Vyšetřovací komise k OKD chce podat čtrnáct trestních oznámení. Okolnosti této privatizace ovšem už šetřila policie a řešily ji soudy. Bombastické výstupy komise nepřinášejí žádný průlom a fakticky naplňují jediný cíl: Slouží politickým zájmům premiéra Babiše a prezidenta Zemana.

Dále čtěte

Státní šikana podnikatelů v praxi. Stotisícové pokuty hrozí i poctivým plátcům daní

Premiér Babiš a jeho ministři zdůrazňují, jak jim jde o blaho podnikatelů a jak jim snižují byrokracii. Pravý opak je…

Na první pohled jsou závěry sněmovní vyšetřovací komise, jejíž vznik v roce 2017 iniciovali Piráti, monumentální. Vytvářejí dojem, jako by s odstupem téměř třiceti let konečně rozpletla složitou síť privatizace Ostravsko-karvinských dolů (OKD) s počátkem v prosinci 1990. Jakkoli mohou být některé peripetie této privatizace sporné a vyvolávají otazníky, výstup komise svým záběrem spíše připomíná lidový tribunál, suplující práci orgánů činných v trestním řízení.

Bezprecedentní výstup komise

Na tiskové konferenci komise, oznamující podání trestních oznámení v historii komisí ve zcela bezprecedentním rozsahu, vystoupila poslanecká „koalice“ ve složení předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti), Josef Hájek (ANO), Lubomír Volný (nezařazený, dříve SPD) a Václav Klaus mladší (nezařazený, Trikolóra), kteří se nejvíce podíleli na finalizaci zprávy. Nakonec ji podepsalo osm členů komise kromě Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který z ní odešel kvůli jmenování ministrem, a dnes se od jejích závěrů distancuje.

Trestní oznámení padnou na bývalé ministry v širokém časovém období Vladimíra Dlouhého, Jiřího Skalického, Bohuslava Sobotku a Milana Urbana, a mimo jiné na pozdějšího nabyvatele OKD Zdeňka Bakalu a Sobotkova poradce Radka Pokorného.

Předmětem tohoto textu není rozebírat složitou podstatu privatizace OKD, kterou jistě provázely i kontroverzní události, například nesplněný slib levně odprodat 43 tisíc bytů horníkům. Za pozornost stojí její celkové souvislosti.

Souběžný soud

Poněkud zvláštní bylo už zřízení komise, jelikož souběžně probíhalo soudní řízení kvůli privatizaci 46procentního podílu OKD v roce 2004, což zavánělo politickým ovlivňováním. Tento soudní spor začal v roce 2015, o co v něm šlo?

Grossova vláda prodala na návrh ministrů Sobotky a Urbana zbývající podíl OKD skupině Karbon Invest za 4,1 miliardy korun, která jej později prodala Bakalově společnosti RPG Industries. Policie dospěla k závěru, že privatizovaný podíl byl prodán pod cenou, a vyčíslila škodu státu na 5,7 miliardy korun.

Obžalováni byli soudní znalec Doucha a dva bývalí náměstci Fondu národního majetku Kuta a Škurek, kteří na základě jeho posudku připravili vládě smlouvu. Politický náboj dostala kauza ve chvíli, kdy se k žalobě připojilo Ministerstvo financí tehdy vedené Andrejem Babišem, které se přihlásilo o náhradu škody i s úroky ve výši 6,8 miliardy korun.

Proces roku

Šéf ANO opakovaně používal kauzu OKD jako klacek ve střetu s premiérem Sobotkou a do této mocenské hry zapojil svůj tisk. „Samozřejmě že za to nese odpovědnost,“ reagoval na úniky ze spisu o údajně nevýhodném prodeji dolů do Mladé fronty DNES už v dubnu 2014.

V návaznosti na přiostřování vztahů mezi hnutím ANO a ČSSD před parlamentními volbami přiostřovala i Babišova média. Deník Lidové noviny věštil počátkem roku 2017, že se kauza OKD stane „procesem roku“ a „nebude nouze o špínu“. Následující vývoj mu dal za pravdu. O systematické snaze naplnit tuto věštbu svědčí desítky článků v Lidových novinách a Mladé frontě DNES věnovaných privatizaci OKD, s využitím četných úniků ze živých protokolů.

