ROZHOVOR / Hamás se dostal do pozice, kdy pro Izrael v zásadě není jiná cesta než – pokud ho zcela nezlikvidovat – pak alespoň výrazně omezit jeho personální i materiální schopnosti vést jakékoliv další útoky, řekl zástupce velvyslankyně v Tel Avivu diplomat Cyril Bumbálek. Návštěva ministra zahraničí Jana Lipavského podle něj nese význam i v tom smyslu, že mu Izrael poskytl možnost být prvním, což je velice hlubokým oceněním z jeho strany. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popsal, jaká atmosféra panuje mezi izraelskými občany, jak čeští krajané tuto situaci vnímají a jakým způsobem velvyslanectví komunikuje s Čechy v Izraeli.

Jak se situace během prvních pár dní od sobotního útoku zatím vyvinula? Jsou lidé stále v šoku?

Prvotní šok zasáhl celou zemi a dostal do nálady, kdy lidé samozřejmě žádají reakce a vědí, že Izrael musí reagovat tvrdě. Akce samotná byla bezprecedentní počtem obětí, provedením i tím, že se nejednalo o raketové ostřelování, na které jsou lidé zvyklí, ale o invazi, při které byli lidé vražděni. Nebyl to boj v souladu s mezinárodním právem, jakkoliv Hamás není žádná státní entita, byl to masakr lidí.

Rétorika, která tu zaznívá, je velmi silná pro národ, který si prožil trauma holocaustu, takže lidé vědí, že bude velmi tvrdá odveta, na kterou se země připravuje. V tuto chvíli bylo zmobilizováno 300 tisíc vojáků, kteří posílí řádnou armádu, připravují se přesuny vojenské techniky. Nikdo samozřejmě neví, kdy pozemní operace začne, a současně se země jistí proti tomu, aby toho nevyužil například libanonský Hizballáh na severu země a nepokusil se zaútočit nebo se připojit k teroru, který tu zahájila palestinská teroristická hnutí Hamás a islámský Džihád.

Jak to v Tel Avivu a celkově v Izraeli nyní vypadá, co se týče běžného života? Jaká bezpečnostní opatření byla zavedena?

Běžný život je potřeba oddělit od oblastí bezprostředního Pásma Gazy, které byly jednak zasaženy terorem a vraždami ohromného množství lidí, destrukcí i obcí, majetku a jsou nadále daleko víc pod palbou raket z Pásma Gazy. I ve větších městech, která jsou ve vzdálenosti zhruba 20 kilometrů, je situace velice složitá. Z bezprostřední blízkosti Pásma Gazy bylo nebo má být evakuováno 24 obcí, které přímo sousedí s Pásmem, a to právě kvůli předpokládané vojenské operaci, která může být zahájena každým dnem. Lidé v oblastech, kam padají rakety pravidelně, jsou většinu času v krytech, nebo odcestovali k příbuzným, kteří bydlí dál.

Na fungování služeb je znát, že 300 tisíc lidí šlo do armády, takže některé jsou omezeny.

Ve zbytku země včetně Tel Avivu a hlavního města Jeruzaléma je vidět, že je válečný stav, ale ne tím způsobem, že by lidé prchali, ale spíš tím, že život probíhá ve víkendových kolejích. Fungují obchody, zásobování, lidé chodí do práce. Řada lidí, rodičů, na druhou stranu musela zůstat doma, protože jsou zavřené školy, anebo lidé pracují z domova. Na fungování služeb je znát, že 300 tisíc lidí šlo do armády, takže některé jsou omezeny. Funguje veřejná doprava, stejně jako zdravotnický sektor, mezinárodní letiště v Tel Avivu a jsou otevřené hraniční přechody.

Lidé nejsou vystrašení, ale jsou disciplinovaní. Na ostřelování jsou zvyklí a většina Izraelců, jak muži, tak ženy, absolvovali vojenskou službu, takže vědí, jak se zachovat v případě leteckého poplachu. Lidé spolupracují s vládou a dbají pokynů bezpečnostních složek, takže atmosféra není nějak zmatečná. Země je v mimořádném stavu, připravuje se na to, co je potřeba, a jinak život běží tak, jak má.

Sobotní útok byl podle všeho nečekaný. Šlo o nějakou chybu systému a nepřipravenost státu?

To je věc, která je a bude předmětem diskuzí. Řada expertů se k tomu vyjadřuje už nyní, na politické úrovni je zjevné, že debata bude probíhat, ale v tuto chvíli je potřeba si nejdříve poradit s teroristickou hrozbou.

Dnes se rozšířila vláda o jednoho z dvou hlavních představitelů opozice, který dočasně vstoupil do vlády právě za účelem, aby sjednotil zemi, běžná politika šla stranou, aby země vyřešila bezpečnostní problém a provedla úspěšnou vojenskou akci, kterou eliminuje teroristy v Pásmu Gazy. Teprve potom, až se země vrátí do normálních kolejí, zase propukne běžná politická diskuze, jejíž součástí bude i snaha vyšetřit, co se stalo, kdo nesl odpovědnost a zda bylo něco podceněno. Nyní jsou všichni jednotní, protože je potřeba se vypořádat s terorismem v Pásmu Gazy.

