické určování skutečných vlastníků subjektů, které přijímají finanční prostředky EU; připomíná, že Komise potvrdila, že v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) provedla platby společnostem patřícím do skupiny Agrofert a také dalším společnostem, jejichž skutečným vlastníkem je předseda vlády Babiš v několika dalších členských státech, ale není schopna taxativně určit všechny hospodářské subjekty, které z toho měly prospěch; trvá na tom, že očekává, že Komise poskytne orgánu příslušnému k udělení absolutoria úplný a spolehlivý přehled všech plateb provedených společnostem skupiny Agrofert a společnostem se stejným skutečným vlastníkem ve všech členských státech za rozpočtové roky 2018 a 2019; vyzývá Komisi, aby zahrnula také informace pro rok 2020; domnívá se, že to ukazuje na naléhavou potřebu, aby Komise ve spolupráci s vnitrostátními agenturami navrhla standardizovaný a veřejně přístupný formát pro zveřejnění konečných příjemců plateb SZP;
12. bere na vědomí nedávnou opravu záznamů v registru skutečných vlastníků společností, který nyní uvádí předsedu vlády Babiše jako příjemce a akcionáře dceřiné společnosti Agrofert v Německu; znovu opakuje, že předseda vlády Babiš je uveden jako jedna ze šesti aktivních osob s významným vlivem nebo kontrolou nad správci trustu souvisejícího s dceřinou společností společnosti Agrofert s názvem GreenChem Solutions Ltd. ve Velké Británii; vyzývá všechny členské státy, ve kterých působí dceřiné společnosti Agrofertu, aby v tomto ohledu přezkoumaly rejstřík skutečných vlastníků;
13. lituje, že subjekty skupiny Agrofert nadále dostávají platby v rámci prvního pilíře Společné zemědělské politiky; připomíná, že český zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat jakékoli dotace, včetně přímých plateb SZP, společnosti, ve které veřejný činitel nebo subjekt ovládaný veřejným činitelem vlastní 25 % nebo větší podíl; zdůrazňuje vážné pochybnosti o nezávislosti českých orgánů, které rozhodují o způsobilosti a kontrole přímých zemědělských plateb; identifikuje ukazatele rizika ve skutečnosti, že společnosti, které jsou součástí skupiny Agrofert, nadále dostávají tyto prostředky v rozporu s českým zákonem o střetu zájmů;
14. konstatuje, že stávající české právní předpisy o střetu zájmů, které existují od roku 2006, měly značné mezery a významné nedostatky v provádění, což umožnilo vytvoření a růst hlubokých oligarchických struktur; vyjadřuje politování nad tím, že mise parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu v únoru 2020 odhalila závažné nedostatky v systémech pro předcházení, odhalování a řešení střetu zájmů v Česku;
15. je překvapen zdánlivě odlišnými přístupy k podobným porušením českého zákona o střetu zájmů a článku 61 Finančního nařízení ze strany GŘ REGIO a EMPL a GŘ AGRI; zatímco GŘ REGIO a EMPL se domnívají, že porušení českého zákona o střetu zájmů představuje porušení čl. 61 odst. 2 Finančního nařízení, zdá se, že GŘ AGRI neuplatňuje stejnou logiku; dále zdůrazňuje, že kontroly způsobilosti plateb založených na oprávněnosti (přímé platby) zahrnují při ověřování také prvek rozhodování; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí o ověření může být ovlivněno střetem zájmů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobné právní vysvětlení různých dopadů porušení vnitrostátních právních předpisů o střetu zájmů a článku 61 Finančního nařízení a aby zahrnovala podrobné vysvětlení toho, jak Komise zajišťuje, aby rozhodnutí o vyplácení nárokových plateb nebylo ovlivněno střetem zájmů;
16. je překvapen hodnocením Komise, že český ministr zemědělství není v situaci střetu zájmů, přestože jeho rodinní příslušníci dostávají značné částky zemědělských dotací, zatímco má na starosti programování a provádění zemědělských programů v rámci SZP; žádá Komisi, aby toto hodnocení sdílela s Parlamentem; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotný výklad a uplatňování článku 61 Finančního nařízení;
