Parlamentní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci schválila závěrečnou zprávu, která míří do poslanecké sněmovny. Nepodařilo se prokázat nezákonné a účelové jednání autorů reformy, avizované jejími odpůrci, zejména z řad bývalého ÚOOZ, olomouckých žalobců a hnutí ANO. Komise naopak zjistila závažná pochybení a podezření z porušení zákona na straně kritiků změn v policii.
[ctete]77858[/ctete]
Důkazy nejsou
Když v listopadu loňského roku odcházel bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta z druhého výslechu před sněmovní komisí, dával najevo svoje rozladění. Zlobil se, že během sedmihodinového jednání padaly „dotazy spíše osobního rázu, které nijak nesouvisely s policejní reorganizací“.
Už tehdy bylo zřejmé, že se vyšetřování komise neubírá tím správným směrem, který by si Šlachta, jeho stoupenci a političtí ochránci v čele s Andrejem Babišem představovali. Proto se následně snažili ve spřízněných médiích zlehčovat práci komise, že nic nevyšetří a zamete problémy pod koberec.
Následně však vycházelo najevo, že propojená policejně-justičně-mediální úderná kohorta bývalých detektivů ÚOOZ, olomouckého vrchního státního zastupitelství a Babišova tisku, který na obranu Šlachty rozehrál masivní kampaň, nemá v ruce vůbec nic, čím by podložila svoje dramatická obvinění autorů policejní reformy ze sabotáže a brutálních úniků informací.
Ištvan: Šlo o drobné pochybení
Bývalý detektiv ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, který otevřel výbušnou kauzu „brutálního úniku informací“ z mobilu údajně někoho z okolí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, dnes tvrdí, že by s touto kauzou takto neoperoval, i když na svých slovech trvá.
Bagatelizace problému ze strany kritiků reformy šla tak daleko, že zjevné omyly, kdy vyšetřovatel GIBS Milan Vaculík zaměnil odchozí SMS za příchozí, se prý stávají běžně. To by ovšem vypovídalo o zoufalé neprofesionalitě vyšetřovatelů a dozorujících státních zástupců. Tato SMS přitom sehrála klíčovou roli v ataku Šlachty a Ištvana na vedení policejního prezidia, jelikož podle nich měla varovat jednoho z podnikatelů před policejní razií. Důkazy však chybí, a přestože byl případ už loni na jaře odložen, odpůrci vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu jej znovu vrátili do hry.
Podle Ivo Ištvana šlo o pochybení drobného charakteru. „Jde o drobný nedostatek, který neměl žádný vliv na průběh řízení,“ uvedl v obhajobě své podřízené, dozorující státní zástupkyně Jarmily Ošlejškové úzce spolupracující s Vaculíkem s tím, že pochybení s ní již projednal. Ovšem ne každý takový „drobný nedostatek“ málem končí po hysterické mediální kampani pádem vlády.
Není možné zapomenout, že spor o Šlachtu zneužilo hnutí ANO v politickém boji. Andrej Babiš před krajskými volbami na billboardech rozesetých po celé zemi „bojoval proti korupci a mafii“. Mimochodem od oligarchy, který nehodlá rozkrýt svoje majetkové poměry, a přitom sám prosadil zákon o prokazování původu majetku, to je opravdu chucpe.
Ovlivnění krajských voleb
V policejní válce nešlo o běžnou koaliční přestřelku, nad kterou by se dalo mávnout rukou. Nepochybně došlo k ovlivnění krajských voleb, což jen podtrhuje míru vědomé angažovanosti Šlachtových a Ištvanových lidí v zájmu šéfa hnutí ANO v předvolebním čase. Dnes jsou naopak sami v podezření z porušení zákona, což dovozují zjištění Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a podaná trestní oznámení.
Z dosavadních informací vyplývá, že se Šlachtovým a Ištvanovým lidem nepodařilo prokázat nezákonné postupy ani účelovost organizačních změn v policii. Měla být jen lépe vysvětlena a komunikována s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.
