Černošický městský úřad opět konstatoval, že je premiér ve střetu zájmů, a uložil mu kvůli tomu pokutu 250 tisíc korun. Nejen že se ale Babiš bude odvolávat a pokuta by pro něj stejně znamenala jen „drobné“, je tu jedna horší věc. Většině lidí je úplně jedno, jak bezskrupulózně se šéf hnutí ANO chová, a slovní spojení „střet zájmů“ je otravuje. Neuvědomují si totiž, jak moc se jich Babišovy rejdy týkají.
Když současný ministerský předseda kupoval v roce 2013 vydavatelství Mafra, málokdo si dokázal představit, jak velký dopad to bude mít na českou mediální i politickou scénu. Ti, kteří přišli s Babišem do kontaktu před tím, než se rozhodl vstoupit do politiky, ovšem věděli své.
Nekompromisní, arogantní, agresivní a vulgární slovenský podnikatel vždy získal, co si zamanul. Pokaždé k tomu použil všechny prostředky, které byly dostupné. Když se vrhl na politiku, bylo nasnadě, že média, která si koupil, budou jedním z atributů jeho úspěchu.
Vzhledem k tomu, že mnoho lidí razilo nesmyslnou tezi „on nebude krást, protože je bohatý“, velmi rychle se smířili i s tím, že se v jeho novinách začaly objevovat oslavné ódy na spasitele, který zemi zachrání před všemi kmotry, korupcí a podezřelými státními kšefty.
Přitom ovšem zapomněli koukat Babišovi pod ruce. Zatímco se škrábal na politické výsluní, likvidoval dva dříve prestižní deníky, které se pod jeho „majitelováním“ staly stranickými novinami. Jejich zaměstnance úkoloval, nařizoval jim, kdy mají publikovat kompromitující materiály na Babišovy politické oponenty.
Když už to začalo být podezřelé i těm, kteří do té doby tehdejšímu ministrovi financí bezmezně věřili, pronesl ve sněmovně emotivní projev. V něm přísahal na zdraví svých dětí, že nikdy neovlivňoval a ani nebude ovlivňovat média, která vlastní. Všichni věděli, že lže, jen někteří si však troufli na to upozorňovat.
Postupem času se ohraným tématem stal střet zájmů, který současný premiér má kvůli svým byznys aktivitám. Ačkoliv na něj upozorňuje Evropská komise, opozice i několik renomovaných institucí, Babiš dokola opakuje, že jde pouze o snahu dostat ho z politiky.
Místo toho, aby se postavil k problému jako chlap a rozhodl se mezi politikou a byznysem, kňourá, vymýšlí si a hází vinu na všechny okolo. Nyní to bude úřad z Černošic. Tam se totiž nebáli a ukázali prstem na zneužívání médií, která premiér vlastní. Dokonce si na tom trvali tak důrazně, že dokázali porazit i snahu exhejtmanky za ANO Jermanové, která chtěla případ zamést pod koberec.
Nyní chtějí po ministerském předsedovi čtvrt milionu a vzkazují mu, že dobře vědí, jak stále ve svém střetu zájmu vědomě pokračuje. Na oplátku ovšem dostanou pouze odvolání a nehorázná slova o porušení lidských práv.
Důležité je ovšem nejen to, jak celý případ dopadne, zda bude muset miliardář zaplatit pro něj směšnou pokutu, nebo vše utichne. Podstatné je to, jak celou kauzu bude vnímat veřejnost. Právě ona je totiž jediná, kdo může premiérův střet zájmů zastavit.
Problémem ovšem je, že debata o tomto dvouslovném pojmu už velkou část veřejnosti nebaví, nezajímá a unavuje. Není totiž dostatečně vysvětleno, jak se může Babišova fanatická chuť po moci a penězích promítnout do života „běžného“ občana. Přitom jde o velmi vážné dopady.
Například onen střet zájmů, na který neustále dokola upozorňuje Evropská komise a kvůli němuž jsme některými zástupci EU bráni jako národ zlodějů, může ve výsledku znamenat zastavení dotací. Ovšem ne jen těch pro Babiše, ale pro všechny. Najednou bychom se tak mohli divit, že nejsou opravené některé památky nebo dokončené projekty, které jsme dříve brali jako samozřejmé. Nevnímali jsme, že jsou dotovány tou „zlou“ Evropskou unií, která ve skutečnosti pomáhá naší zemi víc, než si dokážeme uvědomit.
A než se nadějeme, podá si Babiš ruku s Okamurou, a už se bude hlasovat o tom, zda si ještě necháme z Bruselu pomáhat, nebo se vrátíme do doby, na kterou s láskou vzpomínají někteří senioři. Zavřené hranice, nedostupné výrobky a drahota. To všechno budeme mít, pokud odejdeme z Evropské unie.
Jak to souvisí s Babišovým střetem zájmů? Velmi úzce. Brusel už nechce trpět, aby si český premiér přivlastňoval evropské peníze, které mu nepatří, a udělá tomu přítrž. V ten moment už nebude EU pro majitele hnutí ANO zajímavá a klidně zavelí k jejímu opuštění. Pak už každý ve své peněžence uvidí, jak důležité bylo všímat si onoho střetu zájmů.
Pokud budeme strkat hlavu do písku a obhajovat levárny premiéra, velmi rychle se budeme divit, jak intenzivně se nás jeho mamon týká. V Mladé frontě DNES a Lidových novinách o tom nenapíšou ani řádek, na Rádiu Impuls se o tom také řeč nepovede. Proč? Protože nám nevadil střet zájmů a otravovalo nás, že o něm pořád dokola někdo mluví. Po Evropské komisi a úřadu v Černošicích je na čase, aby se už konečně ozvali i občané. Pokud tedy nechtějí vysoký životní standard Andreje Babiše platit ze svého.