17. žádá Komisi, aby posoudila účinnost článku 61 Finančního nařízení při úspěšném předcházení nebo odhalování a řešení případů střetu zájmů, pokud k nim dojde, a aby případně předložila návrhy v rámci příští revize finančního nařízení dále posilovat pravidla upravující střet zájmů se zvláštním zřetelem na definice, oblast působnosti (na koho se vztahuje), identifikaci citlivých funkcí nebo rizikových činností, „situace, které lze objektivně vnímat jako střet zájmů“ a povinnosti v případě střetu zájmů; připomíná, že článek 61 Finančního nařízení nerozlišuje mezi různými druhy plateb z rozpočtu EU a že dostatečným ukazatelem je pouhá možnost použít pozici vyplývající ze střetu zájmů;
18. je znepokojen úzkým výkladem článku 61 Finančního nařízení ze strany české zemědělské platební agentury (Státní zemědělský intervenční fond), která jej považuje za nepoužitelný pro členy vlády; opakuje znepokojení europarlamentu ohledně řady nedostatků zjištěných při řízení české zemědělské platební agentury, zejména nedostatečné nezávislosti dozorčí rady, jak zdůrazňuje zpráva europarlamentu o její misi v České republice v únoru 2020; žádá Komisi, aby zahájila postup auditu s cílem zajistit řádné řízení agentury;
19. považuje pokyny Komise pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení podle finančního nařízení za důležitý nástroj k dalšímu posílení opatření na ochranu rozpočtu EU před podvody a nesrovnalostmi; žádá Komisi, aby zvýšila povědomí a podpořila jednotný výklad a uplatňování pravidel pro předcházení střetu zájmů, včetně přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP, a aby v tomto ohledu sledovala nezávislé fungování platebních agentur a struktur auditu; vyzývá Komisi, aby orgánům dotčených členských států poskytla další praktické příklady, návrhy a doporučení, která jim pomohou předcházet střetu zájmů;
20. znovu opakuje, že čeští občané a daňoví poplatníci by neměli platit ani nést žádné následky vyplývající ze střetu zájmů předsedy vlády Babiše a že společnosti patřící do skupiny Agrofert by měly splácet všechny dotace, které byly protiprávně přijaty z unijního nebo českého státního rozpočtu; naléhavě žádá české orgány, aby získaly zpět všechny dotace, které byly neoprávněně vyplaceny jakémukoli subjektu ve skupině Agrofert;
21. trvá na tom, že je nutné zastavit další vyplácení finančních prostředků, ať už z unijního nebo českého státního rozpočtu, společnostem, které jsou nakonec kontrolovány předsedou vlády Babišem nebo členy české vlády, dokud nebudou případy střetu zájmů plně vyřešeny;
22. naléhavě žádá vládu České republiky, aby zlepšila celkovou spravedlnost rozdělování dotací EU a vytvořila systém, který zaručí úplnou a úplnou transparentnost rozdělování fondů EU; se znepokojením konstatuje, že podle informací, které má Komise k dispozici, nebyla od svého zavedení v roce 2014 přijata žádná rozhodnutí, která by změnila český systém přímých plateb a vytvořila účinný mechanismus proti střetu zájmů;
23. připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ uměle vytvořila společnost Agrofert firmu střední velikosti, která zůstala pod kontrolou společnosti Agrofert, aby získala prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 miliony eur; považuje za nepřijatelné, že poté, co byly při vyšetřování „Čapího hnízda“ zjištěny závažné nesrovnalosti, české orgány stáhly projekt z financování EU s cílem financovat jej ze státního rozpočtu a přenesly finanční zátěž na české daňové poplatníky; považuje to za potvrzení toho, že české orgány nepřesvědčily Komisi o zákonnosti a správnosti těchto plateb; vyjadřuje politování nad tím, že to znamená, že úřad OLAF již nemá právo vyšetřovat a pouze vnitrostátní státní zástupce je oprávněn vznést obvinění; je vážně znepokojen tím, že český státní zástupce dočasně ukončil řízení a později případ znovu otevřel; vyzývá české orgány, aby co nejdříve informovaly orgány EU o výsledku šetření kauzy „Čapí hnízdo“;