Členové komise hovoří o pouhých domněnkách, které se nepodařilo hodnověrně prokázat. Ostatně bývalý ředitel ÚOOZ od policie odešel sám, aby se následně na základě podivného „výběrového řízení“ přesunul do Babišovy Celní správy, pro kterou dnes chce ministr financí získat větší kompetence ve vyšetřování na úrovni policie.
Samotný Šlachta později připustil, že „takové věci se dokazují velice těžko“, to mu však nebránilo se spřízněnými novináři v Lidových novinách, Mladé frontě DNES, Respektu a Aktuálně rozjet likvidační kampaň proti vedení policie.
Zmanipulované usnesení GIBS
Mezitím vyšlo najevo, že se spisem GIBS z vyšetřování této kauzy, který byl zveřejněn na stránkách Janečkova Nadačního fondu proti korupci a bylo z něj citováno v Lidových novinách, bylo manipulováno. Médiím byl poskytnut upravený přepis usnesení, nikoli originál. „Dokument na webových stránkách, ze kterého navrhovatel vychází, nelze považovat za autentický, neboť je jeho obsah na mnoha místech pozměněn, začerněn a jsou v něm patrné další zásahy,“ uvedla už koncem listopadu ostravská expozitura GIBS.
Na základě tohoto zjištění byla podána dvě trestní oznámení. Jedno na olomouckého žalobce Petra Šeredu, který měl umožnit Jiřímu Komárkovi, aby se dostal k informacím z vyšetřování, které proti Tuhému vedla GIBS. Druhé trestní oznámení míří na detektiva Milana Vaculíka z GIBS, který prověřoval policejního prezidenta. Podle poslanců od něj unikly do médií některé informace.
Lidové noviny i Janečkův fond svůj zdroj utajily. Jak uvedlo Echo 24, přesto je možné aspoň rámcově zjistit, kdo jim spis předal. K originálu spisu měl přístup jen sám Vaculík a dozorující žalobkyně Jarmila Ošlejšková z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kromě ní k němu měli přístup čtyři další olomoučtí žalobci včetně jejich šéfa Ivo Ištvana. Jedním z nich byl Petr Šereda, který opis na víc než týden půjčil policistovi Komárkovi.
Bude vyvozena osobní odpovědnost?
Pokud se tato podezření prokáží, potvrdily by se pochybnosti o manipulativním chování části policie a státního zastupitelství. Cílená výroba dezinformací a nezákonných úniků z vyšetřování státními orgány je v rozporu s právním státem a připomíná praktiky Státní bezpečnosti. Není ničím ospravedlnitelná a nelze si představit, že by z toho nebyly vyvozeny příslušné personální kroky.
Problém však spočívá v tom, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nemá nejmenší zájem trestat ty žalobce, kteří jdou Babišově hnutí na ruku. A totéž bohužel zatím platí i o nejvyšším státním zástupci Pavlu Zemanovi, který závažná pochybení vrchních státních zástupců, a dokonce už i jejich prokázané nezákonné postupy do této doby kryl. Nic na tom nemění ani kárné řízení s Ištvanovým náměstkem Pavlem Komárem kvůli úniku informací z vyšetřování vedení policejního prezidia, které se nepochopitelně vleče.
Určitá profesní či osobní „loajalita“ byla důvodem, že se členové komise zaobírali myšlenkou, zda by státní zástupce podezřelé z trestné činnosti neměl místo státního zástupce vyšetřovat vyšetřující soudce. A že by měli být vyzváni k odpovědnosti příslušní olomoučtí žalobci. Nejbližší čas ukáže, jak bylo s těmito úvahami nakonec naloženo.
Pokud se nezmění styl práce části policistů a státních zástupců a nebude vyvozována jejich osobní odpovědnost v případě jejich vážných selhání, nezbývá než se ptát, komu to slouží. Jestli se Česko v posledních několika letech nestalo banánovou republikou, kde vládne nedotknutelná policejně-justiční klika, která si může dovolit vše, s oligarchovým krytím v zádech.
[ctete]76285[/ctete]