Kauza splaskla letos v dubnu, kdy odvolací Městský soud v Praze zprostil všechny obžalované viny a nepotvrdil avizovanou škodu státu. O to překvapivější jsou aktuální závěry parlamentní komise. Dlužno však připomenout, že někteří její nejaktivnější členové neponechali nic náhodě a konzultovali celou záležitost i s prezidentem Zemanem.

Prezident chce potrestání viníků

Loni v květnu se na hradní audienci ohlásili předseda komise Černohorský a Babišův poslanec Hájek. Přitom bylo z mnoha Zemanových vystoupení patrné, že kvůli osobním animozitám vůči Sobotkovi a Bakalovi může být jen stěží objektivním arbitrem.

„Pan prezident nás podporuje. Chce, aby vyšetřovací komise dospěla k tomu, aby viníci byli potrestáni,“ komentoval návštěvu Hájek. Tím mimoděk naznačil politické zadání celé akce. Nyní se komise v tomto směru pokouší zvrátit rozhodnutí nezávislého soudu, což je sice možné, ale v právním státě velmi pochybné.

Pokud dnes Černohorský trvá na tom, že „zájmem státu bylo vyjednat cenu, která byla co nejvýhodnější pro stát, což se v tomto případě nestalo“, dostává se do rozporu s verdiktem soudu, který znamenal naprosté fiasko obžaloby.

„Vychází se z toho, že podíl mohl být prodán za o šest miliard vyšší sumu, ale vůbec není řešeno to, zda byl za tuto cenu prodejný. Nelze počítat s tím, za kolik by se dalo prodat, ale s tím, zda je někdo určitou částku ochoten zaplatit. Takový nikdo neexistoval a vláda si toho byla dobře vědoma,“ uvedla soudkyně Fialová.

To však není jediný rozpor, který obsahují závěry vyšetřovací komise. Obecně platí, že pokud komise podává trestní oznámení na skutky, které byly již předmětem nějakých skončených řízení, budou odložena jako nedůvodná, pokud nebyly zjištěny nějaké nové, dosud neprověřované důkazy.

Komise pracuje s událostmi, na které se vztahuje dvacetiletá promlčecí lhůta, která končí v roce 2016, což je v rozporu s její argumentací. Předmětem sporu bez ohledu na věcnou podstatu budou rozdílné právní názory, zda lze při určení této lhůty vycházet z ukončení závěrečné etapy privatizace až v roce 2004.

Spokojeni Babiš a KSČM

Je zřejmé, komu dnes tato akce nejvíce vyhovuje. Závěry komise už ocenil premiér Babiš. „Ten přístup Sněmovny je správný a uvidíme, jak se to bude vyvíjet, protože tahle privatizace poškodila celý region. Víme, že to proběhlo velice nestandardně, a je třeba to vyšetřit,“ prohlásil a označil kauzu OKD za jeden z největších tunelů naší historie.

Babišovi se hodí i její načasování krátce poté, co žalobce Šaroch po čtyřech letech vyšetřování Čapího hnízda usoudil, že se celou dobu mýlil, a na poslední chvíli zastavil jeho stíhání. Konečně přišel z premiérova pohledu čas věnovat se „skutečným“ problémům a „politicky neobjednaným“ kauzám. Je příznačné, že „užitečným“ závěrům komise nejvíce tleskají Babišovi obhájci, kteří jeho stíhání zpochybňovali, a napadají oponenty z politického aktivismu.

Spokojeni mohou být i komunisté, jelikož se naplňuje jejich plán zúčtovat s polistopadovým vývojem. Jistě nebyl bez chyb, ale přinesl zemi svobodu, demokracii a návrat do západních struktur. Tato aktivita je v souladu s jejich sněmovním usnesením o vyrovnání se „zločinnou privatizací“. Pro ně je nepodstatné, že se na ní podílel i majitel Agrofertu, rovněž s policejně vyšetřovanými a odloženými kauzami Lovochemie a Unipetrol. Vznikne kvůli nim další vyšetřovací komise? Jen stěží.