24. je hluboce znepokojen politickým tlakem proti nezávislým sdělovacím prostředkům a nezávislým institucím v České republice, který byl nedávno zdůrazněn rezignací nejvyššího státního zástupce, který jako důvod své rezignace uvedl tlak ministryně spravedlnosti;
25. žádá Komisi, aby prozkoumala zranitelná místa českého soudního systému a zahájila nezbytná opatření; žádá Komisi, aby pečlivě prozkoumala a analyzovala, zda byly jakékoli další případy týkající se členů české vlády staženy nebo předčasně uzavřeny po potenciálním nátlaku; vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu informovala Parlament o svých zjištěních a závěrech;
26. je znepokojen zprávami, že česká vláda již v kontrolovaném období vyplatila společnosti Agrofert z českého státního rozpočtu více než 150 milionů Kč; jelikož to může představovat nezákonnou státní podporu a narušit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU, jakož i její integritu, žádá Komisi, aby tyto případy financování ze státního rozpočtu plně prošetřila a informovala Parlament o závěrech šetření a přijatých opatřeních;
27. odsuzuje praxi vyřazování projektů z financování EU za účelem jejich financování ze státního rozpočtu poté, co Komise nebo Evropský účetní dvůr zjistí nesrovnalosti; žádá Komisi, aby v tyto případy pečlivě sledovala a prováděla pečlivou právní analýzu, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat možnému porušení pravidel státní podpory;
28. vyjadřuje politování nad vyjádřeními, která učinil předseda vlády Babiš v reakci na zveřejnění závěrečné zprávy o auditu GŘ REGIO a EMPL; považuje za nepřijatelné, aby byl auditor Evropské komise členem Evropské rady nazýván „mafií“;
29. odsuzuje pomlouvačné poznámky premiéra Babiše proti médiím, která informují o jeho střetu zájmů a fungování jeho podniků; v tomto ohledu poukazuje na jeho negativní komentáře k Deníku Referendum v českém parlamentu v listopadu 2020;
30. je hluboce znepokojen nízkou úrovní souladu s doporučeními GRECO obsaženými ve hodnotící zprávě čtvrtého kola – pouze jedno ze čtrnácti doporučení bylo provedeno uspokojivě, sedm doporučení bylo částečně provedeno a zbývajících šest doporučení nebylo provedeno vůbec;
31. naléhavě žádá všechny členské státy, aby v rámci nového Víceletého finančního rámce zakázaly případy vyplácení dotací jednotlivým fyzickým osobám v milionech eur a aby se posunuly k postoji europarlamentu, který zaručuje plnou transparentnost a možnost agregovat platby, jakož i postupy digitálního monitorování a auditu přes hranice členských států v programech v rámci sdíleného řízení;
32. vyzývá Radu, aby při probíhajících jednáních o nařízení Společné zemědělské politiky řádně zvážila rozpočtovou účinnost a spravedlivější a transparentnější rozdělení přímých plateb a posunula se směrem k postoji europarlamentu, kterým je stanovení zvláštního zastropování na fyzickou osobu pro oba pilíře SZP, stejně jako postupné snižování, povinné stropy a přerozdělovací platby, aby se zajistilo celkové pozitivní vnímání SZP občany EU; zdůrazňuje, že jednání v Radě nesmí být ovlivněna střety zájmů a že žádný ministr, člen nebo zástupce národní vlády se nesmí účastnit jednání, pokud je ve střetu zájmů; považuje za nepřijatelné, že se předseda vlády Babiš, který je skutečným vlastníkem skupiny Agrofert, účastnil jednání o SZP a bojoval proti omezení dotací; zdůrazňuje, že stropy na fyzickou osobu pro první a druhý pilíř SZP musí být jednotně použitelné, a to i pro členy vlád jednotlivých států, aby se jim zabránilo v jednání v Radě ve svůj vlastní prospěch;
