Zatímco si úředníci z české hygieny pochvalovali vysokou úroveň dodatečných venkovních chlazených skladišť na těla mrtvých pacientů u krematorií, svět obletěla zpráva o německo-americké vakcíně proti koronaviru, která v již třetím stadiu testování prokázala na desítkách tisíc osob mimořádně vysokou účinnost. Ještě do konce letošního roku chtějí společnosti Pfizer a Biontech vyrobit vysoké desítky milionů dávek, a do konce roku 2021 celkem 1,3 miliardy dávek. Vlády a instituce na Západě už mají zamluvené dodávky a právě rozhodují o tom, koho je třeba očkovat přednostně.
Konec pandemie nového typu koronaviru je možná blíž, než se ještě minulý týden mohlo zdát. Americká firma Pfizer a německá Biontech v pondělí zveřejnily první data z testů látky BNT162, která v rozhodující 3. fázi testování prokázala 90procentní účinnost. Žádné vážnější vedlejší účinky se neprojevily. Tohoto mimořádného výsledku přitom vědci dosáhli u testů s bezmála 44 tisíci osobami, resp. u poloviny z nich, neboť zbývající části dobrovolníků, která tvořila kontrolní skupinu, podali placebo. Šéf Mohučské (Mainz) společnosti Ugur Sahin německému veřejnoprávnímu vysílateli Südwestrundfunk (SWR) upřesnil, že bezmála polovina dobrovolníků, jimž vědci podali předmětnou očkovací látku na genové bázi, byla starší 65 let – což naznačuje, že daná látka chrání i tuto rizikovou skupinu.
Německá média, mezi nimi Severoněmecký rozhlas (NDR), citují šéfa Virologického institutu při univerzitní klinice v Erlangenu Klause Überlu, který je zároveň členem stálé očkovací komise v Institutu Roberta Kocha a který u zmíněné vakcíny potvrzuje, že „prokázala velmi vysokou účinnost“, která má být dokonce „vyšší, než jaká bývá obvyklá u vakcín proti chřipce“. Všechny podstatné informace však výrobci ještě neposkytli, nezávislí experti například čekají na primární data, z nichž by mohli usoudit na účinnost této látky u jednotlivých věkových skupin. Z těch, kteří dostali testovanou látku, se nakazila koronavirem jen nepatrná část.
Váhu slibným zprávám o vakcíně dodávají akce německých institucí z posledních dní. Stálá očkovací komise, Národní akademie věd Leopoldina a Německá etická rada vypracovaly doporučení, jak rozdělování vakcíny proti koronaviru řídit. „Bude nutné určit prioritní skupiny, protože účinných vakcín proti nemoci Covid-19 zpočátku nebude dostatek,“ zdůrazňují zmíněné německé instituce s tím, že půjde v první řadě o prevenci těžkých průběhů onemocnění a úmrtí, jakož také o ochranu lidí, kteří jsou v práci vystaveni vysokému riziku, prevenci šíření nákazy v místech, kde se vyskytují rizikové skupiny lidí, stejně jako o ochranu lidí ve vysokých státních funkcích. Kdo tedy bude očkovaný jako první, vyplyne z konkrétních doporučení, která zmíněné instituce vydají během několika týdnů.
Německá kancléřka v nedělním vládním videu vyjádřila naději, že první očkovací látky úřady „už brzy“ připustí, a naznačila, že očkováni budou přednostně lékaři, zdravotníci a příslušníci rizikových skupin. Cílem pak bude dobrovolné očkování co největšího počtu lidí. Než se to podaří, bude třeba ještě počítat s určitými omezeními, dodala kancléřka.
O tom, kdo se k vakcíně dostane dřív, rozhodnou z velké části rezervace. Britská vláda vakcínu u firem Biontech a Pfizer rezervovala už v červenci. V případě, že úřady jejich očkovací látku schválí, mají Anglii podle dohody dodat 30 milionů dávek. Koncem července obě firmy uvedly, že americká vláda objednala 100 milionů dávek za 1,95 milliardy dolarů s předjednanou možností získat dalších 500 milionů dávek. Stejně tak přislíbily Japonsku dodávku 120 milionů dávek v první polovině roku 2021 – pakliže bude látka schválena. Dohodu s výrobci uzavřela i Kanada.
Evropská komise v září rezervovala 200 milionů dávek, přičemž Německo má k tomu předjednaných 40 millionů dávek. Spolková vláda přispěla na vývoj a výrobu vakcíny 375 miliony eur.