Hamás se dostal do pozice, kdy pro Izrael v zásadě není jiná cesta než – pokud ho zcela nezlikvidovat – pak alespoň výrazně omezit jeho schopnosti vést jakékoliv další útoky.

Už dříve jste řekl, že si tímto útokem Hamás podepsal rozsudek smrti. Jak to myslíte?

Hamás v minulosti opakovaně útočil na Izrael, především raketami, ale agrese byla vždy vnímaná jako omezený konflikt, který stál i na izraelské straně lidské životy, byť většinu z raket, které míří na civilní cíle, zničí protiraketový systém Aerodome.

Stejně tak byla izraelská reakce často tvrdá – bombardování cílů, teroristů a vojenské infrastruktury v Pásmu Gazy, ale vždy bylo po nějaké době vyjednáno příměří, kdy i teroristé v zásadě dosáhli ústupků a sami přerušili boj.

To, co nastalo teď, kdy stovky teroristů pronikly přes hraniční bariéru na izraelské území a povraždili více než tisíc osob, přičemž větší část těch, kteří zemřeli, nebyli vojáci, ale civilisté, je něco, co je naprosto v rozporu s dosavadním modem operandi teroristů Pásma Gazy a co v žádném případě nepůjde zapomenout. 

Hamás se dostal do pozice, kdy pro Izrael v zásadě není jiná cesta než – pokud ho zcela nezlikvidovat – pak alespoň výrazně omezit jeho personální i materiální schopnosti vést jakékoliv další útoky.

Ptala jsem se, zda bude Člověk v Tísni poskytovat Izraeli nějakou pomoc, přestože organizace v zemi přímo nepracuje, a dostalo se mi odpovědi, že pravděpodobně ne, protože Izrael je mimořádně schopný stát a jejich pomoc by vlastně nebyla potřeba. Je to pravda? V čem je Izrael v tomto smyslu tak vyspělá země?

Izrael je v první řadě připravený na takové situace. Celý systém civilní obrany funguje kvalitně. Jsou všude kryty, zásoby veškerého materiálu, ale to neznamená, že by Izrael, byť třeba symbolickou, pomoc vůbec nepotřeboval. Určitě, jakkoliv to není srovnatelné se zeměmi typu Afghánistánu a chudými africkými zeměmi, takové formy existují. V celé Izraeli lidé spontánně pomáhají, dělají například sbírky různého materiálu, a ne že by to bylo tolik potřeba, ale lidé cítí potřebu pomoci vojákům, kteří odcházejí bojovat. 

Izrael se nebude bránit nějakým formám pomoci. I kdyby to mělo mít symbolický význam, pomoc je důležitá i jako gesto solidarity. Izrael třeba později uvítá pomoc s obnovou území, zničených obcí, nebo s psychologickou pomocí dětem, které se ocitly bez rodičů. Najdou se oblasti, kde bude možné pomoci, i když to třeba nebude Izrael žádat a nebude to nezbytně potřebovat, ale myslím, že vůle pomáhat je, a myslím, že bude i vůle nějakou dílčí pomoc přijmout. 

Rýsuje se již nějaká pomoc pro Izrael ze strany České republiky?

Víme o tom, že jsou spontánní iniciativy organizované na různých občanských platformách. Myslím, že i česká vláda bude připravena zvážit pomoc, ale ta bude samozřejmě reagovat na poptávku ze strany Izraele. Rozhodně by to nebylo nic unáhleného, ale šlo by o předem projednanou pomoc. V tuto chvíli Izrael reaguje na urgentní situaci a zahraniční pomoc se může řešit až v následujících týdnech, až bude prostor pomoc lépe zacílit. 

Z bezprostřední blízkosti Pásma Gazy má být evakuováno 24 obcí, a to právě kvůli předpokládané vojenské operaci, která může být zahájena každým dnem.

Jak Izrael vnímá návštěvu ministra zahraničí Jana Lipavského? Jak zásadní to byl krok v souvislosti s česko-izraelskými vztahy?

Je to logický krok, protože Česká republika je jedním z největších přátel Izraele na světě a jsme největší přítel Izraele v Evropě. Nejde jen o to, že ministr Lipavský přicestoval, což je samozřejmě velmi silné gesto podpory a solidarity, ale současně jde o to, že Izrael poskytl možnost, aby český ministr byl první. To je samozřejmě i ze strany Izraele ocenění hlubokých strategických vztahů mezi zeměmi, takže to není jen shoda okolností. Je to reflexí, jak důležité jsou vztahy s Izraelem pro Českou republiku, a současně, jak si Izrael váží podpory, které se mu od České republiky dostává. 