33. rozhodně nesouhlasí s oligarchickými strukturami využívajícími zemědělské a soudržné fondy EU, kdy menšina příjemců dostává převážnou většinu fondů EU, a vyzývá Komisi, Radu a Evropskou radu, aby zabránily podpoře takových struktur, které snižují konkurenceschopnost malých a středních zemědělců a rodinných farem, které by měly být hlavními příjemci SZP;
34. zdůrazňuje vážné znepokojení nad skutečností, že předseda vlády Babiš je v konfliktu zájmů, zatímco se účastní rozhodování o sladění Společné zemědělské politiky s celkovými cíli evropské politiky v oblasti klimatu, protože obchodní zájmy skupiny Agrofert by mohly převážit nad veřejným zájmem na podpoře udržitelnějšího zemědělství a omezení negativních dopadů změny klimatu;
35. domnívá se, že nedostatek opatření české vlády při řešení střetu zájmů předsedy vlády Babiše má negativní dopad na fungování českých státních orgánů, včetně donucovacích orgánů a řídících a kontrolních systémů, a na dodržování souladu s právními předpisy EU;
36. vyzývá Komisi, aby posoudila výše uvedenou situaci, spolu s vlivem předsedy vlády Babiše na česká média a na soudní systém, s cílem identifikovat porušení právního státu, a bude-li potvrzena, na základě jejích zjištění aktivovat včas mechanismus podmínky právního státu pro ochranu rozpočtu Unie;
37. je stále znepokojen rostoucí koncentrací vlastnictví médií v rukou několika oligarchů;
38. konstatuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni probíhají vyšetřování a audity možného střetu zájmů a využívání finančních prostředků EU; je znepokojen obavami vyjádřenými ve zprávě Komise o právním státu z roku 2020, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně stíhány a že byly zjištěny určité mezery v rámcích integrity platných pro členy parlamentu;
39. vyzývá Radu a Evropskou radu, aby přijaly veškerá nezbytná a vhodná opatření k předcházení střetu zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 Finančního nařízení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že český předseda vlády byl a stále je aktivně součástí jednání o rozpočtu EU a programech EU, přičemž je v konfliktu zájmů; žádá Radu a Evropskou radu, aby Parlamentu vysvětlily, jak plánují zohlednit a jednat v souvislosti s účastí předsedy vlády Babiše na rozhodování o SZP a rozpočtu EU po uzavření auditních zpráv Komise;
40. domnívá se, že případ střetu zájmů předsedy vlády Babiše rovněž potvrzuje naléhavou potřebu zavést interoperabilní digitální systém podávání zpráv a monitorování pro finance EU; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že spolunormotvůrci nedosáhli uspokojivé dohody o ustanoveních, která stanoví interoperabilitu systémů IT, což by umožnilo standardizované a jednotné podávání zpráv a podporovalo spolupráci; požaduje, aby se všechny příslušné subjekty snažily usilovat o stejně účinná řešení v zájmu lepší odpovědnosti;
41. vyzývá Komisi, aby zajistila plné uplatňování ustanovení finančního nařízení o střetu zájmů, a to i v případě střetu zájmů předsedy vlády Babiše, aby se v rámci Víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a EU nové generace neprováděly žádné platby společnostem přímo ani nepřímo vlastněným předsedou vlády Babišem; vyzývá k dalšímu přezkumu jakéhokoli možného střetu zájmů, jakož i dalších prvků právního státu v národních plánech obnovy;
42. zdůrazňuje, že poslanci Evropského parlamentu musí být schopni vykonávat svou práci bezpečně a že národní vlády jsou odpovědné za zajištění jejich ochrany ve svých domovských zemích;
43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a oběma komorám Parlamentu České republiky.