Už teď je jasné, že za sebou ministryně financí Alena Schillerová, co se týče státní pokladny, zanechá učiněnou spoušť. Stačí zopakovat pár čísel: Pro letošní rok je naplánovaný rekordní schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard korun, na příští rok pak ministerstvo navrhuje rozpočtový deficit 390 miliard korun a celkové zadlužení by mělo v roce 2024 dosáhnout 54,6 procenta HDP. Letos by mělo vystoupat na 44,8 procenta HDP, přičemž ještě loni bylo 38,1 procenta, a není to tak dávno, co se premiér Andrej Babiš chlubil, že kleslo až na 30 procent HDP. Šéfka státní kasy se přesto tváří, že se nic neděje a že usilovně pracuje na tom, aby veřejné finance odevzdala svému nástupci v co nejlepším stavu.

Nejnověji tuhle komedii Alena Schillerová hrála ve středu po schůzce s prezidentem republiky Milošem Zemanem, na které hovořili právě o státním rozpočtu. Ministryně financí se prý s hlavou státu shodla na nutnosti maximálně investovat. Schillerová se v této souvislosti neváhala hned pochlubit tím, že podle aktuálního návrhu státního rozpočtu půjde na investice 189 miliard korun, což je nejvíce za posledních 20 let.

„My jsme ne naplano řekli, že se chceme krizí proinvestovat. Těžko bychom to mohli dosáhnout, kdybychom investice podcenili,“ uvedla Schillerová. To zní sice krásně a úsloví proinvestovat se z krize je velmi módní a populární, ale když si vedle sebe dáme letošní plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 500 miliard a 189 miliard na investice, tak jsou to jenom necelé dvě pětiny z něj, a to se stále bavíme pouze o částce, kterou si na letošek Česká republika vypůjčí.

Stejně tak, když si vezmeme rozpočet na příští rok, jehož příjmy podle ministerstva financí mají činit včetně finančních prostředků z Evropské unie 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun, tak vidíme, že částka 189 miliard na investice je skoro nic. Jde o velmi malou část z celkových příjmů či výdajů.

Takže ohánět se investicemi je sice pěkná věc, ale jednak záleží na tom, o jaké investice se přesně jedná (v našem případě má většina těchto peněz jít na Státní fond dopravní infrastruktury), a pak v případě Česka jde spíše o menší část výdajů státu a hlavní těžiště našeho státního rozpočtu zkrátka spočívá někde trochu jinde. A těžko se domnívat, že se nám s touto ne úplně rozhodující částkou podaří se „krizí proinvestovat“, jak tvrdí Alena Schillerová. Prezidentovi se sice takový přístup líbí, ale ve skutečnosti jsou to jen slova, která neodpovídají realitě a která mnoho neznamenají.

Žádné velké terno

Mnohem větším tématem jsou nakonec úspory. I o těch Schillerová se Zemanem mluvila. „Řekla jsem mu, že se budu během léta klasicky hádat o každou miliardu,“ zdůraznila ministryně, která se prý rovněž bude snažit, aby nerostly výdaje na platy ve veřejné sféře.

Dále čtěte

Maláčová se Schillerovou se mohou přetrhnout, aby se zavděčily důchodcům. Zadělávají tak na budoucí křivdy

Poslanecká sněmovna ve středu podpořila v prvním čtení návrh na zvýšení penzí o 300 korun nad rámec…

Správkyně státní pokladny plánuje, že provozní výdaje státu budou fakticky klesat. Platy úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů hodlá zmrazit. „Informovala jsem pana prezidenta, že deficit 390 miliard korun je pro mě nepřekročitelný,“ prohlásila Schillerová.

Ministryně tak vytváří dojem nekompromisní strážkyně státního rozpočtu, která jako ostříž bedlivě střeží každou korunu a svádí o ni urputné a tvrdé souboje, což také samozřejmě vůbec neodpovídá skutečnosti, jak jsme si uvedli hned na začátku. Stačí si znova připomenout a zopakovat výše zmíněná čísla.

Alena Schillerová počítá s tím, že by strukturální deficit rozpočtu měl klesat o půl procentního bodu ročně, což tedy rozhodně žádná závratná konsolidace veřejných financí není. Kdyby se zrealizovaly úspory, které ministryně plánuje, znamenalo by to, že by zadlužení v roce 2024 nestouplo na 54,6 procenta HDP, nýbrž na 52,8 procenta HDP. To opravdu nelze označit za velké terno.

Vyjedený krám

Podle Schillerové je ale tempo konsolidace pro rok 2022 zcela přiměřené. Tento pohled na věc ovšem nesdílí například Národní rozpočtová rada, která opakovaně varuje před velmi rychlým zadlužováním a velkými rozpočtovými schodky. Ve své nejnovější Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí tak upozornila na to, že Česká republika narazí na tzv. dluhovou brzdu ve výši 55 procent HDP už za tři roky, pokud nedojde ke změně v plánované rozpočtové politice.

„Jediný nepříznivý rok stačil na to, aby se náraz na dluhovou brzdu přiblížil o téměř dvě dekády. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela,“ prohlásila v souvislosti se zveřejněním uvedené zprávy předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Když to shrneme, ministryně financí Alena Schillerová si může říkat, co chce, a notovat si s prezidentem Milošem Zemanem ohledně plánovaných investic sebevíc, nic to ovšem nemění na tom, že svému nástupci v čele tohoto rezortu zanechá nejenom doslova vyjedený krám, ale i spoustu problémů spojených se strukturálním deficitem státního rozpočtu, které bude třeba urgentně řešit.