Předpokládám, že jste s českým ministerstvem zahraničních věcí v neustálém kontaktu, o čem aktuálně jednáte? Jde hlavně o repatriační lety?

Určitě jsou to primárně repatriační lety a pomoc českým občanům, kteří se tu ocitli v situaci, kdy zejména turisté mohou mít těžkosti s cestami domů, protože řada leteckých společností zrušila pravidelné lety a zajistit si nové letenky ze dne na den není úplně možné, případně je to finančně nákladné a lidé tu přitom nechtějí zůstávat déle. Možnost využít lety je gesto podpory českým občanům.

Současně to není tak, že bychom české občany vyzývali k opuštění země. Upozorňujeme na to, jaká situace tady je, ale necháváme na rozhodnutí každého občana, jak se zachová. 

Stále platí, že jsou Češi v Izraeli v pořádku?

Ano, nemáme informace o tom, že by byl český občan zraněn nebo zabit při teroristickém útoku a čeští občané nejsou ani mezi unesenými. V tomto ohledu je naše práce o trochu jednodušší než kolegů z jiných, i evropských, zemí.

A víte, kde Češi v Izraeli jsou, a řešíte nějaké složitější případy?

S českými občany komunikujeme. Mohou se na nás obracet prostřednictvím telefonních linek, píšou nám e-maily, snažíme se odpovídat. Když má někdo pocit nějaké úzkosti, samozřejmě se snažíme situaci řešit, ale zatím jsme neměli žádný případ, že by byl někdo v ohrožení života, nebo se cítil vyloženě v nebezpečí toho rázu, kdy by bylo potřeba nějakým způsobem bezprostředně zasáhnout.

Jedná se o lidi na dovolené nebo spíše o ty, kteří v zemi pobývají dlouhodobě?

Jedná se z velké části o lidi, kteří přicestovali krátkodobě, tedy i například za prací, a z menší části o krajany. V zásadě jde například o rodiny s malými dětmi, kteří by rádi odcestovali do České republiky na nějaký krátký čas a vyčkali, jakým způsobem se situace vyvine.

Většina českých občanů, kteří tu žijí, se tu cítí bezpečně a ví, že Izrael je země, která nedopustí, aby teroristický útok dále eskaloval.

Jak velká je krajanská komunita v Izraeli?

Krajanská komunita čítá několik tisíc osob, nicméně její struktura je velmi rozličná. Jsou to lidé, kteří z České republiky odešli za prací, jsou to Židé, případně jde o sňatky českých a izraelských občanů. Komunita je pestrá a jsou to i lidé generačně velmi staří, dokonce i přeživší holocaust, pak to jsou mladí lidé, kteří tu například studují, nebo rodiny. Jsou to různé typy lidí a různé jsou i jejich důvody, proč tu žijí, nebo proč by chtěli odcestovat do České republiky.

A jak velká část z nich uvažuje o návratu do České republiky?

Myslíme si, že jde o relativně malou část. Většina českých občanů, kteří tu žijí – a často jsou to lidé, kteří mají české i izraelské občanství – tu má rodiny, zázemí, cítí se tu bezpečně a ví, že Izrael je země, která nedopustí, aby teroristický útok dále eskaloval. Je to samozřejmě každého individuální rozhodnutí, ale naprostá většina Čechů tu zůstává a nemá důvod k tomu, aby opouštěla Izrael a mířila do České republiky. 

Do Česka se s ministrem Lipavským vrátilo v úterý 34 Čechů, v noci ze středy na čtvrtek pak dalších asi 40 a zařízené jsou prý lety až pro 450 lidí. Mělo by to stačit?

Mělo. Dokonce si myslíme, že takové množství letů nebude potřeba, ale samozřejmě oceňujeme, že ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí je schopno flexibilně navyšovat kapacitu podle potřeby. Nám to umožňuje připisovat na seznamy další zájemce během dneška, zítřka. Pokud lety nevyužijí, nevadí, ale pro nás je velmi dobré, že ta možnost pro české občany existuje ve větším počtu. 

Médii proběhla kritika velvyslanectví, že dostatečně nekomunikovalo s Čechy v Izraeli. Jak se na to díváte?

Ke kritice, se kterou se občané obracejí na média, se nemůžeme vyjadřovat. To nám nepřísluší. Ze své osobní zkušenosti vím, že celý úřad včetně velvyslankyně se věnuje pomoci českým občanům, a to nejen v pracovní době, ale i po nocích. Pomoc je velmi intenzivní a myslím, že velmi účinná. Samozřejmě se nikdy nelze zavděčit všem, ale myslím, že pro občany děláme vše, co je v našich silách, a nikdo z nich nezůstal v nouzi bez pomoci.

Neměly se třeba repatriační lety začít řešit dříve?

O tom velvyslanectví nerozhoduje. Poskytujeme informace zejména ministerstvu zahraničních věcí, další složky české vlády je vyhodnocují a není na nás, abychom hodnotili, zda lety měly přijít dříve nebo později.